Ferdinand Maxmilián Brokoff byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa. Spolu se svým otcem a bratrem patřili k předním představitelům českého barokního sochařství.

Narodil se v západních Čechách jako druhý syn Jana Brokoffa. Podobně jako jeho bratr Michal Jan Josef pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce. V letech 1708 - 1713 studoval v dílně tehdy slavného Ondřeje Filipa Quitainera, nicméně od roku 1709 již tvořil samostatně.

V českém prostředí jsou známa především jeho díla na Karlově mostě. Ačkoliv většinu soch z Brokoffovy rodinné dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací pro Karlův most prováděli ve skutečnosti spíše jeho synové. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u osmi plastik na zábradlí Karlova mostu, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší lidově zvaného Turek na Karlově mostě (sousoší sv. J. z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem). Na sousoší sv. Františka Xaverského, zanechal třiadvacetiletý Brokoff vlastní autoportrét. Další jeho plastika pro most, sousoší sv. Ignáce z Loyoly, spadlo při povodni v roce 1890 do Vltavy a již nebylo na most osazeno. Zrekonstruovaný originál je uložen v v Lapidáriu Národního muzea.

Během svých četných cest, okolo roku 1714, potkal ve Vídni význačného rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na svých významných dílech. Spolu s ním získal zakázky z Vídně a slezské Vratislavi, tvořili však společně i pro Prahu a českou klientelu.

Zemřel na souchotiny, obvyklou nemoc sochařů, na níž zemřeli i jeho otec a bratr. V roce 1732 byl pohřben na kostelním hřbitově kostela sv. Martina ve zdi, kde byla umístěna také jeho pamětní busta.

Dílo
Evropa a Čechy
- oltář kurfiřtské kaple v katedrále ve Vratislavi (1722)
- výzdoba hlavního oltáře chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni (1726)
- náhrobek v Michaelerkirche ve Vídni (1727)
- průčelí benediktinského kláštera v Krzesoboru (1728)
- Zámek Duchcov
- socha sv. Jana Nepomuckého v Hoříně u Mělníka

Praha
- portál domu U Hopfenštoků (1710)
- Morzinský palác (1714)
- sousoší sv. J. Křtitele s anděly na Maltézském náměstí (1715)
- kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Staré Město) (náhrobek Jana Václava Wratislava z Mitrovic - 1714 - 1716)
- kostel svatého Haštala (dřevěné sochy oltáře Kalvárie - 1716)
- kostel svatého Havla (sochy evangelistů v kapli Kalvárie - 1719 -1720)
- socha sv. Jana Nepomuckého s andílky, bazilika sv. Jiří (1722)
- dům U zlatého jelena (1723)
- kostel svatých Šimona a Judy (Praha, Staré Město)
- Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí (1724 - 1726)
- sousoší sv. Jana Nepomuckého jako almužníka před kostelem sv. Ducha (1725)
- kostel svatého Jiljí (1730)
- kostel svatého Tomáše (plastiky hlavního oltáře) (1730)
- Klementinum
- kostel Matky Boží před Týnem

Karlův most
- sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou (1707)
- socha sv. Vojtěcha (1709)
- socha sv. Kajetána (1709)
- sousoší sv. Františka Borgiáše (1710)
- sousoší sv. Františka Xaverského (1711)
- sousoší sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem (1712)
- sousoší sv. Jana z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem (1714)
- socha sv. Víta (1714)