zavřít
Upravit životopis

Životopis

Navštěvovala divadelní školu Calleho Flygarea a v letech 1949-53 působila jako taneční sboristka ve stockholmském Oscarsově divadle, na jehož repertoáru byly především operety a muzikály.

V roce 1954 ji angažoval režisér Ingmar Bergman do Městského divadla v Malmö, kde zazářila jako Hedvika v Ibsenově Divoké kachně.

V letech 1959-61 hrála na jevišti Městského divadla v Hälsingborgu mj. Ofélii v Shakespearově dramatu Hamlet a mladou dívku ve hře Jeana Anouilhe Zkouška aneb Potrestaná láska.

Od poč. 50. let vystupovala ve film. komediích, ale poprvé na sebe výrazně upozornila úlohou prosté a trochu obhroublé Moniky, kvůli jejímuž lehkomyslnému jednání ztroskotá její krátkodobé manželství se svědomitějším mladíkem (Lars Ekborg), ve film. dramatu podle románu P. A. Fogelströma Léto s Monikou (r. I. Bergman).

Pod Bergmanovým vedením vytvořila podobně jako Ingrid Thulinová, Bibi Anderssonová či Liv Ullmannová plejádu ženských postav nejrůznějších charakterů a osudů, z nichž vyniká zejména cirkusová krasojezdkyně Anna v psychologickém dramatu Večer kejklířů, mladá fotomodelka Doris ve snímku Sny žen, schizofrenií postižená lékařova manželka Karin ve filozoficko-náboženské úvaze Jako v zrcadle, lehkovážná služebná Petra v milostné komedii Úsměvy letní noci a umírající Agnes, za jejíž ztvárnění v komorním dramatu o vztazích mezi třemi sestrami Šepoty a výkřiky obdržela Donatellova Davida 1974.

Obdobně působivé kreace předvedla také v mnoha významných dílech jiných švédských filmařů. Na MFF v Benátkách 1964 získala Volpiho pohár za roli mladé vdovy Luizy, která teprve po manželově smrti poznává skutečnou lásku, v milostném příběhu Milovat (r. J. Donner).

Skvělý portrét citově nevázané, zdánlivě cynické a veselé ženy nastínila v postavě svobodné matky Marianne, jedné ze tří hereček (Bibi Anderssonová a Gunnel Lindblomová), které podobně jako jejich divadelní postavy z antické komedie Lysistrata se vzbouří proti nadvládě a sobectví mužů, v komedii Mladé ženy (r. M. Zetterlingová).

Psychologicky náročnou studii osamělé ženy, rozvedené mladé matky Moniky Larssonové, jež ztratila klid a vnitřní rovnováhu a bezúspěšně hledá zakotvení v letmých známostech, vytvořila v psychologickém dramatu Bílá stěna (r. S. Björkman) a za svůj výkon byla oceněna na MFF v Moskvě 1975.

Během 80. let byla členkou stockholmského divadla Kungliga Dramatiska Teatern. Od roku 1962 žije s režisérem Jörnem Donnerem, v jehož mnoha filmech hrála (Zářijová neděle, Milovat, Zde začíná dobrodružství, Příčka, Anna).

Mohli by vás také zajímat…