Pochází z rodiny republikánského důstojníka, který bojoval proti Frankově armádě. Navštěvoval madridskou Akademii Donosa Cortése a roku 1936 začal studoval architekturu na univerzitě v Madridu, ale v důsledku občanské války musel studium přerušit.

Od poč. 40. let statoval ve filmu a díky svému podmanivě hlubokému hlasu s krásnou dikcí se uplatnil v rozhlase a jako dabér zahraničních filmů (namlouval mj. Tyrona Powera, Humphreyho Bogarta nebo Laurence Oliviera).

První divadelní úspěchy slavil v inscenacích souboru Francisca Melgarese a v madridském Teatro Español, kde pak roku 1968 zazářil ve hře Jeana Anouilhe Becket. Skutečnou film. kariéru zahájil v pol. 40. let, kdy začal dostávat větší herecké příležitosti zejména v historických filmech podle známých literárních předloh (Don Quijote de la Mancha, Sudí zalamejský).

Do mezinárodního povědomí však vstoupil až poč. 60. let prostřednictvím dramatu Viridiana (r. L. Buñuel), kde ztělesnil pokryteckého dona Jaimeho, bohatého strýce zbožně vychované dívky (Silvia Pinalová), kterou svými milostnými návrhy dožene k sebevraždě. Pod Buñuelovým režijním vedením vytvořil ještě několik postav obdobného typu: aristokratický stařec Lope, poručník, samozvaný milenec a nakonec manžel osiřelé dívky (Catherine Deneuveová), v psychologickém dramatu podle stejnojmenného románu Benita Péreze Galdóse Tristana; velvyslanec jihoamerické republiky Miranda don Rafael Acosta, jeden z přátel, jímž neustálé pohromy znemožňují společně v klidu pojíst, v satirickém podobenství Nenápadný půvab buržoazie; bohatý postarší obchodník Mathieu, který se zaslepen milostnou vášní nechá manipulovat tajemně dráždivou mladou pokojskou (Ángela Molinová a Carole Bouquetová), ve volné adaptaci románu Pierra Louÿse Tajemný předmět touhy.

Pozoruhodný portrét osamělého, těžce nemocného muže, vytvořil v komorním psychologickém dramatu Eliso, můj živote! (r. C. Saura). Za svůj výkon, jaký zde předvedl v roli spisovatele Luise, k němuž přijíždí na návštěvu na venkov jeho dcera (Geraldine Chaplinová), prožívající manželskou krizi, byl F. R. oceněn na MFF v Cannes 1977.

Během své padesátileté herecké kariéry účinkoval ve dvou stech filmech nejrůznějších žánrů, provenience a kvality, v nichž se mnohokrát představil jako bohatý muž z vyšších společenských kruhů, jehož důvěryhodně vyhlížející tvář lemovaná prošedivělým plnovousem dokonale maskuje občas záporný charakter: francouzský podnikatel Alain Charnier, ďábelsky prohnaný, cynický a krutý šéf gangu pašeráků drog, který dlouho uniká spravedlnosti, než je zastřelen newyorským detektivem (Gene Hackman), v kriminálních thrillerech Francouzská spojka - Štvanice a Francouzská spojka - Dopadení (obě r. J. Frankenheimer).

Naopak ve film. přepisu Dumasova románu Dáma s kaméliemi (r. M. Bolognini) se ujme jeho bohatý hrdina Serge Stackelberg chudé dívky (Isabelle Huppertová), která jako kurtizána pronikne mezi pařížskou šlechtu.

Na MFF v San Sebastianu 1988 byl oceněn za roli muže, o jehož zločinných praktikách ve sféře euthanasie se dovídá jeho syn, policejní komisař (Eusebio Poncela), v komedii Zimní deník (r. F. Regueiro).

Roku 1982 mu udělil španělský ministr kultury Zlatou medaili krásných umění a roku 1991 získal Zlatou medaili od Španělské film. akademie.

Od roku 1960 byl F. R. ženatý s mexickou herečkou Mabel Karrovou.