Edvard Hagerup Grieg je považován za největšího norského skladatele.

Narodil se a většinu života prožil v Bergenu, jeho otec však byl Skot. Griegova matka byla inteligentní a kulturně zaměřená žena s velikým hudebním talentem. Na klavír učila hrát Edvarda již od jeho šesti let, navíc se u Griegů scházela hudbymilovná společnost, a tak se již od brzkého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina. Grieg studoval na konzervatoři v německém Lipsku a později u dánského skladatele Nielse W. Gadeho. Založil spolek Euteripe pro pěstování skandinávské hudby. Byl velkým vlastencem a republikánem. Spolupracoval s Henrikem Ibsenem. Tvořil krátké skladby, drobné, intimní, komorní, které měly vyvolat náladu (zamilovanost, pohodu, klid). Bezmezně miloval norskou přírodu. Všechny svoje skladby dokázal koncertně zahrát a dirigovat. Jeho dílo zaujalo např. skladatele Ference Liszta, se kterým se několikrát setkal a se kterým si dopisovali. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Přestože nevytvořil žádné rozsáhlé dílo jako například operu nebo symfonii, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje výjimečný přínos. Dnes je však často nespravedlivě opomíjen, přestože některé jeho skladby, jako například Ve sluji Krále hor nebo Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby. Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:
Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 16
Orchestrální suity Peer Gynt vybrané ze scénické hudby ke hře Henrika Ibsena
Lyrické kusy pro klavír (10 sešitů) včetně slavného Svatebního dne na Troldhaugenu
Smyčcový kvartet g moll
úpravy norských lidových písní pro čtyřruční klavír
Sonáta pro housle a klavír op.8
Suita Z časů Holbergových pro smyčcový orchestr, op.40