Koně jsou její obrovskou láskou a vášní a provází ji životem již od raného dětství, kdy si na místo her na princezny raději koně alespoň kreslila. Jezdit v té době ještě nemohla, snad jen při pravidelných návštěvách ZOO na ponících.

Sen o jízdě na koni se jí splnil v 9 letech, kdy začala jezdit v jezdeckém klubu na Přední Kopanině a zůstala tam do svých 16 let. Nejoblíbenějším koněm z té doby byla zcela jistě černá kobylka Horeli. Hanka na ní mohla jezdit hlavně i proto, že jako jediná ve stáji měla Horeli pětidobý cval a nikdo jiný o ni nejevil zájem.

První závody absolvovala v roce 1996 (úkol Z1) s koněm Norton(majitelka Dáša Karásková) a skončila na pěkném čtvrtém místě.

V roce 1997 ji čekal křest v podobě Mistrovství ČR (kategorie juniorů). Závodila s koněm Jarda a výsledek byl v duchu „snad za ní ještě někdo skončil... .“

O rok později Hanka startuje na Mistrovství ČR v Karlových Varech s tehdy čtyřletým koněm jménem Pamír, kterého měla až do roku 2006, kdy byl Pamír prodán do Číny.

Roku 2001 dosáhla na svůj první hodnotný úspěch v rámci své jezdecké kariéry – s koněm Perunem skončila druhá na FEI testu.

Rok 2002 a přišly další dobré výsledky – první a druhé místo na KMK pětiletých koní (Samanta a Floresta).

Zima v letech 2002 a 2003 byla pro Hanku zimou splněných přání. Z peněz, které získala prodejem Peruna, si zaplatila stáž u Soni Grossauer (stále patří mezi nejúspěšnější drezurní jezdkyně Rakouska). Čekala ji tam tvrdá práce. Učila se vše znovu úplně od začátku. Na stáži byla se dvěma koňmi – Pamírem a Samantou a absolvovala i několik závodů. V té době se začínají projevovat výsledky Hančiny tvrdé práce (byla například první a třetí na CDN – A v Klasse L se Samantou a pátá v Klasse M s Pamírem). Sportovní kariéra se pomalu začínala obracet jiným směrem.

Rok 2003 byl opět ve znamení jezdeckých úspěchů. Obsadila páté místo na Mistrovství ČR seniorů v Karlových Varech (s koněm Pamír). Následovalo první, druhé a čtvrté místo v KMK šestiletých koní (Samanta, Angie, Floresta) a páté místo na KMK koní pětiletých s kobylkou Legacy. Legacy měla v tomto období hříbátko a mezi svými pracovními úkoly si plnila vzorně i své mateřské povinnosti. Hříbátko všechny závody absolvovalo spolu se svou matkou. Za své výsledky hlavně v oblasti práce s mladými koňmi Hanka získala i své první velké ocenění od sportovní profesionální veřejnosti – Jezdec roku 2003. Ve stejném roce se k Haně dostala informace o výběrovém řízení na pozici pracovního jezdce do nejprestižnější světové drezurní stanice Kasselman. 2. ledna 2004 zde nastoupila do role ošetřovatele.

Nečekal ji rozhodně ráj na zemi. Jezdila na jednom koni denně pod dohledem Insy Hansen, která je přední německou jezdkyní (je mimo jiné vítězkou tzv. Bereiters CUPu) a hlavní jezdkyní stáje Kasselman. Pro Hanku to vše bylo obrovskou zkouškou houževnatosti a trpělivosti. Jedna příhoda pro dokreslení celé situace – v momentě, kdy si Hanka nasedlala koně ji Insa šestkrát poslala zpět kvůli špatné výstroji. Hanka přiznává, že dost často plakala, když jen zaslechla Insin hlas. Po třech měsících se na tréninku objevila celá rodina Kasselmanových a dr. Moehler (hlavní závodní jezdec stáje neoficiálně vyhlášený za nejlepšího jezdce mladých koní na světě) a Hanka musela předvádět cviky do T . Vůbec netušila, že právě absolvuje závěrečný test po skončení zkušební lhůty. S úspěchem ho zvládla a od toho dne se stala členkou rodiny Kasselmann. S obávanou Inse a se všemi ostatními se velmi spřátelila. Vše od té doby dělali společně. Nikdo si nedovolil jakkoliv porušit daná pravidla a řád. Byla to nejtvrdší ,ale také nejlepší škola života. Absolvovala tam opět několik závodů, které jí otevřely oči. Zjistila, co znamená drezura v zahraničí a v konfrontaci s těmi nejlepšími na vlastní oči viděla, co musí udělat pro to, aby mezi ně časem také patřila.

V době svého pobytu dostala do tréninku koně Ricca a v začátcích jí hodně pomáhala Bianca Kasselmann.

Na počátku dubna 2005 se Hana vrací do Čech, aby zde dokončila FF UK. U „Kasselmanů“ jí vyšli vstříct i v tom, že u nich mohla absolvovat hiporehabilitační praxi, která byla i tématem její diplomové práce. S Riccem v tomto roce absolvovala dva závody. Na Mistrovství ČR skončili na pátém místě a vyhráli Challenge Cup v Radimovicích. Pronajala si stáj v Neuaigenu (SRN) a kromě Ricca trénovala dalších deset koní.

Rok 2006 byl prvním vynikajícím sportovním rokem, kteý se projevil i na výsledcích a stabilních profesních výkonech, o kterých si nechávala zdát Hanka již od roku 1996. Ricco&Hanka se stali mistry ČR, vítězmi ČDP a oba byli oceněni tituly Jezdec a Kůň roku. Začali se pravidelně umisťovat na předních místech nejen v domácích, ale i v zahraničních soutěžích (více v rubrice Výsledky). Další úspěchy se dostavily i u ostatních koní v tréninku – například Rebel, Melante, World Willy, Půlnoc a další.

Na konci roku 2006 se Hanka přestěhovala do areálu Horse Academy u Prahy, kde stále působí. Momentálně má v tréninku pět vlastních a 10 klientských koní.