Vyrůstal ve střední Francii. Vystudoval etnografii, filozofii a srovnávací literatury na univerzitách v Mnichově a v Berlíně.

Od roku 1967 překládal odbornou literaturu z francouzštiny a angličtiny, od roku 1968 působil jako dramaturg v berlínském divadle Schaubühne am Halleschen Ufer a od roku 1976 sám inscenoval na jevištích v Basileji, Karlsruhe a ve státních činohrách v Berlíně (1983-85).Současně autorsky přispíval do časopisů Filmkritik, Freibeuter a jiných odborných periodik.

Herecky se nejprve uplatnil v krátkých filmech studentů Vysoké film. školy v Mnichově, zejm. spolupracoval s Wimem Wendersem: Same Player Shoots Again (1968, Týž hráč zase střílí), Alabama: 2000 Light Years (1969, Alabama: 2000 světelných let).

Vytvořil i hlavní role ve Wendersových prvních celovečerních filmech uvedených v kinech: film. fanoušek Hans, který se po propuštění z vězení marně snaží získat vízum do Ameriky, v experimentálním kriminálním snímku Léto ve městě; dětský psycholog Robert Lander, který se sblíží se samotářským opravářem promítaček (Rüdiger Vogler) během jejich společného putování podél hranice obou německých států, v psychologickém road movie V běhu času.

Několikrát ho obsadil také režisér Rudolf Thome, u něhož dostal největší příležitost v úloze čtyřicetiletého architekta Martina, o jehož vztahu se západoberlínskou studentkou (Sabine Bachová) pojednává milostný příběh Berlín, Chamissovo náměstí.

Zaujal rovněž jako homosexuální docent ekonomie Kurt, udržující poměr s bisexuálním prostitutem (Mathieu Carrière), v erotickém psychologickém dramatu Flambovaná žena (r. R. Van Ackeren).

Často účinkuje ve filmech renomovaných evropských režisérů: aristokrat Wolf von Hollendorf v dekadentním dramatu lesbické lásky podle románu Džuničira Tanizakiho Berlínská aféra (r. L. Cavaniová); papež Inocent III. v životopisné fresce Francesco (r. L. Cavaniová); Moser ve sci-fi thrilleru Doktor M. (r. C. Chabrol); hrabě Zelten v povídkovém snímku Německo rok 90 devět nula (r. J.-L. Godard); nacistický kapitán von Lereneau, který se spřátelí s židovským mladíkem (Marco Hofschneider), tajícím svoji identitu, v tragikomedii podle skutečné události Evropa, Evropa (r. A. Hollandová); nemocný otec, po jehož a matčině úmrtí zůstanou odkázáni sami na sebe čtyři dospívající sourozenci, v psychologické studii podle stejnojmenného románu Iana McEwana Cementová zahrada (r. A. Birkin).

V pol. 70. let začal režírovat literární eseje a dokumenty pro TV (např. „Amerika“ před očima aneb Kafka ve 43 minutách a 30 vteřinách, Století pokroku, Puškin dvojhlasně).

Je autorem knihy S Kafkou do kina (Praha, Prostor 2004).