V roce 1980 ukončil hereckou fakultu na Vysoké filmové, televizní a divadelní škole (PWSFTV i T) v Lodži.

Divadelní kariéru zahájil v Divadle Juliusze Osterwy v Lublinu, v letech 1980-81 působil v Polském divadle ve Varšavě a od roku 1983 je členem krakovského divadla Stary Teatr.

V roce 1982 spoluzaložil krakovské divadlo malých forem Strefa, v němž se kromě hraní věnuje také režii. Často účinkoval v monodramatech, za jejichž interpretaci byl oceněn na divadelním festivalu ve Štětíně. Třebaže se zaměřuje především na divadelní činnost, prosadil se jako výrazný charakterní herec v TV a ve filmech polských i zahraničních tvůrců.

Poprvé na sebe upozornil v psychologickém dramatu Karate po polsku (r. W. Wójcik), kde ztělesnil karatistu a studenta výtvarného umění Petra, který doplatí životem na to, když při souboji s partou venkovských flákačů poruší sportovní zásady.

Další náročnou kreaci, jež mu vynesla Cenu Zbygniewa Cybulského 1986, předvedl na postavě "poutníka" a příležitostného brigádníka Janka Pradera, který hledá uprostřed zasněžených lesů mezi dřevorubci poslední útočiště než ukončí svůj život na kolejích, ve film. adaptaci novely kultovního básníka a prozaika Edwarda Stachury Sekerezáda (r. W. Leszczyński).

Mezinárodní úspěch mu přinesla hlavní role rytíře Rumaty v mytologické sci-fi podle románu bratří Strugackých Není lehké být Bohem (r. P. Fleischmann).

Věrohodný portrét novodobého mučedníka vykreslil v postavě františkánského pátera Maksymiliana Kolbeho, který obětoval svůj život za život jednoho z vězňů koncentračního tábora, v dramatu Život za život. Maksymilian Kolbe (r. K. Zanussi).