Elo (Emanuel) Romančík je slovenský herec, otec herce Ivana Romančíka. V 50. letech 20. století krátce i poslanec Národního shromáždění ČSR.

Elo Romančík získal vztah k herectví od svého otce, který se v mládí věnoval ochotnickému divadlu. Už na lidové škole učitelé rozpoznali jeho herecký talent a dávali mu příležitost, aby se projevil. V době studií na gymnáziu už vystupoval na literárních večírcích a ve škole také dostal i svoji první hereckou příležitost. Po absolutoriu na gymnáziu pracoval ve stavební firmě.

Na profesionální divadelní scénu se dostal na prknech Slovenského komorního divadla v Martině. Výběrová komise vybrala ze šestnácti uchazečů dva, jeden z nich byl právě Elo Romančík. V martinském divadle pobyl plných jedenáct let. V roce 1956 přešel do bratislavské činohry SND, kde patřil k dominantním hereckým osobnostem. Ztvárnil zde množství zajímavých postav. Hrál i ve vícero známých filmech. Spolu s herečkou Máriou Kráľovičovou byl prvním hercem ve slovenské televizní inscenaci Dovidenia Lucienne !. Inscenace byla odvysílána naživo 15. května 1957 z bratislavského studia Československé televize.

V televizi působil v prvních úspěšných seriálech. Působil i v mnohých rozhlasových inscenacích. Známý je také svojí malířskou zálibou, karikaturním způsobem prý zachytil téměř všechny svoje herecké kolegy. Dnes je v důchodu a věnuje se fotografování, filmování a práci na zahradě.

Krátce se angažoval i politicky. Ve volbách roku 1954 byl zvolen jako bezpartijní poslanec do Národního shromáždění ve volebním obvodu Martin-venkov. V parlamentu setrval do března 1957, kdy rezignoval a nahradil ho Alexander Paulovič.

K roku 1954 se uvádí jako herec v Armádním divadle v Martině a člen ONV v Martině. Byl laureátem Státní ceny.