Svou životní pouť jsem začal snad jako každý… narozením. Stalo se to v tehdejším Gottwaldově, nynějším Zlíně 5.7.1959.Vše se vším souvisí a já tedy nevím, kde bych přesně měl začít. Můj život se od mala vinul dvěma hlavními liniemi a už asi tam...
Životopis
Svou životní pouť jsem začal snad jako každý… narozením. Stalo se to v tehdejším Gottwaldově, nynějším Zlíně 5.7.1959.
Vše se vším souvisí a já tedy nevím, kde bych přesně měl začít. Můj život se od mala vinul dvěma hlavními liniemi a už asi tam se projevila dualita, ve které zde žijeme. Byl to sport a hudba.V 10 letech mi máma koupila první dětskou kytaru a snad v témže roce jsem byl vybrán do experimentální sportovní školy se zaměřením na atletiku. Celou svou základní školní docházku jsem dělil mezi dvoufázový trénink na Stadionu mládeže a hru kadenci všeho druhu na španělku v lidové škole uměni. Zpíval jsem v několika dětských sborech…Váhy priorit se převážily v prvním ročníku Gottwaldovského gymnázia.
Osud mi přihrál mou první baskytaru a první žhavé angažmá do bigbeatové kapely. Skupina Divá Bára, později Apostroph, nazvaná dle tehdejší poslední LP desky Franka Zappy, určila jasný směr mé hudební budoucnosti. Od roku 1974 až do mé promoce na Filozofické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Brně roku 1985, jsme s touhle kapelou nahráli tisíce hudebních kilometrů. Byla to úžasná průprava a zkušenost, protože laťka instrumentálních i vokálních hodnot byla nastavena velmi vysoko. Hrála se hudba jako Chick Corea, H.Hancock, F.Zappa, J.Zawinul, S. Clark, J.Hammer, B.Cobham, Genesis, P.Floyd, Yes, samozřejmě Beatles, ale i Deep Purple, AC DC nebo Uriah Heep a mnohá jiná.
Základní vojenská služba ve Slaném a blízká metropole, která jako magnet přitahovala moji muzikantskou duši do svého lůna…to vše byl začátek mého pražského hudebního klání. Protože náhody neexistují…existuje jen synchronizace v čase, stalo se, že jsem, už v Praze, potkal Luboše Nohavicu, tehdejšího klávesistu skupiny Abraxas. S tím mě seznámil Vlasta Redl, který s námi jednu dobu spoluvytvářel vizovický Apostroph. Prozradil mi, že Daniel Fikejz, leader Comba FH, hledá basistu.Tento, pro mne vítězný konkurz, mi otevřel dveře a posvítil na cestu pražskými hudebními ulicemi.
Ještě téhož roku /1987/, jsem dostal další angažmá basisty do bluesrockové skupiny Krausberry. Během dalších dvou let přibyly ještě čtyři kapely: Hot Line, Yandimband, Pantarhei a Dan Kohout Band. Stalo se to, že jsem hrál ve všech kapelách současně. Těsně před revolucí /1989/ jsem byl přizván původně jako záskok za basistu Jirku Veselého do country seskupení “Country band Niny Nové”. Nakonec jsem zůstal natrvalo.
Revoluční čas a přelom roku 1989 přinesl mnohé změny. Například to, že původně avizované angažmá do Framus 5, které mně a bubeníkovi Jirkovi Zelenkovi nabídnul Michal Prokop, se z důvodu Michalových politických aktivit nekonalo. Změnil se způsob managingu naší pop scény, něco zaniklo, aby to nové mohlo vzniknout.
Přisla doba muzikálů. Režisér Petr Novotný nastudoval původní český muzikál na motivy románu Borise Viana “Pěna dní.” Hudbu napsal Milan Svoboda. Zpívat v ofstage bylo něco nového a muzikálová atmosféra byla magická. Kapelníkem ofstage company byl Ota Balage a členové Athina Langoská, Ája Suková, Táňa Kerhartová, Marcela Pistulková a já. Začátek devadesátých let byl opravdu přelomem v dějinách české popmusic a muzikály měly ovládnout hudební trh.
V roce 1992 jsem absolvoval jako basista ještě rozsáhlé turné s Darinou Rollins. Jmenovalo se “Co o mne vies”, jako stejnojmenná Darinina nová deska. Současně probíhalo intenzivní koncertování se skupinami Yandimband, Panterhei, Hot Line a Kohoutband doma i v zahraničí. Se skupinou Hot line to bylo například velmi úspěšné turné po zemích německých, věnované českým emigrantům. Doprovázeli jsme Marii Rottrovou a Pavla Bobka. Moderátorskou a showmanskou image celého projektu zajistili Keiser s Lábusem. Se všemi těmito seskupeními se natočily i desky.
Rok 1993, duben a můj odjezd do USA na pozvání Darryla Kennedyho, virtuóze na dechové nástroje, který byl občasným členem Hot Line. Díky tomuto člověku jsem mimo jiné poznal mnoho krásných duší z jiné umělecké sféry – světa počítačové animace. Tomuto mediu jsem mimochodem v počátku devadesátých let propadnul natolik, že jsem ještě se dvěma přáteli založil vlastní animační počítačovou firmu. Nicméně jsem nakonec zůstal věrný hudbě. Můj výlet do Států byl opravdu velkou zkušeností a odehrával se ve znamení toho, co všechno se dá v Americe kromě hudby dělat.
Po návratu v červnu 1993 přišla ta, alespoň pro mne, zářící a můzami obdařená doba muzikálu Jesus Christ Superstar v režii Petra Novotného. Moje cesta z postu basisty noblesního hudebního ansámblu vzhůru přes roli Petra až po Piláta Pontského, se mi dodnes jeví jako zázračné řízení osudu. Současně s Ježíšem jsme koncertovali s Yandimbandem a já jsem se začal poněkud více zabývat studiovou prací. V pozdější době, v letech 97 a 98, kdy po Ježíšovi přišla stejně noblesní, ale méně úspěšná Evita, jsem omezil své koncertní aktivity a začal se věnovat kompozici filmové a divadelní hudby. V Evitě jsem ještě zastával post basisty v orchestru, stejně tak jako v muzikálové “Missi” Daniela Hůlky. Roli El Che, kterou mi Petr Novotný nabídnul po půl roce fungování muzikálu Evita, jsme již nestihli realizovat. Evita končí.
Závěr let devadesátých pro mne znamenal znovu velkou změnu. Začal jsem spolupracovat s kanadsko-českou filmovou společností North American Pictures. Během tříleté spolupráce jsem zkomponoval hudbu k 10 celovečerním filmům. Mezi tím jsem ještě stihnul alternovat Bohouška Josefa v úspěšném muzikálu Janka Ledeckého “Hamlet “, v roli Horacia.
Od roku 2000 se rozšířila moje hudební spolupráce s animačními a reklamními firmami jako Alkay s.r.o., Frame L.T.D., Leo Barnet, TBWA, ACE… Se společností Alkay jsem hudebně participoval na projektech “Františku k večeri” /původně zamýšlený animovaný 3D seriál/ “Mluvící balik” /3D animovaný film podle novely Geralda Durella. S firmou Frame L.T.D. to byla kompozice hudby a zvukové image na 3D animovaných filmech “Golem” a “Broučci.” S režisérem Petrem Novotným jsem v letech 2003 a 2004 hudebně spolupracoval na divadelních představeních “100 roků samoty” a “Kdo se bojí Virginie Woolfové.”- pro Vinohradské divadlo. V roce 2005 jsem s animačním týmem Michala Žabky a firmou ACE vytvořil hudbu ke krátkému 3D animovanému dílku “Chlupáči”. V letošním roce jsem ve spolupráci s Alkayem a ČT hudebně i zvukově zastřešil třináctidílný TV animovaný seriál “Pakárna”.
Po úspěšném animovaném seriálu Pakárna následoval návrat ke kapelám. Vše se děje v periodách. Od roku 2007 nastartovalo nové seskupení kolem Slávka Jandy. SJB čili Slávek Janda Banda. Byla to vlastně obměněná sestava a z kapely metalové se stala kapela acid funková. S novou rytmikou : bicí David Růža a já na basu, to začalo příznivě znít. Běhěm roku 2007 -8 jsme natočili i nové album a vše to pokřtili 29.10.2008 v Retro Music Hall. Tam jsme současně oslavili 40 let Slávka live on the stage. Sešli se všichni aktéři kapel Yandim band i Abraxas…a jako by zázrakem se dnes už legendární kapela Yandim band znovu nastartovala. Nastoupila léta vcelku častých koncertů všech tří seskupení…převážne však Abraxas a Yandimu.
Rok 2008 sebou přinesl nový televizní seriál, tentokráte v podobě večerníčku. Tři prasátka v režiji Michala Žabky a animačního studia Alkay pod vedením Petra Horáka…během let 2008-2010 vzniklo 13 dílů a celý běh seriálu spatřil světlo světa 4.září 2011 na CT1. Kompletní zvuk i s hudbou vzniknul v mém studiu DOLI. Na dabingu pracovali Yvetta Blanarovičová a Petr Rychlý.
Začátkem roku 2010 jsme začali se seskupením Yandim band zapisovat nové album…záměrně používám tohoto výrazu neb hudba už se povětšině netočí, ale zapisuje do tvrdého disku. CD se klubalo pozvolna a po mnohých úpravách se vylíhlo koncem roku 2011…jeho název – Psychedelic dreams –chrakterizuje délku jeho vzniku. Od jara do pozdního podzimu téhož roku 2011 jsem měl tu čest spoluvytvářet debutové CD mladé a talentované múze-pianistce Hance Robinson. Hudba plná melancholie, satiry…jazzu, latiny az popu…točilo se u mě v DOLI studio a u Slávka v Kobře…a nakonec to udělalo celému projektu dobře. Kromě Hančiny kapely se na dotáčení podíleli výteční hudebníci jako Ondra Kabrna-piano a hammondy, Imran Musa Zangi se synem Filipem na percuse a Petr Kroutil-saxofon a flétna. CD nese název Brouk v hlavě.
Devátého června minulého roku…roku 2011 mi bylo ctí převzít v pražském klubu SASAZU, na udílení výročních cen OSA, cenu za nejúspěšnější dílo v zahraničí roku 2010. Děkuji OSA za tuto poctu…
Od října roku 2010 spolupracuji s Tomášem Kafkou na projektu Láska je cesta. Jedná se o zhudebnění obsahu kapitol knihy, kterou Tomáš napsal. Téma je nejen zajímavé, ale v současné době velmi aktuální a mezi mnohými procitnuvšími bytostmi intenzivně diskutované. Jedná se o bezpodmínečnou lásku, o změnu planetarního vědomí a začátek zlatého věku lidstva.
Vše se vším souvisí a já tedy nevím, kde bych přesně měl začít. Můj život se od mala vinul dvěma hlavními liniemi a už asi tam se projevila dualita, ve které zde žijeme. Byl to sport a hudba.V 10 letech mi máma koupila první dětskou kytaru a snad v témže roce jsem byl vybrán do experimentální sportovní školy se zaměřením na atletiku. Celou svou základní školní docházku jsem dělil mezi dvoufázový trénink na Stadionu mládeže a hru kadenci všeho druhu na španělku v lidové škole uměni. Zpíval jsem v několika dětských sborech…Váhy priorit se převážily v prvním ročníku Gottwaldovského gymnázia.
Osud mi přihrál mou první baskytaru a první žhavé angažmá do bigbeatové kapely. Skupina Divá Bára, později Apostroph, nazvaná dle tehdejší poslední LP desky Franka Zappy, určila jasný směr mé hudební budoucnosti. Od roku 1974 až do mé promoce na Filozofické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Brně roku 1985, jsme s touhle kapelou nahráli tisíce hudebních kilometrů. Byla to úžasná průprava a zkušenost, protože laťka instrumentálních i vokálních hodnot byla nastavena velmi vysoko. Hrála se hudba jako Chick Corea, H.Hancock, F.Zappa, J.Zawinul, S. Clark, J.Hammer, B.Cobham, Genesis, P.Floyd, Yes, samozřejmě Beatles, ale i Deep Purple, AC DC nebo Uriah Heep a mnohá jiná.
Základní vojenská služba ve Slaném a blízká metropole, která jako magnet přitahovala moji muzikantskou duši do svého lůna…to vše byl začátek mého pražského hudebního klání. Protože náhody neexistují…existuje jen synchronizace v čase, stalo se, že jsem, už v Praze, potkal Luboše Nohavicu, tehdejšího klávesistu skupiny Abraxas. S tím mě seznámil Vlasta Redl, který s námi jednu dobu spoluvytvářel vizovický Apostroph. Prozradil mi, že Daniel Fikejz, leader Comba FH, hledá basistu.Tento, pro mne vítězný konkurz, mi otevřel dveře a posvítil na cestu pražskými hudebními ulicemi.
Ještě téhož roku /1987/, jsem dostal další angažmá basisty do bluesrockové skupiny Krausberry. Během dalších dvou let přibyly ještě čtyři kapely: Hot Line, Yandimband, Pantarhei a Dan Kohout Band. Stalo se to, že jsem hrál ve všech kapelách současně. Těsně před revolucí /1989/ jsem byl přizván původně jako záskok za basistu Jirku Veselého do country seskupení “Country band Niny Nové”. Nakonec jsem zůstal natrvalo.
Revoluční čas a přelom roku 1989 přinesl mnohé změny. Například to, že původně avizované angažmá do Framus 5, které mně a bubeníkovi Jirkovi Zelenkovi nabídnul Michal Prokop, se z důvodu Michalových politických aktivit nekonalo. Změnil se způsob managingu naší pop scény, něco zaniklo, aby to nové mohlo vzniknout.
Přisla doba muzikálů. Režisér Petr Novotný nastudoval původní český muzikál na motivy románu Borise Viana “Pěna dní.” Hudbu napsal Milan Svoboda. Zpívat v ofstage bylo něco nového a muzikálová atmosféra byla magická. Kapelníkem ofstage company byl Ota Balage a členové Athina Langoská, Ája Suková, Táňa Kerhartová, Marcela Pistulková a já. Začátek devadesátých let byl opravdu přelomem v dějinách české popmusic a muzikály měly ovládnout hudební trh.
V roce 1992 jsem absolvoval jako basista ještě rozsáhlé turné s Darinou Rollins. Jmenovalo se “Co o mne vies”, jako stejnojmenná Darinina nová deska. Současně probíhalo intenzivní koncertování se skupinami Yandimband, Panterhei, Hot Line a Kohoutband doma i v zahraničí. Se skupinou Hot line to bylo například velmi úspěšné turné po zemích německých, věnované českým emigrantům. Doprovázeli jsme Marii Rottrovou a Pavla Bobka. Moderátorskou a showmanskou image celého projektu zajistili Keiser s Lábusem. Se všemi těmito seskupeními se natočily i desky.
Rok 1993, duben a můj odjezd do USA na pozvání Darryla Kennedyho, virtuóze na dechové nástroje, který byl občasným členem Hot Line. Díky tomuto člověku jsem mimo jiné poznal mnoho krásných duší z jiné umělecké sféry – světa počítačové animace. Tomuto mediu jsem mimochodem v počátku devadesátých let propadnul natolik, že jsem ještě se dvěma přáteli založil vlastní animační počítačovou firmu. Nicméně jsem nakonec zůstal věrný hudbě. Můj výlet do Států byl opravdu velkou zkušeností a odehrával se ve znamení toho, co všechno se dá v Americe kromě hudby dělat.
Po návratu v červnu 1993 přišla ta, alespoň pro mne, zářící a můzami obdařená doba muzikálu Jesus Christ Superstar v režii Petra Novotného. Moje cesta z postu basisty noblesního hudebního ansámblu vzhůru přes roli Petra až po Piláta Pontského, se mi dodnes jeví jako zázračné řízení osudu. Současně s Ježíšem jsme koncertovali s Yandimbandem a já jsem se začal poněkud více zabývat studiovou prací. V pozdější době, v letech 97 a 98, kdy po Ježíšovi přišla stejně noblesní, ale méně úspěšná Evita, jsem omezil své koncertní aktivity a začal se věnovat kompozici filmové a divadelní hudby. V Evitě jsem ještě zastával post basisty v orchestru, stejně tak jako v muzikálové “Missi” Daniela Hůlky. Roli El Che, kterou mi Petr Novotný nabídnul po půl roce fungování muzikálu Evita, jsme již nestihli realizovat. Evita končí.
Závěr let devadesátých pro mne znamenal znovu velkou změnu. Začal jsem spolupracovat s kanadsko-českou filmovou společností North American Pictures. Během tříleté spolupráce jsem zkomponoval hudbu k 10 celovečerním filmům. Mezi tím jsem ještě stihnul alternovat Bohouška Josefa v úspěšném muzikálu Janka Ledeckého “Hamlet “, v roli Horacia.
Od roku 2000 se rozšířila moje hudební spolupráce s animačními a reklamními firmami jako Alkay s.r.o., Frame L.T.D., Leo Barnet, TBWA, ACE… Se společností Alkay jsem hudebně participoval na projektech “Františku k večeri” /původně zamýšlený animovaný 3D seriál/ “Mluvící balik” /3D animovaný film podle novely Geralda Durella. S firmou Frame L.T.D. to byla kompozice hudby a zvukové image na 3D animovaných filmech “Golem” a “Broučci.” S režisérem Petrem Novotným jsem v letech 2003 a 2004 hudebně spolupracoval na divadelních představeních “100 roků samoty” a “Kdo se bojí Virginie Woolfové.”- pro Vinohradské divadlo. V roce 2005 jsem s animačním týmem Michala Žabky a firmou ACE vytvořil hudbu ke krátkému 3D animovanému dílku “Chlupáči”. V letošním roce jsem ve spolupráci s Alkayem a ČT hudebně i zvukově zastřešil třináctidílný TV animovaný seriál “Pakárna”.
Po úspěšném animovaném seriálu Pakárna následoval návrat ke kapelám. Vše se děje v periodách. Od roku 2007 nastartovalo nové seskupení kolem Slávka Jandy. SJB čili Slávek Janda Banda. Byla to vlastně obměněná sestava a z kapely metalové se stala kapela acid funková. S novou rytmikou : bicí David Růža a já na basu, to začalo příznivě znít. Běhěm roku 2007 -8 jsme natočili i nové album a vše to pokřtili 29.10.2008 v Retro Music Hall. Tam jsme současně oslavili 40 let Slávka live on the stage. Sešli se všichni aktéři kapel Yandim band i Abraxas…a jako by zázrakem se dnes už legendární kapela Yandim band znovu nastartovala. Nastoupila léta vcelku častých koncertů všech tří seskupení…převážne však Abraxas a Yandimu.
Rok 2008 sebou přinesl nový televizní seriál, tentokráte v podobě večerníčku. Tři prasátka v režiji Michala Žabky a animačního studia Alkay pod vedením Petra Horáka…během let 2008-2010 vzniklo 13 dílů a celý běh seriálu spatřil světlo světa 4.září 2011 na CT1. Kompletní zvuk i s hudbou vzniknul v mém studiu DOLI. Na dabingu pracovali Yvetta Blanarovičová a Petr Rychlý.
Začátkem roku 2010 jsme začali se seskupením Yandim band zapisovat nové album…záměrně používám tohoto výrazu neb hudba už se povětšině netočí, ale zapisuje do tvrdého disku. CD se klubalo pozvolna a po mnohých úpravách se vylíhlo koncem roku 2011…jeho název – Psychedelic dreams –chrakterizuje délku jeho vzniku. Od jara do pozdního podzimu téhož roku 2011 jsem měl tu čest spoluvytvářet debutové CD mladé a talentované múze-pianistce Hance Robinson. Hudba plná melancholie, satiry…jazzu, latiny az popu…točilo se u mě v DOLI studio a u Slávka v Kobře…a nakonec to udělalo celému projektu dobře. Kromě Hančiny kapely se na dotáčení podíleli výteční hudebníci jako Ondra Kabrna-piano a hammondy, Imran Musa Zangi se synem Filipem na percuse a Petr Kroutil-saxofon a flétna. CD nese název Brouk v hlavě.
Devátého června minulého roku…roku 2011 mi bylo ctí převzít v pražském klubu SASAZU, na udílení výročních cen OSA, cenu za nejúspěšnější dílo v zahraničí roku 2010. Děkuji OSA za tuto poctu…
Od října roku 2010 spolupracuji s Tomášem Kafkou na projektu Láska je cesta. Jedná se o zhudebnění obsahu kapitol knihy, kterou Tomáš napsal. Téma je nejen zajímavé, ale v současné době velmi aktuální a mezi mnohými procitnuvšími bytostmi intenzivně diskutované. Jedná se o bezpodmínečnou lásku, o změnu planetarního vědomí a začátek zlatého věku lidstva.