Jan Zrzavý byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

Učil se soukromě malovat u K.Reisnera, V.Županského a Františka Ženíška. Od roku 1907 studoval několik roků na UMPRUM. Byl ale vyloučen, dále byl samouk. V roce 1924 navštívil Francii (Paříž, Bretaň) a až do roku 1939 se do ní opakovaně vracel. Často ho motivovaly pozoruhodné krajiny – cizí (Francie, Itálie, Řecko) i domácí (Vodňany, Okrouhlice, Praha). Své náměty často opakoval.

V letech 1913–1917 a 1919–1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

V roce 1931 realizoval svou první scénickou výpravu pro Národní divadlo v Praze (Mozart: Idomeneus, král krétský) a pokračoval spoluprací až do roku 1959. Jeho režijním partnerem byl především Ferdinand Pujman, režisér a dramaturg opery ND, neboť scénografie J.Zrzavého byla věnována téměř výhradně hudebnímu divadlu.

V roce 1966 byl jmenován národním umělcem.

Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku.