Ivan Podobský byl dlouholetým členem divadla a vedle toho do konce 90. let bubeníkem, resp. perkusionistou známé skupiny Jablkoň. Když opustil svět showbusinessu, začal se věnovat umění, maluje obrazy, pořádá vernisáže (má ateliér v Křečovicích u Rovenska). V poslední době se věnuje i sochařství, resp. kamenictví a v tomto směru se živí i jako restaurátor památek (pozornosti médií neušla jeho práce při restaurování hřbitovní zdi u kostela sv. Prokopa v Libošovicích).

Vystudoval pražskou konzervatoř, obor balet a herectví, do Semaforu se dostal v roce 1979 a strávil v něm deset let. Po revoluci se věnoval spíše koncertním turné Jablkoně a to po celé Evropě, jako muzikant hostoval také u Jana Buriana (deska Poesie).

V Semaforu je tedy spojen s léty osmdesátými. Zazářil hlavně jako voják ve Smutku bláznivých panen, ale hrál v řadě dalších her (Kdyby 1000 klarinetů, Jonáš dejme tomu v úterý), režíroval s J. Suchým hru Na poříčí dítě křičí. Objevil se i v Suchého filmu Zajatec lesa.

Vedle Semaforu hrál např. ve filmu Juraje Herze Straka v hrsti z roku 1983, v Byli jsme to my? Antonína Máši nebo v Učiteli tance od Jaromila Jireše z roku 1994.

Hry: Smutek bláznivých panen, Kdyby 1000 klarinetů, Nevesta predaná Kubovi, Dr. Johann Faust, Praha 2, Karlovo nám. 40, Jonáš dejme tomu v úterý