Italská popová hvězda, známá ještě z předrevolučních dob, Eros Ramazzotti, má u nás tradičně velkou fanouškovskou základnu. Jako jeden z mála neanglicky zpívajících interpretů byl vždy vřele přijímán, hlavně pro svou melodickou hudbu, příjemný...

Životopis

Italská popová hvězda, známá ještě z předrevolučních dob, Eros Ramazzotti, má u nás tradičně velkou fanouškovskou základnu. Jako jeden z mála neanglicky zpívajících interpretů byl vždy vřele přijímán, hlavně pro svou melodickou hudbu, příjemný hlas a velký sexapeal. Poprvé vystoupil v České republice v rámci udílení cen APH za rok 2000.

První singl "Fuoco Nel Fuco" se držel rekordně dlouhou dobu na vrcholu českých hitparád. Ve videoklipu vystupuje Eros dokonce téměř nahý! Dalším hitem je Erosův duet s Cher s názvem "Piu Cheo Puoi".

Eros Ramazzotti, jehož rodiče pojmenovali zcela záměrně podle starořeckého boha lásky Érose, je patrně nejslavnějším italským zpívajícím skladatelem, což prokazuje i na svém prozatím posledním albu Stilelibero (vyšlo koncem roku 2000). Špičkovou ukázku evropského popu jistí nejen zpěvákův naléhavě výbušný a současně až důvěrně intimní projev, který jde s rukou v ruce s jeho svěžími melodickými a aranžérskými nápady, dokonce na něm nechybí ani duet s americkou zpěvačkou Cher.
"K muzice jsem měl už odmalička hodně blízko,“ vzpomíná dnes Eros Ramazzotti, který pochází z Říma, kde se 28. října 1963 narodil. „Zatímco maminka, která byla se mnou a bratrem Marcem doma, mi zpívala už od kolébky, své vykonal i táta. Ačkoliv byl profesí stavař, hrával v tanečním orchestru a brával mě s sebou - už coby malého caparta - na víkendové zkoušky, a to zcela pravidelně. To mě jako tříletého kluka šíleně bavilo. Už ve čtyřech jsem dostal bicí soupravu. Myslím si, že právě všechno tohle způsobilo, že jsem se v budoucnu začal o hudbu velice vážně zajímat. Dokonce to šlo až tak daleko, že to byla muzika, která nakonec, chtě nechtě, zvítězila nad mou další velkou vášní, kterou byla kopaná..."

Hrou na bicí získal patřičné základy co se týče rytmické průpravy, ale bylo tu ještě jeho členství v jednom z římských klubů, za který kopal v žákovském oddíle a což se mu o pár let později hodilo i v hvězdném týmu Nazionale Italiana Cantanti Autori - Italském národním týmu zpívajících autorů, jehož charititivní utkání se po celé Itálii těší velkému zájmu.

"Definitivní sesazení fotbalu až na druhé místo přišlo až v mých patnácti, kdy se mi dostala do rukou kytara a já se na ni začal učit hrát," říká Eros Ramazzoti. "V té době jsem složil první písničky, které asi měly hlavu a patu. Bylo z toho moje první poloprofesionální angažmá. Měl jsem osmnáct, když jsem začal vystupovat v nočním podniku, který se jmenoval Fassi Bar."

Během působení v jednom z římských nočních barů se talentovaný kytarista a autorsky plodný zpěvák leccos naučil."Šlo nejen o to zbavit se počáteční trémy," říká Eros Ramazzotti. "Neméně podstatné a důležité pro mou další cestu bylo rovněž získání kontaktů, zkušeností včetně jevištní abecedy, bez které to na velkém podiu, a v šoubyznysu zvlášť, jednoduše nejde. A já chtěl jít dál, a pokud možno výš..."

První výrazný úspěch zaznamenal už v roce 1984, kdy se dostal do programu věhlasného festivalu v San Remu. Jako jedenadvacetiletý nováček soutěžil v kategorii B, tedy v rámci klání začínajících interpretů. Předvedl vlastní píseň Terra promessa, což stačilo k tomu, aby vzbudil pozornost jak u publika, tak u lovců talentů hned několika velkých gramofonových firem. Málem se tehdy o něj poprali. Proč? Protože byl jiný, osobitý, svůj. Přinesl svěží melodický styl, v němž se typická italská kantiléna umně mísí s názvuky rocku, soulu a blues. Úspěch mu sice zaručil i zajímavě znějící hlas a výraz, ale samozřejmě mohly "zapracovat" ještě další prostředky. Možná zde sehrálo roli i jeho křestní jméno, které v mnohém korespondovalo s jeho exteriérem a vyzařujícím sexappealem.

Vášeň, láska a velké emoce na straně jedné, civilní projev, inteligence, hudebnost na straně druhé. Všechno to je zastoupeno i v jeho prvních hitech, které se dají poslouchat i po letech: Una storia importante, Adesso tu, Un cuore con le ali, Emozione dopo emozione, Ma che bello questo amore, Senza perdici di vista, La luce buona delle stelle, Solo con te, Se bastasse una canzone - stejně jako jeho první alba Cuori agitati (1985), I nuovi Eroi (1986), In certi momenti (1987), Musice é... (1988) nebo In ogni senzo (1990).

"Říkali, že nikoho z tehdejších slavných zpěváků nekopíruji a ani nepřipomínám, "soudí dnešní hvězda, "což mi jednak lichotilo, ale také dost pomohlo. Tenkrát jsem opravdu přišel s vlastním repertoárem a vlastními nápady, což bylo právě na startu mé nahrávací kariéry rozhodující. Měl jsem na čem stavět, přitom už tenkrát bylo mou touhou dělat muziku bez hranic. To je ten klíč, společný pro všechny mé nahrávky..."

Už od první poloviny osmdesátých let sklízí Eros Ramazzotti úspěchy nejen po celé Evropě. Například ve Španělsku točí výhradně ve španělštině, což má ohlas rovněž v Jižní Americe a ve Spojených státech, kde je vedle italské také velká španělská komunita. Své publikum však má také v Japonsku, na Filipínách nebo v Austrálii, kde hojně vystupuje. A že je hvězdou první velikosti, dokázal i před několika málo lety, kdy se zúčastnil - spolu s Eltonem Johnem, Rodem Stewartem, Sheryl Crowovou a Joem Cockerem – "mamutího" evropského koncertního turné Rock Over Europe. Ostatně není to tak dlouho, co natočil velmi úspěšný duet s Tinou Turner.

Dlužno dodat, že se jako typ líbí nejen dívkám a ženám, přičemž zlé jazyky tvrdí, že si je toho dobře vědom. Právě spojení jeho přitažlivé sexy visáže a hlasu s nezaměnitelnou barvou z něj dělá dráždivě svůdný objekt. "Jsem nepolepšitelný romantik," tvrdil v jednom z rozhovorů, ve kterém se dále přiznal, jak moc ho ještě baví fotbal, pobyt na venkově nebo jízda na koni. Jeho život ale určuje hudba. Nejsou to prý jenom koncerty, televize nebo natáčení videoklipů, ale řadu dní věnuje komponování anebo práci v nahrávacím studiu.