František Holar se narodil 1. února 1917 v Praze. V letech 1939 – 1940 absolvoval studium herectví na pražské Státní konzervatoři, v průběhu války se hraní věnoval u kočovných divadelních společností. Po osvobození našel uplatnění na nově...
Životopis
František Holar se narodil 1. února 1917 v Praze. V letech 1939 – 1940 absolvoval studium herectví na pražské Státní konzervatoři, v průběhu války se hraní věnoval u kočovných divadelních společností. Po osvobození našel uplatnění na nově vzniklé scéně Divadla 5. května (1945-1948), které převzalo prostory někdejšího německého Opernhausu (dnešní Smetanovo divadlo). Nedlouho nato dostal Holar i první příležitosti ve filmu. V roce 1947 se mihnul v prvním československém barevném filmu JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) nebo v dodnes známé komedii PAROHY (1947).
V letech 1948-1951 byl František Holar angažován jako člen hereckého souboru Divadla státního filmu, což logicky vedlo ke zvýšeným aktivitám před filmovou kamerou a v průběhu krátkého období tří let hrál v bezmála dvaceti titulech. Kromě účasti v novém žánru budovatelských agitek se objevil i v počinech trvalejších hodnot, například v parodii PYTLÁKOVA SCHOVANKA (1949) nebo historické veselohře CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951). V padesátých letech hrál František Holar v Burianově divadle D 34 (1951-1959), kde zaujal především titulní rolí v Haškově Švejkovi. Naopak, ve filmovém přepisu DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) se jen mihnul v malé roli úkladného vraha. Z filmografie té doby si zmínku zaslouží pozornost mezinárodně oceněné drama VLČÍ JÁMA (1957) nebo psychologický snímek KRUH (1959), kde ztvárnil postavu nevěrného manžela.
Své poslední divadelní angažmá strávil František Holar v Městských divadlech pražských (1959-1970), kde setrval až do svého předčasného úmrtí. Své aktivity před filmovou kamerou výrazně omezil, připomeňme ale jeho vystoupení v úloze opilého trafikanta Rezka v kriminálce ČERNÁ SOBOTA (1960) nebo kata v KLADIVU NA ČARODĚJNICE (1969). V šedesátých letech navázal také spolupráci s televizí a hrál v několika inscenacích a seriálech. Mimoto často účinkoval v rozhlase a diváci v kinech jej mohli slyšet i v dabingu, například ve francouzských filmech (ANGELIKA A KRÁL, BLÁZEN Z LABORATOŘE Č. 4) nebo ve slavných mayovkách.
František Holar zemřel v Praze 9. září 1970 ve věku 53 let
V letech 1948-1951 byl František Holar angažován jako člen hereckého souboru Divadla státního filmu, což logicky vedlo ke zvýšeným aktivitám před filmovou kamerou a v průběhu krátkého období tří let hrál v bezmála dvaceti titulech. Kromě účasti v novém žánru budovatelských agitek se objevil i v počinech trvalejších hodnot, například v parodii PYTLÁKOVA SCHOVANKA (1949) nebo historické veselohře CÍSAŘŮV PEKAŘ – PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951). V padesátých letech hrál František Holar v Burianově divadle D 34 (1951-1959), kde zaujal především titulní rolí v Haškově Švejkovi. Naopak, ve filmovém přepisu DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) se jen mihnul v malé roli úkladného vraha. Z filmografie té doby si zmínku zaslouží pozornost mezinárodně oceněné drama VLČÍ JÁMA (1957) nebo psychologický snímek KRUH (1959), kde ztvárnil postavu nevěrného manžela.
Své poslední divadelní angažmá strávil František Holar v Městských divadlech pražských (1959-1970), kde setrval až do svého předčasného úmrtí. Své aktivity před filmovou kamerou výrazně omezil, připomeňme ale jeho vystoupení v úloze opilého trafikanta Rezka v kriminálce ČERNÁ SOBOTA (1960) nebo kata v KLADIVU NA ČARODĚJNICE (1969). V šedesátých letech navázal také spolupráci s televizí a hrál v několika inscenacích a seriálech. Mimoto často účinkoval v rozhlase a diváci v kinech jej mohli slyšet i v dabingu, například ve francouzských filmech (ANGELIKA A KRÁL, BLÁZEN Z LABORATOŘE Č. 4) nebo ve slavných mayovkách.
František Holar zemřel v Praze 9. září 1970 ve věku 53 let