František Kupka byl český malíř a grafik světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru - orfismu, tedy směru, přibližujícímu malířství jiným uměním (hudba, poezie). Převážnou část života žil ve Francii. František Kupka byl též i grafikem - ilustrátorem. Svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové grafické tvorby.

František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maluje vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevuje velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele není nucen věnovat se svému řemeslu a je poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studuje jako žák prof. Sequense až do roku 1891, kdy odchází do Vídně. Ve Vídni zůstal až do roku 1895, kdy je poslán jako stipendista do Paříže, kam se dostává oklikou přes severní Evropu. Během studií na L´école des Baux-Arts se živí malováním plakátů, vyučuje náboženství a dokonce vystupuje jako spiritistické médium (není bez zajímavosti, že Kupka byl příznivcem teosofie, východních filosofií a mysticismu vůbec. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L´Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901 - 1907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla - alba Peníze, Náboženství a Mír. V roce 1914 odchází dobrovolně na frontu, v bitvě u řeky Aisne je raněn. Je vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získá hodnost kapitána. Pomáhá organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde zakládá tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou je později zvolen. Po válce je jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednáší. Přednáškovou činnost pořádá později i v Paříži, kde vyučuje československé stipendisty. Za svůj život uspořádal mnoho výstav a získal mnohá ocenění za svá díla. Mezi lety 1919 až 1938 byl Kupka podporován svým přítelem Jindřichem Waldesem, úspěšným pražským podnikatelem, který kupoval jeho obrazy.

Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 umírá.

Dílo
Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce. Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru - orfismu. Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách u nás i v zahraničí. Dosud největší přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994. V roce 1998 byla uskutečněna poslední rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze. Největší sbírku Kupkových obrazů a studií naleznete v pražském Museu Kampa.

Nejznámější díla
- Studie Horká a Studená chromatika
- Cyklus Vertikální kresby
- Cyklus Pohyblivé grafiky
- Kolem jednoho bodu
- Dvoubarevná fuga
- Cyklus Katedrála
- Velká nahota