Gabriel Hart
herec, scénárista, režisér
- Narození:
- 13. února 1894
- Úmrtí:
- 13. listopadu 1961
Upravit profil
Gabriel Hart, vlastním jménem Gabriel Benhardt, byl český divadelní a filmový herec a divadelní režisér. Začínal jako herec a režisér na pražských scénách a v divadlech Uranie, Švandovo divadlo, Varieté, Česká činohra a Červená sedma. V letech...
Životopis
Gabriel Hart, vlastním jménem Gabriel Benhardt, byl český divadelní a filmový herec a divadelní režisér.
Začínal jako herec a režisér na pražských scénách a v divadlech Uranie, Švandovo divadlo, Varieté, Česká činohra a Červená sedma. V letech 1922 až 1925 působil v Divadle na Vinohradech.
V období let 1924 a 1925 působil současně jako stipendista v Moskvě a Leningradě.
Od roku 1925 do roku 1930 byl asistentem režie (asistoval K.H.Hilarovi) a později režisérem v pražském Národním divadle. Současně vystupoval často v menších hereckých rolích.
Do Divadla na Vinohradech se vrátil po Kvapilově odchodu na pozvání Jana Bora v roce 1930, především pro režijní činnost v Komorním divadle, které bylo pobočnou scénou Divadla na Vinohradech. Zde působil jako režisér až do roku 1947, kdy odešel do nově vzniklého Vesnického divadla, kde strávil deset let jako režisér a umělecký inspektor.
Překládal mimo jiné z chorvatštiny, často navštěvoval Jugoslávii.
Pro překlady často používal pseudonymy, např. Jiří Nedoma nebo Jiří Tomič.
Film
Po vzniku československé republiky v roce 1918 připravil pro film několik filmových námětů a scénářů a sám i režíroval dva filmy (Na pomoc Dohodě, Láska si nedá poroučet). Později se věnoval ve filmu již jen hraní a v letech 1918 až 1956 vytvořil více než 40 drobnějších rolí v českých filmech.
Začínal jako herec a režisér na pražských scénách a v divadlech Uranie, Švandovo divadlo, Varieté, Česká činohra a Červená sedma. V letech 1922 až 1925 působil v Divadle na Vinohradech.
V období let 1924 a 1925 působil současně jako stipendista v Moskvě a Leningradě.
Od roku 1925 do roku 1930 byl asistentem režie (asistoval K.H.Hilarovi) a později režisérem v pražském Národním divadle. Současně vystupoval často v menších hereckých rolích.
Do Divadla na Vinohradech se vrátil po Kvapilově odchodu na pozvání Jana Bora v roce 1930, především pro režijní činnost v Komorním divadle, které bylo pobočnou scénou Divadla na Vinohradech. Zde působil jako režisér až do roku 1947, kdy odešel do nově vzniklého Vesnického divadla, kde strávil deset let jako režisér a umělecký inspektor.
Překládal mimo jiné z chorvatštiny, často navštěvoval Jugoslávii.
Pro překlady často používal pseudonymy, např. Jiří Nedoma nebo Jiří Tomič.
Film
Po vzniku československé republiky v roce 1918 připravil pro film několik filmových námětů a scénářů a sám i režíroval dva filmy (Na pomoc Dohodě, Láska si nedá poroučet). Později se věnoval ve filmu již jen hraní a v letech 1918 až 1956 vytvořil více než 40 drobnějších rolí v českých filmech.