Zřejmě nejlepší hokejový obránce v historii československého a českého hokeje se narodil v roce 1944 v Havlíčkově Brodě, kde začínal s hokejem. Je tedy odchovancem Jiskry Havlíčkův Brod (dnes HC Rebel), jeho trenéry byly Jan Tománek a především...
Životopis
Zřejmě nejlepší hokejový obránce v historii československého a českého hokeje se narodil v roce 1944 v Havlíčkově Brodě, kde začínal s hokejem. Je tedy odchovancem Jiskry Havlíčkův Brod (dnes HC Rebel), jeho trenéry byly Jan Tománek a především Václav Chytráček ikona havlíčkobrodského hokeje.
Jan Suchý však v dorostu součásně hrál i fotbal a fotbalistou byl výborným o čem svědčil zájem trenéra fotbalové Dukly Prahy Vejvody. Ale Suchý se nakonec rozhodl odejít v 19 letech hrát hokej do Dukly Jihlava kam ho přetáhl trenér Dukly Jihlava Jaroslav Pitner.
Hráč s číslem 17 nastoupil do kádru Dukly Jihlava v sezoně 1963/1964, v obraně hrával většinu kariéry s kapitánem Dukly Ladislavem Šmídem, hráli v lajně s bratry Holíky a Janem Klapáčem. Tato lajna proháněla soupeře nejen v lize ale i v reprezentaci. S Duklou získal 7 mistrovských titulů.
Ve své době (60. a 70. léta) byl považován za nejlepšího obránce v Evropě a jednoho z nejlepších na světě, ne nadarmo se mu říkalo evropský Bobby Orr, mezi kamarády měl však přezdívku Souška. Na životosprávu nikdy příliš nedbal, byl vášnivým kuřákem i nějaké to pivo si rád dal.
Je držitelem řady rekordů jako obránce: Vstřelil Košicím hattrick za pouhých 47 sekund. V sezoně 1968/1969 zaznamenal rekord v počtu získaných bodů v jednom zápase, proti Budějovicím (13:4) nasbíral děvet bodů za pět gólů a čtyři přihrávky, v té samé sezoně vyhrál jako dosud jediný obránce u nás kanadské bodování, stal se tak nejproduktivnějším hráčem ligy. Jako první u nás proslul tím, že začal padat do střel, při úrovni tehdejší výstroje hráčů to bylo něco nevídaného.
V Dukle hrál až do roku 1979, poté hrál v Rakousku za WAC Stadtlau Vídeň a v Německu za Landsberg a Kaufberen. Po navrátu domů se ještě objevil krátce v týmu Třeště a kariéru ukončil ve svém rodném Havlíčkově Brodě.
V lize odehrál za Duklu 562 zápasů, vstřelil 162 gólů.
V reprezentaci se Jan Suchý objevil poprvé v roce 1963 a od roku 1965 se stal jejím stálým členem, v obraně hrával s dalším legendárním obráncem Františkem Tikalem.
V roce 1965 získal s reprezentací na MS v Tampere stříbrnou medaili, to samé se mu podařilo o rok později v Záhřebu a také v roce 1971 v Ženevě a v roce 1974 v Helsinkách.
Má také stříbro z olympijských her 1968 z Grenoblu. Dále dva bronzy z MS 1970 a hlavně z MS 1969 ve Stockholmu. Tento turnaj byl zvlášť významný, porazily jsme na něm dvakrát Sověty 2:0 a 4:3, bylo to rok po okupaci naší země sovětským vojskem a národ tyto zápasy neskutečně prožíval a doma vítal hokejisty jako národní hrdiny. V letech 1969 a 1971 byl vyhlášen nejlepším bekem šampionátu. V reprezentaci nastoupil k 160 mezistátním zápasům, ve kterých vstřelil 44 branek.
O největší úspěch však přišel.
Na začátku sezony 1971/1972 řídil pod vlivem alkoholu havaroval a jeho spolujezdec kamarád havárii nepřežil. Nezúčastnil se tak mistrovství světa v roce 1972 na domácí půdě v Praze, do vězení sice nastoupil až v červenci a šampionát se hrál v dubnu, ale na MS ho odmítl pustit tehdejší předseda ČSTV Himl. Odseděl si sedm měsíců a poté se vrátil do Dukly.
Během své kariéře získal řadu individuálních ocenění, vyhrál pvní dva ročníky Zlaté hokejky (1969,1970), čtyřikrát člen All Star týmu MS (1968-1971). V roce 2008 byl uveden Síně slávy českého hokeje a v roce 2009 do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF.
Jan Suchý má tři děti. Jeho vnuk hraje za žákovský výběr Dukly Jihlava. Pro havlíčkobrodský klub pomáhá Suchý shánět peníze na provoz.
Jan Suchý však v dorostu součásně hrál i fotbal a fotbalistou byl výborným o čem svědčil zájem trenéra fotbalové Dukly Prahy Vejvody. Ale Suchý se nakonec rozhodl odejít v 19 letech hrát hokej do Dukly Jihlava kam ho přetáhl trenér Dukly Jihlava Jaroslav Pitner.
Hráč s číslem 17 nastoupil do kádru Dukly Jihlava v sezoně 1963/1964, v obraně hrával většinu kariéry s kapitánem Dukly Ladislavem Šmídem, hráli v lajně s bratry Holíky a Janem Klapáčem. Tato lajna proháněla soupeře nejen v lize ale i v reprezentaci. S Duklou získal 7 mistrovských titulů.
Ve své době (60. a 70. léta) byl považován za nejlepšího obránce v Evropě a jednoho z nejlepších na světě, ne nadarmo se mu říkalo evropský Bobby Orr, mezi kamarády měl však přezdívku Souška. Na životosprávu nikdy příliš nedbal, byl vášnivým kuřákem i nějaké to pivo si rád dal.
Je držitelem řady rekordů jako obránce: Vstřelil Košicím hattrick za pouhých 47 sekund. V sezoně 1968/1969 zaznamenal rekord v počtu získaných bodů v jednom zápase, proti Budějovicím (13:4) nasbíral děvet bodů za pět gólů a čtyři přihrávky, v té samé sezoně vyhrál jako dosud jediný obránce u nás kanadské bodování, stal se tak nejproduktivnějším hráčem ligy. Jako první u nás proslul tím, že začal padat do střel, při úrovni tehdejší výstroje hráčů to bylo něco nevídaného.
V Dukle hrál až do roku 1979, poté hrál v Rakousku za WAC Stadtlau Vídeň a v Německu za Landsberg a Kaufberen. Po navrátu domů se ještě objevil krátce v týmu Třeště a kariéru ukončil ve svém rodném Havlíčkově Brodě.
V lize odehrál za Duklu 562 zápasů, vstřelil 162 gólů.
V reprezentaci se Jan Suchý objevil poprvé v roce 1963 a od roku 1965 se stal jejím stálým členem, v obraně hrával s dalším legendárním obráncem Františkem Tikalem.
V roce 1965 získal s reprezentací na MS v Tampere stříbrnou medaili, to samé se mu podařilo o rok později v Záhřebu a také v roce 1971 v Ženevě a v roce 1974 v Helsinkách.
Má také stříbro z olympijských her 1968 z Grenoblu. Dále dva bronzy z MS 1970 a hlavně z MS 1969 ve Stockholmu. Tento turnaj byl zvlášť významný, porazily jsme na něm dvakrát Sověty 2:0 a 4:3, bylo to rok po okupaci naší země sovětským vojskem a národ tyto zápasy neskutečně prožíval a doma vítal hokejisty jako národní hrdiny. V letech 1969 a 1971 byl vyhlášen nejlepším bekem šampionátu. V reprezentaci nastoupil k 160 mezistátním zápasům, ve kterých vstřelil 44 branek.
O největší úspěch však přišel.
Na začátku sezony 1971/1972 řídil pod vlivem alkoholu havaroval a jeho spolujezdec kamarád havárii nepřežil. Nezúčastnil se tak mistrovství světa v roce 1972 na domácí půdě v Praze, do vězení sice nastoupil až v červenci a šampionát se hrál v dubnu, ale na MS ho odmítl pustit tehdejší předseda ČSTV Himl. Odseděl si sedm měsíců a poté se vrátil do Dukly.
Během své kariéře získal řadu individuálních ocenění, vyhrál pvní dva ročníky Zlaté hokejky (1969,1970), čtyřikrát člen All Star týmu MS (1968-1971). V roce 2008 byl uveden Síně slávy českého hokeje a v roce 2009 do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF.
Jan Suchý má tři děti. Jeho vnuk hraje za žákovský výběr Dukly Jihlava. Pro havlíčkobrodský klub pomáhá Suchý shánět peníze na provoz.