" S fotbalem jsem začal ve svých 6 letech, v klubu SKF Havířov do kterého mě dovedl můj děda, který v klubu šéfoval. Na tehdejší škvárové hřiště, které bylo nedaleko mého domova mě vždy doprovázela moje maminka, která mi hodně fandila a nenechala si dlouhou dobu ujít ani jeden zápas. Po necelém roce si mě vyhlédl největší klub v Havířově a to FK Baník Havířov, ve kterém jsem prošel všemi žákovskými kategoriemi pod vedením trenérů Běhounka a Samka.

Několikrát o mě měl, už v žákách, zájem Baník Ostrava, ale nakonec jsem přestoupil až jako dorostenec a byl to asi můj největší fotbalový skok. Pod vedením trenéra Pavla Malury jsem se hodně zdokonalil v technice a celkově šel hodně fotbalově nahoru. Což se taky potvrdilo ziskem dvou dorosteneckých titulů mistra republiky a několika pozvánkám do reprezentace ČR. Potom jsem se dostal do ,,B,, týmu Baníku Ostrava kde jsem začal sbírat zkušenosti s mužskou kopanou. Kde jsem si vydobyl hostování v SK Kladno, což byla druhá liga, kde jsem to neměl od začátku moc jednoduché.

Daleko od domova a nové prostředí, ale opět jsem se mohl spolehnout na rodinu konkrétně mého taťku, který bydlí v Praze a v začátcích mi hodně pomohl. Po sezoně, která nebyla moc úspěšná, protože se nám nepovedlo postoupit do 1.ligy jsem se vrátil zpět do Ostravy, kde jsem se chtěl poprat o šanci v prvním mužstvu.

To se mi taky povedlo a myslím si, že jsem se s tím popral dobře, dokonce se mi podařilo vstřelit branku na pražské Letné Spartě Praha, ale ani to nestačilo. Hold politika je politika a já nestál několik milionů, jako někteří co hráli pak místo mě, tak jsem se rozhodl, že půjdu zkusit štěstí jinam.

Tak se taky stalo, ozvalo se mi 1.FC Slovácko. Této nabídce jsem vzal za vděk a neváhal nad přestupem…."