Francesco Totti se narodil v Říme 27. září 1976, mamince Fiorelle a otci Enzovi. A sotva se malý Francesco začal stavět na nohy, velmi ho zaujala jedna věc, fotbalový míč. A tak si rodiče řekli, že by nebylo od věci, aby začal navštěvovat nějaký...
Životopis
Francesco Totti se narodil v Říme 27. září 1976, mamince Fiorelle a otci Enzovi. A sotva se malý Francesco začal stavět na nohy, velmi ho zaujala jedna věc, fotbalový míč. A tak si rodiče řekli, že by nebylo od věci, aby začal navštěvovat nějaký fotbalový oddíl. A tak se stalo, že malý Francesco začal navštěvovat fotbalový klub Fortitudo, klub ze čtvrti Porta Metronia. A už tehdy si sám všiml, že s míčem dokáže mnohem více, než jeho vrstevníci. A tak se stalo, že mu klub Fortitudo začal být malým a přešel do klubu Smit Trastevere, ale ani zde se příliš neohřál a zakotvil v Logdiani.
Ovšem Lodgiani byl už velice známý klub a tak se nikdo nemohl divit, že se o 12 letého klučinu začínali zajímat dva římské kluby, Lazio a AS. A Totti dal přednost AS, čímž se mu splnil jeho dětský sen. Nemalou váhu na jeho rozhodnutí měl i fakt, že v Tottiho dětsví na začátku 80. let hrál za AS Řím brazilec Roberto Falcao a po něm internacionál Guiseppe Giannini, kterému se tehdy říkalo Il Pricipe - Princ.
Francesco Totti řekl ,, Vždy jsem římskému AS fandil, odjakživa to byl klub mého srdce. Proto je jasné, když jsem měl na výběr, proč jsem zvolil právě tento klub. A už tehdy Francesco věděl, čeho chce dosáhnout, tudíž byl pro něj život normálních teenagerů pasé. A tak se s chutí pomalu, ale jistě začínal bavit fotbalem, hrou kterou nadevše miloval a miluje. V AS v dorosteneckých a juniorských týmech se mu podařilo vyhrát italský pohár a ligu juniorů. Najednou si začal opravdu věřit a naučil se zachovat klid a udržet nervy pod kontrolou i v těch nejdůležitějších zápasech.
A tak se talentovaný Francesco ocitl v hledáčku A mužstva AS Řím. A netrvalo to dlouho když se 16-letý Francesco začal připravovat s A-týmem. Mezi seniory si jej tehdy vyžádal tehdejší trenér Vukadin Boškov. Mnoho lidí bylo toho názoru, že Boškov dělá velkou chybu, říkali, že tak mladý hráč nemůže zvládnout program A-mužstva. A sám Totti říkal, že to pro něj bylo velice složité období a pro 16-letého kluka příliš složité. Dalo by se říct, že Totti se stal dříve dospělým. Totti řekl ,, když už jste v 16 profesionálním fotbalistou, nemůžete dělat normální věci jako vaši vrstevníci. Zatímco oni si užívali večírků, ja jsem seděl doma nebo v hotelu a připravoval jsem se na zápas. Teď vím, že mi to hodně dalo, ale tenkrát jsem se pochopitelně neubránil myšlenkám, jaké by to bylo, kdybych mohl žít jako normální teenager. Ale nebyla pro to žádná příležitost, vždyť už od 16 jsem neustále slýchal, že ze mě bude římský král.
Ke svému prvnímu zápasu v Serii A nastoupil 28. května 1993 proti Bresci. AS vyhrálo 2:0. A už tenkrát jej vzal pod ochranná křídla skvělý hráč Carlo Mazzone. Naučil ho všechno o velkém fotbalu a na co si má dát největší pozor. Totti řekl ,, Spolu s rodiči je Mazzone nejdůležitější osoba mého života. Všechno, co o fotbale vím, mě naučil on. Vysvětlil mi jak poznat lidi, kteří pro mě chtějí jen to nejlepší, od těch, kteří chtějí využívat mé slávy a úspěchů. Musím mu za to poděkovat, to díky němu jsem brzy dospěl na hřišti i mimo něj...
A tak si ho nemohl nevšimnout tehdejší trenér 21 Cesare Maldini a dal mu první šanci reprezentovat Itálii, stalo se tak 31. května 1996 v zápase proti Španělsku. A v letech 1993-1996 začal AS Řím trénovat Carlo Mazzone a ten nikdy neváhal postavit Tottiho i do těch nejtěžších zápasů, například AS - Lazio. Totti řekl ,, bylo to od něj velice odvážné, ale zároveň mi tím dokazoval, jak moc věří v mé schopnosti. S každým zápasem jsem se po fotbalové stránce ohromně zlepšoval a pomalu si začal zvykat na špičkový fotbal.
Když Francesco Totti dospíval, tak měl před sebou další idol, kromě Mazzoneho jím byl Giuseppe Giannini. ,, Vždy byl mým idolem, chtěl jsem být jako on, mnozí lidé říkají, že jsem už teď lepší než Giannini, ale s tím nesouhlasím, stále mám co zlepšovat, ale bylo by krásné, kdybych jednou dokázal to co on,, Když Tottiho začali přezdívat Il Principino - malý princ, nebylo mu to moc příjemné, dostal se pod obrovský tlak. Také fakt, že Tottiho brali za Gianniniho nástupce mu moc nepomohl. Ale časem se s tím musel stejně vyrovnat a nakonec ho to motivovalo, aby se snažil být lepší.
Po příchodu trenéra Zdeňka Zemana do AS Řím se Totti stal kapitánem týmu. Cesta ke kapitánské pásce nebyla jednoduchá, ale Totti všechny přesvědčil, že i když je mladý, tato role mu může být svěřena. Naskytly se sice ohlasy, že mužstvo za ním nepůjde, že je na kapitána příliš mladý, ale Totti všem dokázal, jak svým přístupem na hřišti, mimo něj, na tréninku, že on je ten pravý. A od té doby AS nezná jiného kapitána, než Tottiho. A svým přístupem k fanouškům doslova pobláznil Giallorossi a tak začala éra malého Prince.
Výsledky na sebe nenechaly čekat a Francesco Totti brzy nakouknul a později se i zabydlel v italském národním týmu. Jeho vrchol přišel na EURU 2000, kam jej tehdejší trenér Squadri Azzuri Dino Zoff povolal, pozvolna se srovnával s tím, že se na něj spoléhá. EURO se mu povedlo, ale prohra s Francií ještě dodnes trápí jeho svědomí. Měli jsme zápas pod kontrolou téměř až do konce jenže pak dali Francouzi dva góly v rychlém sledu a bylo po nadějích, byl to pro nás obrovský šok, ze kterého jsme se dlouho nemohli vzpamatovat. Na EURU se hlavně předvedl nevídanou penaltou ala Antonín Panenka. Hrálo se semifinále Itálie - Nizozemsko a kopali se penalty. A Totti se lehce rozběhnul a místo toho, aby si vybral jednu stranu branky a tam co nejtvrději vystřelil, rozhodl se zlehka míč podebrat, takže jeho střela přeletěla gólmana Van der Sara plachtícího k tyči. Totti řekl : Nepřemýšlel jsem o tom jestli je to drzé nebo odvážné, prostě jsem jen zvolil řešení, které se mi zdálo nejlepší, nedělal jsem si hlavu z toho, že jde o semifinále mistrovství Evropy, pro mě to byl zápas jako každý jiný, já musím takto uvažovat, jinak bych byl příliš nervózní a mohlo by se stát, že bych selhal.
Dnes již víme, že italský národní tým na MS 2002 v Japonsku a Jižní Koreji selhal. Samozřejmě, že velkou měrou k tomu pomohl rozhodčí, který duel Itálie - Korea absolutně nezvládnul a je třeba říct, že právě tento rozhodčí dostal nedávno ve své zemi distanc na 20 zápasů! Takže si o něm asi obrázek udělá každý sám.
Dnes je Francesco Totti docela obyčejný muž, který nejraději tráví čas se svou přítelkyní a přáteli. Téměř vůbec nechodím do města, občas si mohu na chvíli vyrazit s pár přáteli po nedělním zápase, ale nemyslete si, není to nic divokého. Navíc nemůžeme chodit na místa, kde by mě mohl někdo poznat, to bych pak celý večer strávil s rozdáváním autogramů a povídáním o fotbale. Mí přátelé mě znají jako Francesca, ne jako italského reprezentanta nebo hráče AS. A někdy rád zůstanu doma s přítelkyní, hrozně moc pro mě znamená, stejně jako mí rodiče, které se snažím navštěvovat co nejčastěji. Dlouho mě podporovali, tak se jím to snažím alespoň částečně splácet.
Ovšem Lodgiani byl už velice známý klub a tak se nikdo nemohl divit, že se o 12 letého klučinu začínali zajímat dva římské kluby, Lazio a AS. A Totti dal přednost AS, čímž se mu splnil jeho dětský sen. Nemalou váhu na jeho rozhodnutí měl i fakt, že v Tottiho dětsví na začátku 80. let hrál za AS Řím brazilec Roberto Falcao a po něm internacionál Guiseppe Giannini, kterému se tehdy říkalo Il Pricipe - Princ.
Francesco Totti řekl ,, Vždy jsem římskému AS fandil, odjakživa to byl klub mého srdce. Proto je jasné, když jsem měl na výběr, proč jsem zvolil právě tento klub. A už tehdy Francesco věděl, čeho chce dosáhnout, tudíž byl pro něj život normálních teenagerů pasé. A tak se s chutí pomalu, ale jistě začínal bavit fotbalem, hrou kterou nadevše miloval a miluje. V AS v dorosteneckých a juniorských týmech se mu podařilo vyhrát italský pohár a ligu juniorů. Najednou si začal opravdu věřit a naučil se zachovat klid a udržet nervy pod kontrolou i v těch nejdůležitějších zápasech.
A tak se talentovaný Francesco ocitl v hledáčku A mužstva AS Řím. A netrvalo to dlouho když se 16-letý Francesco začal připravovat s A-týmem. Mezi seniory si jej tehdy vyžádal tehdejší trenér Vukadin Boškov. Mnoho lidí bylo toho názoru, že Boškov dělá velkou chybu, říkali, že tak mladý hráč nemůže zvládnout program A-mužstva. A sám Totti říkal, že to pro něj bylo velice složité období a pro 16-letého kluka příliš složité. Dalo by se říct, že Totti se stal dříve dospělým. Totti řekl ,, když už jste v 16 profesionálním fotbalistou, nemůžete dělat normální věci jako vaši vrstevníci. Zatímco oni si užívali večírků, ja jsem seděl doma nebo v hotelu a připravoval jsem se na zápas. Teď vím, že mi to hodně dalo, ale tenkrát jsem se pochopitelně neubránil myšlenkám, jaké by to bylo, kdybych mohl žít jako normální teenager. Ale nebyla pro to žádná příležitost, vždyť už od 16 jsem neustále slýchal, že ze mě bude římský král.
Ke svému prvnímu zápasu v Serii A nastoupil 28. května 1993 proti Bresci. AS vyhrálo 2:0. A už tenkrát jej vzal pod ochranná křídla skvělý hráč Carlo Mazzone. Naučil ho všechno o velkém fotbalu a na co si má dát největší pozor. Totti řekl ,, Spolu s rodiči je Mazzone nejdůležitější osoba mého života. Všechno, co o fotbale vím, mě naučil on. Vysvětlil mi jak poznat lidi, kteří pro mě chtějí jen to nejlepší, od těch, kteří chtějí využívat mé slávy a úspěchů. Musím mu za to poděkovat, to díky němu jsem brzy dospěl na hřišti i mimo něj...
A tak si ho nemohl nevšimnout tehdejší trenér 21 Cesare Maldini a dal mu první šanci reprezentovat Itálii, stalo se tak 31. května 1996 v zápase proti Španělsku. A v letech 1993-1996 začal AS Řím trénovat Carlo Mazzone a ten nikdy neváhal postavit Tottiho i do těch nejtěžších zápasů, například AS - Lazio. Totti řekl ,, bylo to od něj velice odvážné, ale zároveň mi tím dokazoval, jak moc věří v mé schopnosti. S každým zápasem jsem se po fotbalové stránce ohromně zlepšoval a pomalu si začal zvykat na špičkový fotbal.
Když Francesco Totti dospíval, tak měl před sebou další idol, kromě Mazzoneho jím byl Giuseppe Giannini. ,, Vždy byl mým idolem, chtěl jsem být jako on, mnozí lidé říkají, že jsem už teď lepší než Giannini, ale s tím nesouhlasím, stále mám co zlepšovat, ale bylo by krásné, kdybych jednou dokázal to co on,, Když Tottiho začali přezdívat Il Principino - malý princ, nebylo mu to moc příjemné, dostal se pod obrovský tlak. Také fakt, že Tottiho brali za Gianniniho nástupce mu moc nepomohl. Ale časem se s tím musel stejně vyrovnat a nakonec ho to motivovalo, aby se snažil být lepší.
Po příchodu trenéra Zdeňka Zemana do AS Řím se Totti stal kapitánem týmu. Cesta ke kapitánské pásce nebyla jednoduchá, ale Totti všechny přesvědčil, že i když je mladý, tato role mu může být svěřena. Naskytly se sice ohlasy, že mužstvo za ním nepůjde, že je na kapitána příliš mladý, ale Totti všem dokázal, jak svým přístupem na hřišti, mimo něj, na tréninku, že on je ten pravý. A od té doby AS nezná jiného kapitána, než Tottiho. A svým přístupem k fanouškům doslova pobláznil Giallorossi a tak začala éra malého Prince.
Výsledky na sebe nenechaly čekat a Francesco Totti brzy nakouknul a později se i zabydlel v italském národním týmu. Jeho vrchol přišel na EURU 2000, kam jej tehdejší trenér Squadri Azzuri Dino Zoff povolal, pozvolna se srovnával s tím, že se na něj spoléhá. EURO se mu povedlo, ale prohra s Francií ještě dodnes trápí jeho svědomí. Měli jsme zápas pod kontrolou téměř až do konce jenže pak dali Francouzi dva góly v rychlém sledu a bylo po nadějích, byl to pro nás obrovský šok, ze kterého jsme se dlouho nemohli vzpamatovat. Na EURU se hlavně předvedl nevídanou penaltou ala Antonín Panenka. Hrálo se semifinále Itálie - Nizozemsko a kopali se penalty. A Totti se lehce rozběhnul a místo toho, aby si vybral jednu stranu branky a tam co nejtvrději vystřelil, rozhodl se zlehka míč podebrat, takže jeho střela přeletěla gólmana Van der Sara plachtícího k tyči. Totti řekl : Nepřemýšlel jsem o tom jestli je to drzé nebo odvážné, prostě jsem jen zvolil řešení, které se mi zdálo nejlepší, nedělal jsem si hlavu z toho, že jde o semifinále mistrovství Evropy, pro mě to byl zápas jako každý jiný, já musím takto uvažovat, jinak bych byl příliš nervózní a mohlo by se stát, že bych selhal.
Dnes již víme, že italský národní tým na MS 2002 v Japonsku a Jižní Koreji selhal. Samozřejmě, že velkou měrou k tomu pomohl rozhodčí, který duel Itálie - Korea absolutně nezvládnul a je třeba říct, že právě tento rozhodčí dostal nedávno ve své zemi distanc na 20 zápasů! Takže si o něm asi obrázek udělá každý sám.
Dnes je Francesco Totti docela obyčejný muž, který nejraději tráví čas se svou přítelkyní a přáteli. Téměř vůbec nechodím do města, občas si mohu na chvíli vyrazit s pár přáteli po nedělním zápase, ale nemyslete si, není to nic divokého. Navíc nemůžeme chodit na místa, kde by mě mohl někdo poznat, to bych pak celý večer strávil s rozdáváním autogramů a povídáním o fotbale. Mí přátelé mě znají jako Francesca, ne jako italského reprezentanta nebo hráče AS. A někdy rád zůstanu doma s přítelkyní, hrozně moc pro mě znamená, stejně jako mí rodiče, které se snažím navštěvovat co nejčastěji. Dlouho mě podporovali, tak se jím to snažím alespoň částečně splácet.
