Jan Libíček se narodil v Hané ve Zlíně 28. 9. 1931, zde se také vyučil zámečníkem. Vrozené vlohy k herectví začal realizovat již během doby učení. Po absolvování učňovské školy pracoval cca jeden rok v Ostravském strojírenském podniku. Poté...

Životopis

Jan Libíček se narodil v Hané ve Zlíně 28. 9. 1931, zde se také vyučil zámečníkem. Vrozené vlohy k herectví začal realizovat již během doby učení. Po absolvování učňovské školy pracoval cca jeden rok v Ostravském strojírenském podniku. Poté odešel do Prahy, kde si doplnil vzdělání a udělal maturitu na večerní škole.

Na základě požadovaného vzdělání, si mohl podat přihlášku na DAMU. Projevem hereckého talentu si získal na DAMU obdiv. Účinkoval taktéž v několika pražských divadlech. Kde se potkal Janem Grossmanem. Bohužel po pěti semestrech studia byl vyloučen a jejich cesty se rozdělily.

V další životní etapě dostal předvolání na vojnu. Absolvoval vojenskou základní službu v Armádním uměleckém souboru. Po návratu do civilu jezdil u Vesnického divadla se sídlem v Praze po začouzených sálech hospod a kulturních zřízeních, spokojen však nebyl. Proto uvítal nabídku vrátit se do rodného Zlína. Přijal angažmá v Gottwaldově divadle pracujících, kde začal už profesionálně hrát především v komediálních rolích.

Začal se také částečně věnovat konferenciérské aktivitě, přesto, že nebyl klasický bavič. Získal si rychle u širšího obecenstva velkou oblibu. Také hostoval i v dalších divadelních souborech. Vytvářel role charakteru dobráků, nešikovných postaviček a drobných podvodníčků z různého prostředí. V padesátých letech uzavřel Jan Libíček manželství a vyženil dvě dcery. Stal se pro ně znamenitým otcem. Nikdy nevyhledával velkou společnost, byl spíše uzavřenější povahy a nikdy nemluvil o svém soukromí. Přitom poloha projevu povahy byla ke všem velmi přátelská. Rád holdoval dobrému jídlu a pivu.

Opětovné setkání s Janem Grossmanem z pražského Divadla Na zábradlí, bylo pro Jana Libíčka osudové. Nabídka, kterou dostal, se neodmítá. V pražském divadle byl obsazen do hlavní role ve hře KRÁL UBU a nezklamal, povedlo se přesvědčit pochybovače, že umí a to velice přesvědčivě. Počala jeho hvězdná dráha. Tím se mu otevřela cesta k filmu.

Začal být populární zejména jako filmový a televizní herec. Jeho nezapomenutelné role, které ztvárnil ve filmech, dnes již klenoty českého filmu jsou toho dokladem. KRÁL UBU (TV FILM) SVĚTÁCI , FARÁŘŮV KONEC, BYL JEDNOU JEDEN DŮM (TV SERIÁL), HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (TV SERIÁL), ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU, PANE, VY JSTE VDOVA a jiné. To vypovídá o herecké mimořádné kvalitě Jana Libíčka samo za sebe. Vždy se uměl na roli perfektně připravit a nevynechal jediné představení.

Vzhledem ke korpulentní postavě byl bohužel Jan Libíček vystaven historkám o neuvěřitelném apetitu, které o něm kolovaly. Co bylo pravdou, věděl jen on. Faktem zůstává, že nedbal o své zdraví, protože měl neuvěřitelnou obavu z doktorů. Přitom si neustále na své zdraví stěžoval a trpěl stavy mrzutosti.

Přesto všechno nejvíc vyhledával čas, který věnoval své rodině, kterou nade vše miloval. Nikdy se mu nesplnil celoživotní sen, zahrát si vážnou a dějově hlubší roli ve filmu, byl obsazován především jako komik. Měl také rád činnosti, které nesouviseli s filmem. Byl docela zdatným sportovcem. Vzhledem k fyzickým přednostem byl dobrým hráčem klubu zlínských házenkářů, ale brzo musel pro nedostatek času svoje členství ukončit. Vždy když se vracel do rodného města, neopomenul navštívit házenkářské zápasy. Byl také proslulý svým koníčkem houbařením, které velice rád vyhledával ve svém volnu.

Při natáčení posledního filmu v roli vodníka Aloise v komedii JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH se mu velice přitížilo a upadnul do bezvědomí. Bohužel při převozu dne 24. 5. 1974 do nemocnice zemřel. Během svého života stihl ztvárnit role ve více než 40 filmech, převážně komediích. Nezapomenutelný herec malých rolí.

Bydlel v Praze 4 na sídlišti Novodvorská