Jan Svoboda, označovaný i jako Jan Vlastimír Svoboda, byl český pedagog, průkopník nových směrů v předškolní výchově.

ŽivotStudoval na kněžském semináři v Klagenfurtu, ale těsně před vysvěcením se vrátil do Čech a nastoupil jako vychovatel v týnské škole v Praze. Jeho učitelského talentu si brzy všiml purkmistr Petr ze Sporschilů a zaplatil mu studijní cestu po Německu, aby se seznámil s tamním školským systémem. Po návratu jej hrabě Karel Chotek požádal, aby založil opatrovnu (dnes bychom řekli mateřskou školu) pro 2 – 6leté děti, která by se měla stát vzorem pro další podobná zařízení.

Svobodova vzorná opatrovna vznikla roku 1832 v ulici Na Hrádku na Novém Městě pražském a sloužila rodinám ze čtvrti pod Emauzy. K hlavní zásadě jejího zakladatele patřilo, že základem duševního vychování je zdravé tělo. Denní program přenesl z budovy na čerstvý vzduch do zahrady. Dále pomocí her, říkanek a zpěvu připravoval své svěřence na vstup do školy. Pořídil pro děti malé nářadíčko a vysvětloval na něm práci řemeslníků. Učil děti základům čtení (porovnáváním vyslovených hlásek s napsanými písmeny) a psaní (přes „rejsování“), učil i základům němčiny na předmětech z denního života. Jeho žáci tak přicházeli v šesti letech se solidním základem na běžné školy. Opatrovna také poskytovala praxi budoucím učitelům. Pomocným učitelem tu určitou dobu byl i obrozenec Josef Franta Šumavský.

Svoje zkušenosti vydal i knižně – známé byly jeho knihy Školka (přeložena i do polštiny a dánštiny), Malý čtenář, Malý písař a Malý Čech a Němec.

V roce 1842 přestoupil jako učitel do běžné školy u sv. Mikuláše na Malé Straně, údajně jako první, kdo za to nemusel zaplatit úplatek. Dva roky na to ale zemřel na tuberkulózu.

Jan Svoboda položil základ pozdějšímu vývoji v předškolní výchově. V roce 1846 byl na budově hrádecké opatrovny, kterou převzal Řád milosrdných sester, odhalen jeho pomník. V roce 1908 umístili pamětní desku i na jeho rodný dům v Hořepníku č. 66.