František Maxmilián Kaňka
architekt
- Narození:
- 19. srpna 1674
- Úmrtí:
- 14. července 1766
Upravit profil
František Maxmilian Kaňka byl významný český barokní architekt.
Vyučil se v pražské huti svého otce V. V. Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim a J. B. Santini-Aichela. Stal se...
Životopis
František Maxmilian Kaňka byl významný český barokní architekt.
Vyučil se v pražské huti svého otce V. V. Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim a J. B. Santini-Aichela. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici. V roce 1709 usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěl. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků a paláců, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře
Kaňkovy práce v Praze
- Dům „U zlatého supa“
- Elsnicovský dům
- Černínská zahrada
- Ledeburská zahrada
- Vrtbovská zahrada
- Zahrada Na Valech
- Královská zahrada
- Palác Mladotovský(Faustův dům)
- Černínský palác
- Klementinum
- Palác Pachtů z Rájova
- Palác Lažanských (Malá Strana)
- Oettingenský palác
- Hartigovský palác
- Palác Thurn-Taxisů
- Pálffyovský palác
- Vrtbovský palác
- Ledeburský palác
- Fürstenberský palác
- Chrám sv. Víta
- Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie
- Chrám sv. Salvátora
- Bazilika sv. Jiří
- Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie
- Chrám sv. Šimona a Judy
- Chrám sv. Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
- Chrám sv. Kateřiny
- Chrám sv. Jiljí
- Dům "U zlatého jednorožce"
- Dům "U kamenného beránka"
- Karolinum
- Augustiniánský klášter Na Karlově
- Zbraslavský zámek
Vyučil se v pražské huti svého otce V. V. Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim a J. B. Santini-Aichela. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici. V roce 1709 usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěl. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků a paláců, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře
Kaňkovy práce v Praze
- Dům „U zlatého supa“
- Elsnicovský dům
- Černínská zahrada
- Ledeburská zahrada
- Vrtbovská zahrada
- Zahrada Na Valech
- Královská zahrada
- Palác Mladotovský(Faustův dům)
- Černínský palác
- Klementinum
- Palác Pachtů z Rájova
- Palác Lažanských (Malá Strana)
- Oettingenský palác
- Hartigovský palác
- Palác Thurn-Taxisů
- Pálffyovský palác
- Vrtbovský palác
- Ledeburský palác
- Fürstenberský palác
- Chrám sv. Víta
- Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie
- Chrám sv. Salvátora
- Bazilika sv. Jiří
- Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie
- Chrám sv. Šimona a Judy
- Chrám sv. Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
- Chrám sv. Kateřiny
- Chrám sv. Jiljí
- Dům "U zlatého jednorožce"
- Dům "U kamenného beránka"
- Karolinum
- Augustiniánský klášter Na Karlově
- Zbraslavský zámek