zavřít
Upravit životopis

Životopis

Rodinné zázemí ho předurčilo, stejně jako jeho staršího bratra Edwarda Foxe, k herecké dráze; otec Robin Fox byl hereckým agentem a matka Angela Foxová, divadelní herečka, pocházela z rodiny slavného dramatika Frederika Lonsdalea.

Navštěvoval Ashford Prep School a Harrow Boys School a už jako desetiletý debutoval před film. kamerou rolí Johnnyho Brenta, syna psychiatra, o jehož potížích s ukradeným velkým magnetem vypráví komedie Magnet (r. Ch. Frend).

Po necelých dvou letech předčasně opustil studia herectví na londýnské Central Speech and Drama a připojil se k zájezdovému divadelnímu souboru Six Months Grace, kde působil jako inspicient. Vojenskou službu absolvoval v letech 1959-61 u prestižní Cildstreamské gardy a nějaký čas pak pracoval v inzertní kanceláři.

Ve filmu na sebe poprvé výrazněji upozornil hlavní rolí zámožného intelektuála Tonyho, který se dostává pod vliv zkaženého komorníka (Dirk Bogarde), ve film. adaptaci románu Robina Maughama Sluha (r. J. Losey); za svůj výkon získal cenu BAFTA 1963 pro začínajícího herce.

Během 60. let se prosadil jako charakterní herec, který dokázal stejně dobře vykreslit portrét uhlazeného anglického gentlemana, hrdého aristokrata či důstojníka jako obyčejného Američana: poručík britského letectva Peter Marlowe, uvržený do japonského zajetí, v dramatu podle stejnojmenného románu Jamese Clavella Král krysa (r. B. Forbes) nebo syn ředitele banky a mocipána malého texaského města Jake Rogers, pomáhající uprchlému vězni a někdejšímu příteli (Robert Redford), v antirasistickém dramatu Štvanice (r. A. Penn).

Po účinkování v psychologickém thrilleru Představení (r. N. Roeg), kde ztělesnil gangstera na útěku Chase, jenž se ukrývá v bytě rockového zpěváka (Mick Jagger), rezignoval J. F. na svou hereckou kariéru, stáhl se do soukromí a jako člen náboženské organizace The Navigators se věnoval charitativní činnosti.

Teprve v roce 1983, tedy po více než deseti letech, se vrátil opět na jeviště, do TV a před film. kameru, kde se představil mj. jako Victor d'André, manžel a manažer slavné ruské primabaleríny Anny Pavlovové (Galina Beljajevová) v životopisném snímku Anna Pavlovová (r. E. Loteanu).

Znovu zaujal výraznou vedlejší úlohou ředitele školy Fieldinga, za jejíž ztvárnění v adaptaci Forsterova románu Cesta do Indie (r. D. Lean) byl nominován na cenu BAFTA 1984. Strhující kreaci předvedl v roli Toma Lindsaye, který zoufale pátrá po náhle zmizelé nezletilé dceři, v psychologicko-společenském dramatu Útěky z dětství (r. Ch. Sturridge).

Se svou manželkou se zúčastnil posledního ročníku MFF Fórum 1997 v Bratislavě, kde uvedl snímek Anna Karenina.

Roku 1995 debutoval na Broadwayi v Čechovově Strýčku Váňovi. V roce 1983 publikoval svou autobiografickou knihu Comeback: An Actor's Direction (Návrat: Hercovo směřování).

Od roku 1973 je jeho manželkou herečka Mary Piperová.

Mohli by vás také zajímat…