Herečka a dabérka Jana Altmannová se narodila v Praze 17.10.1944 a je manželkou malíře Jiřího Altmanna. Vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze, kde se zaměřila na scénografii. Jako elévka pak působila v letech 1963 až 1964 v Malém...
Životopis
Herečka a dabérka Jana Altmannová se narodila v Praze 17.10.1944 a je manželkou malíře Jiřího Altmanna. Vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze, kde se zaměřila na scénografii. Jako elévka pak působila v letech 1963 až 1964 v Malém divadle v Českých Budějovicích. V roce 1964 byla přijata ke studiu na DAMU, obor loutkoherectví a po úspěšném absolutoriu v roce 1968 působila takřka pět let v angažmá divadla Hohensteiner Puppenspieler a učila na Vyšší sociálně pedagogické škole v Essenu.
V roce 1969 se provdala za malíře Jiřího Altmanna. Po návratu do vlasti byla nejprve členkou Divadla Spejbla a Hurvínka v letech 1972 až 1974 a od roku 1974 až do roku 1984 působila v Ústředním loutkovém divadle Praha. Souběžně od roku 1982 do roku 1984 vyučovala jako externí pedagog na DAMU techniku mluveného projevu a jevištní řeč a od roku 1984 dosud působí jako interní pedagog na DAMU, ve stejném oboru.
V posledních letech se intenzivněji zaměřila na dabing a spolupráci s Českou televizí. Od konce 70. let se herecky uplatňuje také ve filmu, kde vytváří menší i rozsahem větší role žen. Typická je pro ní její vlídná tvář a vlasy vyčesané do drdůlku. Objevila se např. jako úřednice spořitelny v povídkovém filmu Jak rodí chlap /1979/ nebo jako bývalá spolužačka hlavního hrdiny Josefa Abrháma, paní Marková, ve filmu Vrchní, prchni ! /1980, rež. Ladislav Smoljak/, paní Nováková - Co je doma, to se počítá, pánové…/1980, rež. Petr Schulhoff/, sousedka ve filmu Dívka s mušlí /1980, rež. Jiří Svoboda/, také v roli úřednice ve filmu Příště budeme chytřejší, staroušku! /1982, rež. Petr Schulhoff/, maminka ve filmovém dramatu Až do konce /1984, rež. Antonín Kopřiva/ a komediálním filmu Já nejsem já /1985, rež. Václav Vorlíček/.
Hrála v mnoha dalších filmech: Marta a já /1990/, Řád /1994/, Andělské oči /1994/, Kolja /1996/ a dal. Samostatnou kapitolou je její spolupráce s televizí, zejména na televizních inscenacích pohádek: O princi Bečkovi /1988/, Kdo probudí Pindruše? /1989/, Kouzelný bolehoj /1997/, Cyprián a bezhlavý prapradědeček /1997/, Vřesový trůn /2006/, Princezna Ano /2009/.
Patří k herečkám, které se velmi intenzivně věnují studiu role a není pro ni podstatné, zda jde o malou nebo větší roli, což je prokazatelné na televizních filmech a inscenacích pro dospělého televizního diváka: Výhra admirála Kotrby /1981/, Dům poslední radosti /1996/, I ve smrti sami /2003/, Osudové peníze /2010/ a seriálů: Druhý dech /1988/, O zvířatech a lidech /1993/, Bylo nás pět /1994/, Český Robinson /2000/, Stříbrná paruka /2001/, Místo nahoře /2004/, Rodinná pouta /2004-2006/, Ulice /2005/, Škola Na Výsluní /2006/, Příkopy /2006/, Letiště /2006/, Poste restante /2009/, Vyprávěj /2009/, Cukrárna /2010/ a dal.
Typově se uplatňuje v zahraničních produkcích natáčených na našem území: Mutters Courage /1995, Matka kuráž/, Napola: Elite für den Führer /2004, Napola: Hitlerova elita/ a dal. Pověstné je její kuchařské umění a zejména skvělé palačinky se zmrzlinou.
V roce 1969 se provdala za malíře Jiřího Altmanna. Po návratu do vlasti byla nejprve členkou Divadla Spejbla a Hurvínka v letech 1972 až 1974 a od roku 1974 až do roku 1984 působila v Ústředním loutkovém divadle Praha. Souběžně od roku 1982 do roku 1984 vyučovala jako externí pedagog na DAMU techniku mluveného projevu a jevištní řeč a od roku 1984 dosud působí jako interní pedagog na DAMU, ve stejném oboru.
V posledních letech se intenzivněji zaměřila na dabing a spolupráci s Českou televizí. Od konce 70. let se herecky uplatňuje také ve filmu, kde vytváří menší i rozsahem větší role žen. Typická je pro ní její vlídná tvář a vlasy vyčesané do drdůlku. Objevila se např. jako úřednice spořitelny v povídkovém filmu Jak rodí chlap /1979/ nebo jako bývalá spolužačka hlavního hrdiny Josefa Abrháma, paní Marková, ve filmu Vrchní, prchni ! /1980, rež. Ladislav Smoljak/, paní Nováková - Co je doma, to se počítá, pánové…/1980, rež. Petr Schulhoff/, sousedka ve filmu Dívka s mušlí /1980, rež. Jiří Svoboda/, také v roli úřednice ve filmu Příště budeme chytřejší, staroušku! /1982, rež. Petr Schulhoff/, maminka ve filmovém dramatu Až do konce /1984, rež. Antonín Kopřiva/ a komediálním filmu Já nejsem já /1985, rež. Václav Vorlíček/.
Hrála v mnoha dalších filmech: Marta a já /1990/, Řád /1994/, Andělské oči /1994/, Kolja /1996/ a dal. Samostatnou kapitolou je její spolupráce s televizí, zejména na televizních inscenacích pohádek: O princi Bečkovi /1988/, Kdo probudí Pindruše? /1989/, Kouzelný bolehoj /1997/, Cyprián a bezhlavý prapradědeček /1997/, Vřesový trůn /2006/, Princezna Ano /2009/.
Patří k herečkám, které se velmi intenzivně věnují studiu role a není pro ni podstatné, zda jde o malou nebo větší roli, což je prokazatelné na televizních filmech a inscenacích pro dospělého televizního diváka: Výhra admirála Kotrby /1981/, Dům poslední radosti /1996/, I ve smrti sami /2003/, Osudové peníze /2010/ a seriálů: Druhý dech /1988/, O zvířatech a lidech /1993/, Bylo nás pět /1994/, Český Robinson /2000/, Stříbrná paruka /2001/, Místo nahoře /2004/, Rodinná pouta /2004-2006/, Ulice /2005/, Škola Na Výsluní /2006/, Příkopy /2006/, Letiště /2006/, Poste restante /2009/, Vyprávěj /2009/, Cukrárna /2010/ a dal.
Typově se uplatňuje v zahraničních produkcích natáčených na našem území: Mutters Courage /1995, Matka kuráž/, Napola: Elite für den Führer /2004, Napola: Hitlerova elita/ a dal. Pověstné je její kuchařské umění a zejména skvělé palačinky se zmrzlinou.
