Divadlu se začala věnovat už na základní škole a ve svém zájmu pokračovala i na gymnáziu; vystupovala ve studentském divadélku v gdaňském klubu Żak.
V roce 1976 ukončila hereckou fakultu na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě. Jako...
Životopis
Divadlu se začala věnovat už na základní škole a ve svém zájmu pokračovala i na gymnáziu; vystupovala ve studentském divadélku v gdaňském klubu Żak.
V roce 1976 ukončila hereckou fakultu na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě. Jako studentka 4. ročníku hrála na scéně varšavského divadla Teatr na Woli (jeho členkou pak byla pět let) hlavní roli ve hře Leona Kruczkowského První den svobody.
Roku 1980 toto divadlo opustila a věnovala se monodramatické tvorbě (mj. Tabu podle J. Bocheńského, Zmije podle A. Tolstého a Ztracená čest Kateřiny Blumové podle H. Bölla); V letech 1977-79 byla za své kreace několikrát oceněna na Všepolském festivalu divadel jednoho herce v Toruni. V roce 1978 získala cenu na I. přehlídce autorské písně ve Vratislavi.
Ve filmu se začala uplatňovat již poč. 70. let, ale výrazněji na sebe upozornila až v následujícím desetiletí, kdy se stala protagonistkou psychologických film. sond režisérky Barbary Sassové; ztělesňovala v nich současné mladé ženy, na jejichž pohnutých osudech jsou rozkrývány problémy polské společnosti, zejména v oblasti morálních hodnot: energická a kariéristická reportérka Ewa Bracková, která však doplatí na svou profesionální bezohlednost ztrátou zaměstnání i nejbližších, v dramatu Bez lásky (Cena Zbigniewa Cybulského 1980 a cena na národním festivalu v Gdaňsku 1980); začínající architektka Ewa, jedna ze tří žen (Elżbieta Czyżewská a Bożena Adamková), usilujících o lásku významného architekta (Andrzej Łapicki), v milostném komorním dramatu Začátečnice; z vězení propuštěná Marianna, jejíž naděje začít lepší život zmaří nešťastná náhoda, ve snímku Křik (cena na MFF v San Sebastianu 1983 a titul nejpopulárnější domácí herečka roku v anketě časopisu Film); úspěšná herečka Ewa, která prochází osobní a tvůrčí krizí, v dramatu Nemorální příběh.
Své pěvecké a herecké schopnosti plně využila v úloze předválečné populární polské herečky a kabaretní zpěvačky Hanky Ordonównové v životopisném filmu Láska ti všechno odpustí (r. J. Rzeszewski).
V roce 1983 o D. S. natočil Andrzej Barszczyński dokumentární TV film Bez lásky? Roku 1988 založila uměleckou agenturu Plus a stala se její ředitelkou.
V roce 1976 ukončila hereckou fakultu na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě. Jako studentka 4. ročníku hrála na scéně varšavského divadla Teatr na Woli (jeho členkou pak byla pět let) hlavní roli ve hře Leona Kruczkowského První den svobody.
Roku 1980 toto divadlo opustila a věnovala se monodramatické tvorbě (mj. Tabu podle J. Bocheńského, Zmije podle A. Tolstého a Ztracená čest Kateřiny Blumové podle H. Bölla); V letech 1977-79 byla za své kreace několikrát oceněna na Všepolském festivalu divadel jednoho herce v Toruni. V roce 1978 získala cenu na I. přehlídce autorské písně ve Vratislavi.
Ve filmu se začala uplatňovat již poč. 70. let, ale výrazněji na sebe upozornila až v následujícím desetiletí, kdy se stala protagonistkou psychologických film. sond režisérky Barbary Sassové; ztělesňovala v nich současné mladé ženy, na jejichž pohnutých osudech jsou rozkrývány problémy polské společnosti, zejména v oblasti morálních hodnot: energická a kariéristická reportérka Ewa Bracková, která však doplatí na svou profesionální bezohlednost ztrátou zaměstnání i nejbližších, v dramatu Bez lásky (Cena Zbigniewa Cybulského 1980 a cena na národním festivalu v Gdaňsku 1980); začínající architektka Ewa, jedna ze tří žen (Elżbieta Czyżewská a Bożena Adamková), usilujících o lásku významného architekta (Andrzej Łapicki), v milostném komorním dramatu Začátečnice; z vězení propuštěná Marianna, jejíž naděje začít lepší život zmaří nešťastná náhoda, ve snímku Křik (cena na MFF v San Sebastianu 1983 a titul nejpopulárnější domácí herečka roku v anketě časopisu Film); úspěšná herečka Ewa, která prochází osobní a tvůrčí krizí, v dramatu Nemorální příběh.
Své pěvecké a herecké schopnosti plně využila v úloze předválečné populární polské herečky a kabaretní zpěvačky Hanky Ordonównové v životopisném filmu Láska ti všechno odpustí (r. J. Rzeszewski).
V roce 1983 o D. S. natočil Andrzej Barszczyński dokumentární TV film Bez lásky? Roku 1988 založila uměleckou agenturu Plus a stala se její ředitelkou.