Gillian Anderson se narodila 9. srpna 1968 v hlavním městě amerického státu Illinois, Chicago. Její matka, Rosemary Posie Alyce (rozená Lane) byla programátorkou, zatímco její otec Homer Edward Anderson III vlastnil filmovou postprodukční...
Životopis
Gillian Anderson se narodila 9. srpna 1968 v hlavním městě amerického státu Illinois, Chicago. Její matka, Rosemary Posie Alyce (rozená Lane) byla programátorkou, zatímco její otec Homer Edward Anderson III vlastnil filmovou postprodukční společnost. Gillian má irské, anglické a německé předky. Krátce po narození se rodina přestěhovala do karibského Portorika, po roce a čtvrt pak do Londýna, aby mohl otec nastoupit na Londýnskou filmovou školu. Gillian navštěvovala základní školu Coleridge Primary School.
Anderson je nejstarší ze tří sourozenců. Bratr Aron trpěl genetickým onemocněním Neurofibromatózou, která způsobuje mnohočetné nádory, zasahující nervovou soustavu. Na mozkový nádor pak zemřel v pouhých 30 letech v roce 2011. Byl DJ a zajímal se o Buddhismus. Glioblastom mu byl diagnostikován v roce 2008, když studoval PhD v oboru vývojové psychologie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Sestra Zoe je keramikářka a žije v registrovaném partnerství.
V Gillianiných jedenácti letech se rodina znovu přestěhovala, tentokrát do Grand Rapids, druhého největšího města amerického státu Michigan. Zde chodila na City High-Middle School, kde byla zařazena do programu pro nadané studenty zaměřeného na humanitární vědy. Letní prázdniny většinou Anderson trávila spolu s rodiči v Londýně.
Jako teenager byla Gillian pěkné kvítko, experimentovala s drogami, nosila pankáčské účesy a barvila si vlasy všemi možnými barvami, nosila piercing a jako správná rebelka, většinou černé oblečení. O jejím zapálení pro rebélii svědčí i fakt, že ji její spolužáci nazývali "nejbizarnější dívkou", či "třídním klaunem".
Během maturitního večírku byla společně se svým přítelem zatčena za vloupání do školy za účelem zalepení zámku od dveří. Prostě nechtěla, aby se do budovy další den někdo nedostal. Tento čin byl později překvalifikován na přestupek.
Gillian Anderson byla fascinována mořskou biologií, ale již na střední škole ji učarovalo hlavně divadlo. Absolvovala studentskou stáž na Grand Rapids Civic Theatre & School of Theatre Arts. Po maturitě v roce 1986 navštěvovala vysokou školu The Theatre School at DePaul University v Chicagu, kde získala titul Bakalář umění. Také se účastnila letních programů Národního divadla Londýn na Cornellově univerzitě ve městě Ithaca na severozápadě státu New York.
Během studií si přivydělávala v pivovaru Goose Island Brewpub v Chicagu. Poté, co se Gillian proslavila pojmenovali po ní jedno ze svých piv.
Počátky kariéry
Ve věku 22 let se Anderson přestěhovala do New Yorku, kde se snažila rozjet svoji hereckou kariéru a v začátcích pracovala jako číšnice. Kariéru zahájila v Mannhattanském divadelním klubu ve hře Absent Friends anglického dramatika a režiséra Alana Ayckbourna. Za svůj výkon si jako nejlepší nováček vysloužila cenu Theatre World Award, jenž je každoročně dávána hercům a herečkám za jejich herecké debuty na území New York City.
V roce 1992 se Gillian opět stěhuje, tentokrát do Los Angeles, kde chodí asi rok po konkurzech. Prvním celovečerním filmem byla pro herečku filmová adaptace hry Home Fires Burning s názvem The Turning (rež. L.A. Puopolo, 1992) s Karen Allen a Tess Harper v hlavních rolích.
I přesto, že Gillian dříve slibovala, že nebude nikdy pracovat pro televizi, už v roce 1993 ztvárnila menší roli v sérii Class of '96 vysílané na stanici Fox. Tato nevýznamná role však ovlivnila hereččinu kariéru na dlouhá léta dopředu, možná snad na celý život.
Příchod Agentky Dany Scullyové a fenomén Akta X
Ve věku 24 let se rozhodla jít do konkurzu na hlavní postavu agentky Dany Scullyové v seriálu Akta X. Postava ji doslova učarovala, role silné, nezávislé a inteligentní ženy by bylo něco pro ni. Producent Chris Carter od začátku prosazoval do role právě Gillian Anderson, televizní stanice Fox však měla o představitelce hlavní role jinou představu. Vadilo jim nejen, že neměla mnoho televizních zkušeností, ale hlavně se nezdála být příliš atraktivní. Nicméně se Carterovi podařilo zástupce televizní stanice přesvědčit a Gillian tak získala svoji osudovou roli.
Agentka Dana Scullyová řeší spolu se svým kolegou agentem Foxem Mulderem případy zařazené mezi tzv. Akta X. Nevysvětlitelné případy většinou souvisejí s paranormálními jevy a existencí mimozemského života na naší planetě. Mimo to odhalují vládní spiknutí, jenž se snaží skrývat pravdu o přítomnosti mimozemšťanů a možné kolonizaci planety Země.
Za ztvárnění postavy Scullyové si Gillian vysloužila mnoho různých ocenění, jako např. Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v drama seriálu (Best Actress – Television Series Drama), cenu Emmy za neobyčejný herecký výkon v hlavní roli drama seriálu (Outstanding Lead Actress in a Drama Series), či Screen Actors Guild Awards za nejlepší ženský herecký výkon v drama seriálu (Outstanding Performance by a Female Actor in a Drama Series). Jako první herečka získala v jednom roce jak Zlatý glóbus, tak cenu Emmy a cenu SAG. Celkově se však může pyšnit čtyřmi nominacemi na Zlaté glóby, stejným počtem Emmy nominací a dokonce devíti nominacemi na SAG.
Gillian Anderson sama napsala a režírovala sedmnáctou epizodu sedmé série seriálu Akta X s názvem "Úplně všechno". Danu Scullyovou nadabovala v epizodě seriálu Simpsonovi s názvem "Akta S". Tento díl je parodií na Akta X a kromě Dany se zde samozřejmě objevuje i její parťák Mulder.
Kolem postavy vznikl fenomenální pojem, tzv. "The Scully Efect". Jako lékařka a agentka FBI inspirovala mnoho mladých žen ke kariéře v oborech vědy, lékařství a trestního práva. Ač se to zdá neuvěřitelné, od dob Akt X se počet žen v těchto oborech opravdu zřetelně navýšil a mnohé se netají tím, že volba jejich kariéry byla ovlivněna právě postavou, jenž ztvárňuje Gillian Anderson.
Z původně plánované jedné série o 13ti epizodách bylo prozatím natočeno 218 epizod v 11ti sériích. V průběhu fenoménu Akt X vznikly dva celovečerní snímky. Akta-X: Film (1998) v režii Roba Bowmana byl vydán mezi sériemi 5 a 6 a Akta X: Chci uvěřit (rež. Chris Carter, 2008) vyšel během čtrnáctileté pauzy mezi sériemi 9 a 10.
Prvních devět sérií bylo natočeno v letech 1993 - 2002. Desáté série, ve které šlo o pouhých 6 epizod, se fanoušci dočkali až roce 2016. Zatím poslední, desetidílná série byla vysílána na stanici Fox od 3. ledna 2018 do 21. března 2018.
Nesmíme opomenout, že k nám postava Dany Scullyové v českém znění promlouvá hlasem herečky Městského divadla Brno, Jany Musilové.
Gillian Anderson není "pouze" Danou Scullyovou
Gillian Anderson je bezesporu skvělá herečka, a proto by nebylo fér její kariéru shrnout pouze jako Danu Scullyovou. V roce 1998 si spolu s takovými hvězdami jako Sean Connery, či Angelina Jolie zahrála v romantické komedii Podoby lásky (rež. Willard Carroll, 1998), následně pak ztvárnila vedlejší roli v psychologickém dramatu Max a Kevin (rež. Peter Chelsom, 1998).
Za roli Lily Bartové, prominentky z vyšších newyorských vrstev počátku 20. století, ve filmu Dům radovánek (rež. Terence Davies, 2000) si mimo jiné vysloužila British Independent Film Award za nejlepší herecký výkon britského nezávislého filmu (Best Performance by an Actress in a British Independent Film).
Po konci natáčení Akt X se Gillian v roce 2002 přestěhovala zpět do Londýna a vrátila se na divadelní prkna, kde debutovala v londýnském West Endu ve hře What The Night Is For dramatika Michaela Wellera.
Rok 2005 znamenal pro herečku hlavní roli v irském dramatu Mocný Kelt (rež. Pearse Elliott, 2005). Gillian zde ztvárňuje matku Donalda, mladého milovníka chrtů. Donald má talent na práci se psy a se šéfem uzavírá dohodu, že se mu podaří vytrénovat šampióna jménem Mocný Kelt. Za roli Kate si od Irské filmové a televizní akademie vysloužila ocenění za nejlepší mezinárodní herečku.
Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, za ztvárnění lady Dedlockové v seriálu Ponurý dům (rež. Justin Chadwick, Susanna White, 2005), na motivy literární klasiky Charlese Dickense, získala nominace na cenu BAFTA v kategorii nejlepší herečka (Best Actress), na Emmy v kategorii pro nejlepší herecký výkon v hlavní roli (Outstanding Lead Actress in a Limited Series or Movie), a také nominace ve stejných kategoriích na Zlatý glóbus a Satellite Award.
V roce 2006 si pak zahrála v britském dramatu Poslední skotský král (rež. Kevin Macdonald, 2006), jenž pojednává o cestě mladého skotského lékaře do Ugandy v 70. letech 20. století za vlády despotického generála Idi Amina. Hned v následujícím roce ztvárňuje postavu Alice Comfort v napínavém a brutálním thrilleru Pravidla násilí (rež. Dan Reed, 2007). Alice se spolu se svým přítelem Adamem v podání Dannyho Dyera vydává na nóbl večírek. Po cestě jsou však přepadeni a Alice je krutým způsobem hromadně znásilněna. Touha po pomstě se mění v trýznivou krvavou lázeň.
Společně se Simonem Peggem, Kirsten Dunst, či Megan Fox si v roce 2008 zahrála v komedii Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (rež. Robert B. Weide), a hned následující rok v komedii Boogie Woogie (rež. Duncan Ward, 2009).
Od května do července 2009 ztvárnila na divadelních prknech londýnského Donmar Warehouse hlavní postavu Nory v přelomovém díle Henrika Ibsena, Domeček pro panenky. Za tuto roli byla nominována na cenu Laurence Oliviera v kategorii Nejlepší herečka (Best Actress).
Ve čtyřdílné televizní minisérii na motivy románu Williama Boyda, Any Human Heart (rež. Michael Samuels, 2010) si zahrála postavu Wallis, vévodkyně z Windsor, za kterou byla nominována na cenu BAFTA v kategorii Nejlepší televizní herečka ve vedlejší roli (Best Supporting Actress on Television). Následoval dvoudílný snímek Moby Dick (rež. Mike Barker, 2010), ve kterém se Gillian v roli ženy kapitána, jenž při setkání s obrovskou velrybou přišel o nohu a svoji loď, snaží svému muži rozmluvit touhu po pomstě. To se jí však nepodaří a kapitán Achab (William Hurt) se vydává na novou dobrodružnou plavbu.
Ve stejném roce jako agentka MI7 Pamela Thornton povolává do akce agenta Johnnyho Englishe v pokračování špionážní komedie z roku 2003 Johnny English se vrací (rež. Oliver Parker). Hlavní postavu zde ztvárňuje komik Rowan Atkinson, kterého všichni známe především jako Mr. Beana. Tou dobou Gillian Anderson ještě exceluje v třídílné adaptaci klasického románu Charlese Dickense Nadějné vyhlídky (rež. Brian Kirk, 2011). Postava Miss Havisham vynesla herečce cenu Artistic Excellence Award a nominaci na Critics' Choice Television Award.
V roce 2012 se objevila v kriminálním dramatu Sestra (rež. Ursula Meier, 2012), natočeném ve francouzsko-švýcarské koprodukci. Postavu Mariky, ženy, jenž se dlouhé roky snaží smířit se záhadným zmizením svého muže Gabriela ztvárňuje v mysteriózním scifi I'll Follow You Down (rež. Richie Mehta, 2013).
Další seriálové a divadelní úspěchy
Při pohledu na filmografii Gillian Anderson je jasné, že její parketou jsou především seriály. Nejinak tomu je i v roce 2013, kdy se podobně jako v Aktech X staví na stranu zákona. Tentokrát však ne jako agentka FBI bojující proti vládním konspiracím a vyšetřující paranormální jevy, nýbrž jako policejní komisařka Stella Gibsonová v seriálu The Fall (rež. Jakob Verbruggen, Allan Cubitt). Stella byla převelena z londýnské policie do Belfastu, aby zde pomohla dopadnout ďábelsky chytrého sériového vraha. V letech 2013-2016 bylo natočeno celkem 17 epizod rozdělených do tří sérií. Gillian za roli Stelly získala nominace na mnoho filmových cen.
Mimo role komisařky si v letech 2013-2015 vyzkoušela roli psychiatričky Bedelie Du Maurier v televizním seriálu Hannibal. Seriál měl celkem 3 série po 13ti epizodách a postava Bedélie se objevuje zhruba v polovině epizod.
Během natáčení seriálů The Fall a Hannibal si Gillian našla čas na postavu Kate v britském nezávislém filmu s Benem Kinglseyem v hlavní roli Robot Overlords (rež. Jon Wright, 2014). V dramatu Sold (rež. Jeffrey D. Brown, 2016) je pak Gillianina postava Sophie inspirována životem americké dokumentární fotografky Lisy Kristine. Ta se se svými fotografiemi snaží upozorňovat na globální problémy jako je moderní otroctví a sexuální vykořisťování. Celý film je natočen na motivy stejnojmenného románu američanky Patricie McCormick.
Od 23. července do 19. září 2014 se objevovala na prknech londýnského divadla Young Vic v divadelní hře A Streetcar Named Desire dramatika Tennesseeho Williamse. Gillian Anderson tak díky roli Blanche DuBois získala v pořadí již druhou nominaci na divadelní cenu Laurence Oliviera a cenu Evening Standard Theatre Awards v kategorii Nejlepší herečka (Best Actress).
Ceny Evening Standart Theatre jsou významné tím, že se udělují již od roku 1955 a jedná se tak o nejstarší ceremoniál předávání divadelních cen ve Velké Británii. Zároveň šlo o nejrychleji vyprodané divadelní představení v historii divadla Young Vic. Představení z 16. září 2014 se dokonce vysílalo živě na více než tisícovce míst. Pro velký úspěch pak svoji roli zreprízovala o dva roky později, v době od 23. dubna do 4. června 2016 v new-yorském St. Ann's Warehouse.
Gillian Anderson vydává v říjnu 2014 spolu s Jeffem Rovinem knihu A Vision of Fire, ze které se nakonec vyklubala třídílná scifi sága The Earthend Saga. Druhý díl A Dream of Ice byl vydán v prosinci 2015 a třetí The Sound of Seas v září 2016.
V roce 2016 mimo již zmíněného návratu Akt X ztvárnila postavu Anny Pavlovny v šestidílné adaptaci románu Lva Nikolajeviče Tolsteho, Vojna a mír (rež. Tom Harper). Následovala role Edwiny Mountbatten v historickém dramatu anglicko-indické koprodukce Viceroy's House (rež. Gurinder Chadha, 2017). V dubnu 2017 přichází Gillian Anderson jako bohyně Media v seriálu Američtí bohové (rež. Bryan Fuller, Michael Green), který vychází ze stejnojmenného románu anglického spisovatele Neil Gaimana.
V nejspletitějším příběhu Agathy Christie, Hadí doupě (rež. Gilles Paquet-Brenner, 2017) se ujala role divadelní herečky Magdy, jejíž rodinná dynastie skrývá temná tajemství.
Koncem léta 2018 se můžeme těšit na Špióna, který mi dal kopačky, v režii Susanny Fogel.
Vztahy a rodina
Během natáčení Akt X se setkala se svým budoucím manželem, filmovým designerem Clyde Klotzem. Vzali se na Nový rok 1994 na Havaji a 25. srpna 1994 se jim narodila dcera Piper Maru. Vztah však Anderson a Klotzovi dlouho nevydržel, rozvedli se již v roce 1997. Krátce po rozvodu si užívala románku s kanadským hercem Adrianem G. Griffithsem.
29. prosince 2004 se na Lamu Islandu provdala za filmového a televizního producenta Juliana Ozanne. Manželství však nevydrželo ani tak dlouho jak to první, rozvedli se už v dubnu 2006.
Od roku 2006 do roku 2012 pak randila s podnikatelem Markem Griffithem. Společně mají dva syny, staršího Oscara narozeného 1. listopadu 2006 a mladšího Felixe, který se narodil 15. října 2008.
Od roku 2016 je ve vztahu s britským scénáristou a dramatikem Peterem Morganem. Zajímavostí je, že Peter byl do roku 2014 dlouhá léta ženatý s dcerou neúspěšného kandidáta na českého prezidenta Karla Schwarzenberga, Annou Carolinou Schwarzenbergovou, se kterou má pět dětí.
Různé zdroje spekulují také o dřívějším vztahu Gillian a jejího hereckého kolegy Davida Duchovny. Ani jedna z hvězd Akt X však tyto domněnky nepotvrdila.
Anderson žije se svými třemi dětmi v Londýně.
Zajímavosti
Gillian Anderson dokáže mluvit anglicky stejně dobře s anglickým jako s britským přízvukem.
Anderson je nejstarší ze tří sourozenců. Bratr Aron trpěl genetickým onemocněním Neurofibromatózou, která způsobuje mnohočetné nádory, zasahující nervovou soustavu. Na mozkový nádor pak zemřel v pouhých 30 letech v roce 2011. Byl DJ a zajímal se o Buddhismus. Glioblastom mu byl diagnostikován v roce 2008, když studoval PhD v oboru vývojové psychologie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Sestra Zoe je keramikářka a žije v registrovaném partnerství.
V Gillianiných jedenácti letech se rodina znovu přestěhovala, tentokrát do Grand Rapids, druhého největšího města amerického státu Michigan. Zde chodila na City High-Middle School, kde byla zařazena do programu pro nadané studenty zaměřeného na humanitární vědy. Letní prázdniny většinou Anderson trávila spolu s rodiči v Londýně.
Jako teenager byla Gillian pěkné kvítko, experimentovala s drogami, nosila pankáčské účesy a barvila si vlasy všemi možnými barvami, nosila piercing a jako správná rebelka, většinou černé oblečení. O jejím zapálení pro rebélii svědčí i fakt, že ji její spolužáci nazývali "nejbizarnější dívkou", či "třídním klaunem".
Během maturitního večírku byla společně se svým přítelem zatčena za vloupání do školy za účelem zalepení zámku od dveří. Prostě nechtěla, aby se do budovy další den někdo nedostal. Tento čin byl později překvalifikován na přestupek.
Gillian Anderson byla fascinována mořskou biologií, ale již na střední škole ji učarovalo hlavně divadlo. Absolvovala studentskou stáž na Grand Rapids Civic Theatre & School of Theatre Arts. Po maturitě v roce 1986 navštěvovala vysokou školu The Theatre School at DePaul University v Chicagu, kde získala titul Bakalář umění. Také se účastnila letních programů Národního divadla Londýn na Cornellově univerzitě ve městě Ithaca na severozápadě státu New York.
Během studií si přivydělávala v pivovaru Goose Island Brewpub v Chicagu. Poté, co se Gillian proslavila pojmenovali po ní jedno ze svých piv.
Počátky kariéry
Ve věku 22 let se Anderson přestěhovala do New Yorku, kde se snažila rozjet svoji hereckou kariéru a v začátcích pracovala jako číšnice. Kariéru zahájila v Mannhattanském divadelním klubu ve hře Absent Friends anglického dramatika a režiséra Alana Ayckbourna. Za svůj výkon si jako nejlepší nováček vysloužila cenu Theatre World Award, jenž je každoročně dávána hercům a herečkám za jejich herecké debuty na území New York City.
V roce 1992 se Gillian opět stěhuje, tentokrát do Los Angeles, kde chodí asi rok po konkurzech. Prvním celovečerním filmem byla pro herečku filmová adaptace hry Home Fires Burning s názvem The Turning (rež. L.A. Puopolo, 1992) s Karen Allen a Tess Harper v hlavních rolích.
I přesto, že Gillian dříve slibovala, že nebude nikdy pracovat pro televizi, už v roce 1993 ztvárnila menší roli v sérii Class of '96 vysílané na stanici Fox. Tato nevýznamná role však ovlivnila hereččinu kariéru na dlouhá léta dopředu, možná snad na celý život.
Příchod Agentky Dany Scullyové a fenomén Akta X
Ve věku 24 let se rozhodla jít do konkurzu na hlavní postavu agentky Dany Scullyové v seriálu Akta X. Postava ji doslova učarovala, role silné, nezávislé a inteligentní ženy by bylo něco pro ni. Producent Chris Carter od začátku prosazoval do role právě Gillian Anderson, televizní stanice Fox však měla o představitelce hlavní role jinou představu. Vadilo jim nejen, že neměla mnoho televizních zkušeností, ale hlavně se nezdála být příliš atraktivní. Nicméně se Carterovi podařilo zástupce televizní stanice přesvědčit a Gillian tak získala svoji osudovou roli.
Agentka Dana Scullyová řeší spolu se svým kolegou agentem Foxem Mulderem případy zařazené mezi tzv. Akta X. Nevysvětlitelné případy většinou souvisejí s paranormálními jevy a existencí mimozemského života na naší planetě. Mimo to odhalují vládní spiknutí, jenž se snaží skrývat pravdu o přítomnosti mimozemšťanů a možné kolonizaci planety Země.
Za ztvárnění postavy Scullyové si Gillian vysloužila mnoho různých ocenění, jako např. Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon v drama seriálu (Best Actress – Television Series Drama), cenu Emmy za neobyčejný herecký výkon v hlavní roli drama seriálu (Outstanding Lead Actress in a Drama Series), či Screen Actors Guild Awards za nejlepší ženský herecký výkon v drama seriálu (Outstanding Performance by a Female Actor in a Drama Series). Jako první herečka získala v jednom roce jak Zlatý glóbus, tak cenu Emmy a cenu SAG. Celkově se však může pyšnit čtyřmi nominacemi na Zlaté glóby, stejným počtem Emmy nominací a dokonce devíti nominacemi na SAG.
Gillian Anderson sama napsala a režírovala sedmnáctou epizodu sedmé série seriálu Akta X s názvem "Úplně všechno". Danu Scullyovou nadabovala v epizodě seriálu Simpsonovi s názvem "Akta S". Tento díl je parodií na Akta X a kromě Dany se zde samozřejmě objevuje i její parťák Mulder.
Kolem postavy vznikl fenomenální pojem, tzv. "The Scully Efect". Jako lékařka a agentka FBI inspirovala mnoho mladých žen ke kariéře v oborech vědy, lékařství a trestního práva. Ač se to zdá neuvěřitelné, od dob Akt X se počet žen v těchto oborech opravdu zřetelně navýšil a mnohé se netají tím, že volba jejich kariéry byla ovlivněna právě postavou, jenž ztvárňuje Gillian Anderson.
Z původně plánované jedné série o 13ti epizodách bylo prozatím natočeno 218 epizod v 11ti sériích. V průběhu fenoménu Akt X vznikly dva celovečerní snímky. Akta-X: Film (1998) v režii Roba Bowmana byl vydán mezi sériemi 5 a 6 a Akta X: Chci uvěřit (rež. Chris Carter, 2008) vyšel během čtrnáctileté pauzy mezi sériemi 9 a 10.
Prvních devět sérií bylo natočeno v letech 1993 - 2002. Desáté série, ve které šlo o pouhých 6 epizod, se fanoušci dočkali až roce 2016. Zatím poslední, desetidílná série byla vysílána na stanici Fox od 3. ledna 2018 do 21. března 2018.
Nesmíme opomenout, že k nám postava Dany Scullyové v českém znění promlouvá hlasem herečky Městského divadla Brno, Jany Musilové.
Gillian Anderson není "pouze" Danou Scullyovou
Gillian Anderson je bezesporu skvělá herečka, a proto by nebylo fér její kariéru shrnout pouze jako Danu Scullyovou. V roce 1998 si spolu s takovými hvězdami jako Sean Connery, či Angelina Jolie zahrála v romantické komedii Podoby lásky (rež. Willard Carroll, 1998), následně pak ztvárnila vedlejší roli v psychologickém dramatu Max a Kevin (rež. Peter Chelsom, 1998).
Za roli Lily Bartové, prominentky z vyšších newyorských vrstev počátku 20. století, ve filmu Dům radovánek (rež. Terence Davies, 2000) si mimo jiné vysloužila British Independent Film Award za nejlepší herecký výkon britského nezávislého filmu (Best Performance by an Actress in a British Independent Film).
Po konci natáčení Akt X se Gillian v roce 2002 přestěhovala zpět do Londýna a vrátila se na divadelní prkna, kde debutovala v londýnském West Endu ve hře What The Night Is For dramatika Michaela Wellera.
Rok 2005 znamenal pro herečku hlavní roli v irském dramatu Mocný Kelt (rež. Pearse Elliott, 2005). Gillian zde ztvárňuje matku Donalda, mladého milovníka chrtů. Donald má talent na práci se psy a se šéfem uzavírá dohodu, že se mu podaří vytrénovat šampióna jménem Mocný Kelt. Za roli Kate si od Irské filmové a televizní akademie vysloužila ocenění za nejlepší mezinárodní herečku.
Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, za ztvárnění lady Dedlockové v seriálu Ponurý dům (rež. Justin Chadwick, Susanna White, 2005), na motivy literární klasiky Charlese Dickense, získala nominace na cenu BAFTA v kategorii nejlepší herečka (Best Actress), na Emmy v kategorii pro nejlepší herecký výkon v hlavní roli (Outstanding Lead Actress in a Limited Series or Movie), a také nominace ve stejných kategoriích na Zlatý glóbus a Satellite Award.
V roce 2006 si pak zahrála v britském dramatu Poslední skotský král (rež. Kevin Macdonald, 2006), jenž pojednává o cestě mladého skotského lékaře do Ugandy v 70. letech 20. století za vlády despotického generála Idi Amina. Hned v následujícím roce ztvárňuje postavu Alice Comfort v napínavém a brutálním thrilleru Pravidla násilí (rež. Dan Reed, 2007). Alice se spolu se svým přítelem Adamem v podání Dannyho Dyera vydává na nóbl večírek. Po cestě jsou však přepadeni a Alice je krutým způsobem hromadně znásilněna. Touha po pomstě se mění v trýznivou krvavou lázeň.
Společně se Simonem Peggem, Kirsten Dunst, či Megan Fox si v roce 2008 zahrála v komedii Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (rež. Robert B. Weide), a hned následující rok v komedii Boogie Woogie (rež. Duncan Ward, 2009).
Od května do července 2009 ztvárnila na divadelních prknech londýnského Donmar Warehouse hlavní postavu Nory v přelomovém díle Henrika Ibsena, Domeček pro panenky. Za tuto roli byla nominována na cenu Laurence Oliviera v kategorii Nejlepší herečka (Best Actress).
Ve čtyřdílné televizní minisérii na motivy románu Williama Boyda, Any Human Heart (rež. Michael Samuels, 2010) si zahrála postavu Wallis, vévodkyně z Windsor, za kterou byla nominována na cenu BAFTA v kategorii Nejlepší televizní herečka ve vedlejší roli (Best Supporting Actress on Television). Následoval dvoudílný snímek Moby Dick (rež. Mike Barker, 2010), ve kterém se Gillian v roli ženy kapitána, jenž při setkání s obrovskou velrybou přišel o nohu a svoji loď, snaží svému muži rozmluvit touhu po pomstě. To se jí však nepodaří a kapitán Achab (William Hurt) se vydává na novou dobrodružnou plavbu.
Ve stejném roce jako agentka MI7 Pamela Thornton povolává do akce agenta Johnnyho Englishe v pokračování špionážní komedie z roku 2003 Johnny English se vrací (rež. Oliver Parker). Hlavní postavu zde ztvárňuje komik Rowan Atkinson, kterého všichni známe především jako Mr. Beana. Tou dobou Gillian Anderson ještě exceluje v třídílné adaptaci klasického románu Charlese Dickense Nadějné vyhlídky (rež. Brian Kirk, 2011). Postava Miss Havisham vynesla herečce cenu Artistic Excellence Award a nominaci na Critics' Choice Television Award.
V roce 2012 se objevila v kriminálním dramatu Sestra (rež. Ursula Meier, 2012), natočeném ve francouzsko-švýcarské koprodukci. Postavu Mariky, ženy, jenž se dlouhé roky snaží smířit se záhadným zmizením svého muže Gabriela ztvárňuje v mysteriózním scifi I'll Follow You Down (rež. Richie Mehta, 2013).
Další seriálové a divadelní úspěchy
Při pohledu na filmografii Gillian Anderson je jasné, že její parketou jsou především seriály. Nejinak tomu je i v roce 2013, kdy se podobně jako v Aktech X staví na stranu zákona. Tentokrát však ne jako agentka FBI bojující proti vládním konspiracím a vyšetřující paranormální jevy, nýbrž jako policejní komisařka Stella Gibsonová v seriálu The Fall (rež. Jakob Verbruggen, Allan Cubitt). Stella byla převelena z londýnské policie do Belfastu, aby zde pomohla dopadnout ďábelsky chytrého sériového vraha. V letech 2013-2016 bylo natočeno celkem 17 epizod rozdělených do tří sérií. Gillian za roli Stelly získala nominace na mnoho filmových cen.
Mimo role komisařky si v letech 2013-2015 vyzkoušela roli psychiatričky Bedelie Du Maurier v televizním seriálu Hannibal. Seriál měl celkem 3 série po 13ti epizodách a postava Bedélie se objevuje zhruba v polovině epizod.
Během natáčení seriálů The Fall a Hannibal si Gillian našla čas na postavu Kate v britském nezávislém filmu s Benem Kinglseyem v hlavní roli Robot Overlords (rež. Jon Wright, 2014). V dramatu Sold (rež. Jeffrey D. Brown, 2016) je pak Gillianina postava Sophie inspirována životem americké dokumentární fotografky Lisy Kristine. Ta se se svými fotografiemi snaží upozorňovat na globální problémy jako je moderní otroctví a sexuální vykořisťování. Celý film je natočen na motivy stejnojmenného románu američanky Patricie McCormick.
Od 23. července do 19. září 2014 se objevovala na prknech londýnského divadla Young Vic v divadelní hře A Streetcar Named Desire dramatika Tennesseeho Williamse. Gillian Anderson tak díky roli Blanche DuBois získala v pořadí již druhou nominaci na divadelní cenu Laurence Oliviera a cenu Evening Standard Theatre Awards v kategorii Nejlepší herečka (Best Actress).
Ceny Evening Standart Theatre jsou významné tím, že se udělují již od roku 1955 a jedná se tak o nejstarší ceremoniál předávání divadelních cen ve Velké Británii. Zároveň šlo o nejrychleji vyprodané divadelní představení v historii divadla Young Vic. Představení z 16. září 2014 se dokonce vysílalo živě na více než tisícovce míst. Pro velký úspěch pak svoji roli zreprízovala o dva roky později, v době od 23. dubna do 4. června 2016 v new-yorském St. Ann's Warehouse.
Gillian Anderson vydává v říjnu 2014 spolu s Jeffem Rovinem knihu A Vision of Fire, ze které se nakonec vyklubala třídílná scifi sága The Earthend Saga. Druhý díl A Dream of Ice byl vydán v prosinci 2015 a třetí The Sound of Seas v září 2016.
V roce 2016 mimo již zmíněného návratu Akt X ztvárnila postavu Anny Pavlovny v šestidílné adaptaci románu Lva Nikolajeviče Tolsteho, Vojna a mír (rež. Tom Harper). Následovala role Edwiny Mountbatten v historickém dramatu anglicko-indické koprodukce Viceroy's House (rež. Gurinder Chadha, 2017). V dubnu 2017 přichází Gillian Anderson jako bohyně Media v seriálu Američtí bohové (rež. Bryan Fuller, Michael Green), který vychází ze stejnojmenného románu anglického spisovatele Neil Gaimana.
V nejspletitějším příběhu Agathy Christie, Hadí doupě (rež. Gilles Paquet-Brenner, 2017) se ujala role divadelní herečky Magdy, jejíž rodinná dynastie skrývá temná tajemství.
Koncem léta 2018 se můžeme těšit na Špióna, který mi dal kopačky, v režii Susanny Fogel.
Vztahy a rodina
Během natáčení Akt X se setkala se svým budoucím manželem, filmovým designerem Clyde Klotzem. Vzali se na Nový rok 1994 na Havaji a 25. srpna 1994 se jim narodila dcera Piper Maru. Vztah však Anderson a Klotzovi dlouho nevydržel, rozvedli se již v roce 1997. Krátce po rozvodu si užívala románku s kanadským hercem Adrianem G. Griffithsem.
29. prosince 2004 se na Lamu Islandu provdala za filmového a televizního producenta Juliana Ozanne. Manželství však nevydrželo ani tak dlouho jak to první, rozvedli se už v dubnu 2006.
Od roku 2006 do roku 2012 pak randila s podnikatelem Markem Griffithem. Společně mají dva syny, staršího Oscara narozeného 1. listopadu 2006 a mladšího Felixe, který se narodil 15. října 2008.
Od roku 2016 je ve vztahu s britským scénáristou a dramatikem Peterem Morganem. Zajímavostí je, že Peter byl do roku 2014 dlouhá léta ženatý s dcerou neúspěšného kandidáta na českého prezidenta Karla Schwarzenberga, Annou Carolinou Schwarzenbergovou, se kterou má pět dětí.
Různé zdroje spekulují také o dřívějším vztahu Gillian a jejího hereckého kolegy Davida Duchovny. Ani jedna z hvězd Akt X však tyto domněnky nepotvrdila.
Anderson žije se svými třemi dětmi v Londýně.
Zajímavosti
Gillian Anderson dokáže mluvit anglicky stejně dobře s anglickým jako s britským přízvukem.
