J.W.Speerger vlastním jménem Jan Špergr. Když byl malý kluk, chodil 3x denně do biografu. Biografů bylo tehdy ještě dosti málo a film ještě dlouho neměl být uměním. Film pro Jana znamenal nový svět, v něm žil, když se díval na plátno, žil v něm...
Životopis
J.W.Speerger vlastním jménem Jan Špergr. Když byl malý kluk, chodil 3x denně do biografu. Biografů bylo tehdy ještě dosti málo a film ještě dlouho neměl být uměním. Film pro Jana znamenal nový svět, v něm žil, když se díval na plátno, žil v něm také, když vycházel na ulici, nepřestával v něm žít, když byl ve škole nepozorný nebo dostával doma. Snášel všechna příkoří z neporozumění dospělých, kteří nechápali, že za filmovým plátnem začíná docela jiný svět, daleko lepší,nežli ten, v němž žijeme. Byl to svět dobrodruhů, svět úskoků, nástrah i zamilovaných příběhů, velkých finančníků a nádherných žen.
Když nastal čas, aby se ohlédl po praktickém zaměstnání, měl hned na mysli film. Ucházel se o místo kinooperatéra. Stal se učedníkem u operatéra Jirouška v kinu Koubek. Bio Koubek patřilo mezi nejstarší pražské biografy. U operatéra Jirouška se scházela zajímavá společnost. Jeho častými hosty byli bratři Fialové (Ferda, Eman i Ferenc) . Speerger se vyučil kinooperatérem, když vypukla světová válka. Šel do ní jako jeden z nejmladších. A jako jiné předělala v docela jiné lidi, jeho předělala z filmového řemeslníka na herce. Tehdy se natáčel srdceryvný film "Sen záložníkův" dojemně naivní pokus o zvukový film. Hrál v něm pěšáka, hrál ji za dvojí mináž. Když se vrátil z vojny, chtěl se znovu stát kinooperátorem. Jeho mistr se zatím stal tajemníkem Wetebfilmu.
Jan W. Speerger se stal zaměstnancem, ale vozil filmový materiál na dvoukolovém vozíku, chodil hercům a režisérům pro uzeniny, pivo, platil na poště a vymáhal peníze od dlužníků, zkrátka dělal všechno co se dalo dělat na prvním stupni filmařské kariéry .Později dělal rekvizitáře, vymýšlel reklamu, sháněl statisty atd.
Pracoval tehdy s Lamačem, Ondrákovou, Hellerem, Pištěkem, Rovenským. Potom se jim se Speergerem říkalo silná šestka. První větší roli dostal náhodou ve filmu "Únos bankéře Fuxe". Pak již šla jedna role za druhou.
Hrál velké i malé role, intrikány i sympatické dědečky, lupiče,policejní komisaře atd. Stačí připomenout, že pracoval se všemi režiséry českého filmu, ale i ve Francii, ve Vídni i v Berlíně. Vystupoval i na jevištích u Vlasty Buriana, V Rokoku, v Komedii, v Hašlerově Varieté. Účinkoval dohromady v 780 filmech (např. Dvojí život, Sextánka, Jindra, hraběnka Ostrovínová, Krásná vyzvědačka, Pražské děti, Podskalák, Velbloud uchem jehly, Svatý Václav, Kreutzerova sonáta, Pytlákova schovanka),aby se nakonec vrátil tam, kde začal.
Když nastal čas, aby se ohlédl po praktickém zaměstnání, měl hned na mysli film. Ucházel se o místo kinooperatéra. Stal se učedníkem u operatéra Jirouška v kinu Koubek. Bio Koubek patřilo mezi nejstarší pražské biografy. U operatéra Jirouška se scházela zajímavá společnost. Jeho častými hosty byli bratři Fialové (Ferda, Eman i Ferenc) . Speerger se vyučil kinooperatérem, když vypukla světová válka. Šel do ní jako jeden z nejmladších. A jako jiné předělala v docela jiné lidi, jeho předělala z filmového řemeslníka na herce. Tehdy se natáčel srdceryvný film "Sen záložníkův" dojemně naivní pokus o zvukový film. Hrál v něm pěšáka, hrál ji za dvojí mináž. Když se vrátil z vojny, chtěl se znovu stát kinooperátorem. Jeho mistr se zatím stal tajemníkem Wetebfilmu.
Jan W. Speerger se stal zaměstnancem, ale vozil filmový materiál na dvoukolovém vozíku, chodil hercům a režisérům pro uzeniny, pivo, platil na poště a vymáhal peníze od dlužníků, zkrátka dělal všechno co se dalo dělat na prvním stupni filmařské kariéry .Později dělal rekvizitáře, vymýšlel reklamu, sháněl statisty atd.
Pracoval tehdy s Lamačem, Ondrákovou, Hellerem, Pištěkem, Rovenským. Potom se jim se Speergerem říkalo silná šestka. První větší roli dostal náhodou ve filmu "Únos bankéře Fuxe". Pak již šla jedna role za druhou.
Hrál velké i malé role, intrikány i sympatické dědečky, lupiče,policejní komisaře atd. Stačí připomenout, že pracoval se všemi režiséry českého filmu, ale i ve Francii, ve Vídni i v Berlíně. Vystupoval i na jevištích u Vlasty Buriana, V Rokoku, v Komedii, v Hašlerově Varieté. Účinkoval dohromady v 780 filmech (např. Dvojí život, Sextánka, Jindra, hraběnka Ostrovínová, Krásná vyzvědačka, Pražské děti, Podskalák, Velbloud uchem jehly, Svatý Václav, Kreutzerova sonáta, Pytlákova schovanka),aby se nakonec vrátil tam, kde začal.