Felix Mitterer je rakouský dramatik a herec.

Dětství
Jeho matka jej krátce po porodu dala k adopci, vyrůstal v rodině zemědělských dělníků. Do školy chodil nejprve Kitzbühelu a pak v Kirchbergu. Oba rodiče hodně četli a vedli k tomu i Felixe. Již ve škole začal psát povídky. Psaní mu pomáhalo utíkat z reality od surové matky. Středoškolská studia v Innsbrucku nedokončil a nastoupil do práce u celního úřadu.

Dramatik
Debutoval počátkem 70. let povídkami, které nastudovalo rakouské rádio ORF. Přelomovým byl rok 1977, kdy tyrolské divadlo Blaas uvedlo jeho hru Kein Platz für Idioten (Zde není místo pro idioty), ve které ztvárnil hlavní roli. V tom samém roce mu vyšla i knížka pro děti Superhenne Hanna (Superslípka Hanka) a napsal scénář hry Schiessen (Střelba) pro televizi. Po určitou dobu se věnoval psaní i herectví, nakonec se však rozhodl nastoupit dráhu spisovatele a dramatika.

Trhákem se stalo filmové zpracování jeho hry Piefke-Saga (Prušácká sága), ve které se s humorným až sarkastickým nadhledem věnuje vztahu mezi Rakušany a Němci.

Výrazným dílem je například jeho hra In der Löwengrube (V jámě lvové, 1998), inspirovaná životem rakouského herce Lea Reusse (u nás tuto hru uvedlo roku 2007 pražské divadlo Rokoko).

V češtině vyšly roku 2008 tři Mittererovy hry (Smrtelné hříchy, Jana aneb jak vymyslet národ a Zpověď) pod názvem Smrtelné hry.

Felix Mitterer uveřejnil desítky divadelních a rozhlasových her a byl mnohokrát vyznamenán (např. 1987 Cena Petera Rosegera, 1991 Cena Adolfa Grimmeho, 2001 Cena Ernesta Tollera, 2004 Prix Italia atd.) Od roku 1995 žije autor se svou rodinou v Irsku.

Dílo - Rozhlasové hry
- Zpověď (Die Beichte, 2004, česky 2005) - rohzlasová hra, která se zabývá aktuální problematikou sexuálních skandálů v církvi. V témže roce oceněno Prix Italia; později přepracováno jako divadelní hra a filmový scénář.
- Pardál (Der Panther, 2007, česky 2010) - rozhlasová hra, jejíž název je převzat z básně Rainera Maria Rilkeho.