Již odmalička si okolí uvědomovalo, že je jiná než ostatní děti.Byla odlišná a věděla to o sobě. Mnohdy to v ní spíše vzbuzovalo komplexy, chtěla být jako ostatní děti. Když se někdo z jejích vrstevníků poranil v tělocvičně, automaticky volali Ivanu. Podvědomě přikládala ruce na rány, na bolest. Cítila,že se jí najednou vlévá do rukou horkost a silný příliv energie spojený se zvláštní mlhovinou, která z nich vyzařuje. Dovedla okamžitě rozpoznat, zda se jedná o malé či větší vnitřní poranění. Nevěděla nic o své výjimečnosti. Myslela si,že takové schopnosti mají i ostatní lidé.Bylo to pro ni samozřejmé.

Ve školních lavicích dokázala kamarádkám, které jí dávaly číst dopisy od ctitelů, vyčíst z písma, kdo je za pisatelem skryt, aniž věděla něco o grafologii. Rovněž z fotografie určila dívce charakter jejího vytouženého a další budoucnost jejich vztahu, aniž věděla o existenci telepatického přenosu, snímání objektů a své jasnovidnosti.

Když začala v osmnácti letech vidět aury, domnívala se, že má pravděpodobně nějakou oční chorobu. Po důkladné oční prohlídce bylo zjištěno,že je naprosto v pořádku. Byla to pro ni tehdy velká rána, protože jí nikdo nevysvětlil, čím to je a co ona je vlastně zač...

Měla v sobě veliký chaos.Chaos z věcí, které takovýmto tajemným způsobem poznávala, které ji odlišovaly od okolí a které se objevovaly v jejím podvědomí.

Neměla v té době ani možnost sehnat si o těchto jevech nějakou odbornou literaturu, což je už dnes běžné. Možná to bylo i k něčemu dobré, protože si na vše přišla svým citem a svou intuicí. A najednou to šlo samo, začala se učit rozumět nemoci a lidské duši.Časem si pochopitelně knihy z tohoto oboru prostudovala a měla i možnost konzultace s odborníky a lékaři.Dnes po dvaceti letech praxe svého poradenství v oboru regenerace sil může mluvit o mnoha příbězích, které se různí každým novým lidským osudem. Lidé si k ní chodí léčit nejen tělo, ale i duši. Jednou z nejdůležitějších věcí je pro ni aktivní spolupráce s konkrétní osobou.

Sama o sobě říká:"Jsem jen nástrojem, průvodcem či spoluúčastníkem, který pomáhá léčit. Je to dar, za který jsem vděčna vesmíru.Chtěla bych umět jednou poznat zákon vesmíru, protože my lidé jsme pouhá jeho mikročást. Myslím si, že existuje ještě něco více než tato planeta, na které je život!"