Bez souhlasu rodičů odešla do Paříže, kde si vydělávala jako služebná, pokladní, pojišťovací agentka a modelka japonského malíře, aby mohla navštěvovat herecké kurzy Françoise Florenta. Od 1981 začala působit na divadelních scénách, kde účinkovala zejm. v dílech klasiků (Genêtovy Zástěny, Ibsenův Peer Gynt, Molièrův Misantrop a Schnitzlerova Neznámá krajina), které režírovali Patrice Chéreau, Antoine Vitez, Jean-Pierre Vincent a Luc Bondy.

Ve filmu zaujala (nominace na Césara 1986) hned svou první rolí alkoholičky Sylvie, milenky hlavního hrdiny (Christophe Malavoy) v psychologickém dramatu Žena mého života (r. R. Wargnier). Césara 1990 jí vynesla vedlejší úloha lesbické herečky Claire, praneteře zesnulé majitelky statku, kde se uskuteční setkání pozůstalých, v nostalgické komedii z doby bouřlivých událostí 1968 Milou v máji (r. L. Malle).

Držitelkou Césara 1992 se stala za ztvárnění vedlejší postavy vrtošivé Yvette, milenky policejního šéfa (Jean Yanne), v romantickém melodramatu z dob koloniální nadvlády Indočína (r. R. Wargnier). Potřetí se stala laureátkou Césara 2000 za hlavní roli ve snímku Stand-by (r. R. Stéphanik).

Výraznou kreaci vytvořila v úloze dvorní dámy Henrietty de Nevers, oddaně sloužící hrdé královně (Isabelle Adjaniová), v adaptaci stejnojmenného románu Alexandra Dumase Královna Margot (r. P. Chéreau). Svou tváří s výraznýma očima připomíná někdejší hollywoodskou charakterní herečku Bette Davisovou.