zavřít
Upravit životopis

Životopis

Hugo Laurenz August Hofmann byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.

Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.

Hofmannsthal se narodil ve Vídni jako syn rakousko-italského ředitele banky a jeho ženy, která byla Rakušankou. Šlechtický titul, díky kterému se Hugo mohl pyšnit šlechtickým přídomkem "von", udělil císař jeho pradědečkovi, židovskému obchodníkovi. Hugo začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s německým básníkem Stefanem Georgem, v jehož deníku Blätter für die Kunst byly mimo jiné vydáno několik Hofmannstahlových básní. Hugo von Hofmannstahl studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat psaní. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Junges Wien).

V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým skladatelem Richardem Straussem (* 1864 - † 1949), jehož operám později Hofmannstahl napsal libreta, mezi tyto opery patřily: Elektra (1909), Der Rosenkavalier (1911), nebo Ariadne auf Naxos (1913), Die Frau ohne Schatten (1919), Die ägyptische Helena (1927), and Arabella (1933).

V roce 1901 se HOfmannstahl oženil s Gertrudou Schlesingerovou, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla Židovkou, jež před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a zplodili spolu tři děti.

V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, přičemž Jean Sibelius (mimo jiné) napsal pro toto dílo scénickou hudbu. Hra se poté stala hlavním představením Salzburgkého festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdnější hry odhalily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.

Hofmannstahlův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel 2 dny po této smutné události na mrtvici.

Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."

Vybrané dílo:

Dramata

1892 - Der Tod des Tizian
1893 - Idylle
1894 - Der Tor und der Tod
1900 - Das Bergwerk zu Falun
1904 - Elektra
1906 - Ödipus und die Sphinx
1911 - Jedermann
1921 - Der Schwierige
1922 - Das Salzburger Große Welttheater
1923/25 - Der Turm
1923 - Der Unbestechliche
1927 - Der Turm

Libreta

1908 - Elektra
1911 - Der Rosenkavalier
1912 - Ariadne auf Naxos
1913 - Die Frau ohne Schatten
1928 - Die ägyptische Helena
1929 - Arabella

Povídky a vymyšlené rozhovory

1895 - Das Märchen der 672. Nacht
1899 - Reitergeschichte
1900 - Erlebnis des Marschalls von Bassompierre
1902 - Ein Brief
1903 - Das Gespräch über Gedichte
1907 - Die Wege und die Begegnungen
1907-08 - Die Briefe des Zurückgekehrten
1910 - Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie
1911 - Das fremde Mädchen
1919 - Die Frau ohne Schatten
1925 - Reise im nördlichen Afrika

Eseje a prózy

1891 - Zur Physiologie der modernen Liebe
1896 - Poesie und Leben
1914 - Appell an die oberen Stände
1915 - Krieg und Kultur
1915 - Wir Österreicher und Deutschland
1917 - Preuße und Österreicher
1922-27 - Neue Deutsche Beiträge
1907 - Der Dichter und diese Zeit
1916 - Österreich im Spiegel seiner Dichtung
1917 - Die Idee Europa
1922 - Gedichte
1926 - Früheste Prosastücke
1927 - Wert und Ehre deutscher Sprache
1927 - Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation

Hugo von Hofmannsthal

dramatik, básník, esejista

Mohli by vás také zajímat…