Máme čtvrtou odpolední třicátého srpna 1983 a v Kadanské nemocnici severozápadních Čech se ozývá několik řvoucích miminek. Mezi nimi já, nedutající Jana Lota Spanělová, třeštící hnědá očka přes celou hlavu…posléze přesun do Chomutova, resp. na Klínovec v Krušných horách, kde v Háji( pěkný začátek ) jsem strávila dětství.Takže v symbioze s přírodou.

A nastal klasický vzdělávací proces, až na jednu výjimku – přihláška do LSU na klasický zpěv s obligátním klavírem. Paní profesorka Martincová mi dala nejpodstatnější základ a učila mě skoro celých devět let. Ze sedmičky ZS jsem přešla studovat na Gymnázium v Chomutově.

Tou dobou jsem už měla pár maličkých zkušeností. V tehdejším regionálním rádiu Agara jsem dvě hodiny týdně trávila v éteru a speakovala svůj připravovaný pořad pro mladé a jezdila menší koncerty s dívčí kapelou Atlantis, pro kterou jsme skládali hudbu s Petrem Beránkem. S holkama jsme se podívali v rámci kapely i do Spanělska, kde jsme točili videoklip. V té době jsem začínala poznávat Prahu a zkusila i modeling v ag. Czechoslovak models u paní Karasové, ale můj šálek kávy to nebyl, takže jsem dlouho nevydržela. Stále mě to táhlo k muzice, takže další krok bylo složení zkoušek na Pražskou konzervatoř, na které mě připravovala Lída Nopová. S operní průpravou jsem složila zkoušky jak na Pop zpěv, tak i na Klasický zpěv. Obojí mi nebylo dovoleno studovat, tudíž jsem se rozhodla vzdělávat se ve zpěvu pro mě mín poznaném, populárnímu zpěvu. Studium zahrnovalo i hereckou průpravu s vedlejším nástrojem, klavírem. Tak jsem pět let strávila na Starým městě a odešla s hlasovou průpravou p.prof. Bernardové.

V té době jsem již čtvrtým rokem znala svou nynější manažerku Martinu Tůmovou, která mě po celou dobu zasvěcovala do hudebního dění, které mi bylo nejbližší a rokem třetím hrála s bigbeatovou kapelou La Grupa ( dříve BOA ), s kterou jsem po pěti letech hraní po klubech a festivalech spolupráci ukončila, ač nerada, byl to první hudební poznání a velmi silné. V této životní etapě jsem projela čtyři velká města s Danem Landou jako vokalistka na Vltava tour, s Ondřejem Konrádem, Michalem Pavlíčkem a dalšími skvělými muzikanty jako např. Milan Cais, J.P. Muchov, Honza Křížek, Marcel Bárta…..natočila jeden díl pořadu Na kloboučku, zahostovala na deskách Divokého Billa – Mezi nima, s kterými jsem občas vyjela na koncert si s nimi zazpívat, dále kapely Kryštof – V siločarách nebo na poslední desce Wohnout – Polib si dědu. Odstartovaly nové hudební i životní zážitky.

S Matějem Homolou, s kterým už se známe taky nějaký ten pátek, jsme otevřeli staré pecky, které jsme kdysi složili pro takové jam uskupení, v kterém Matěj hrál na basu, Venca Bláha na elektrickou kytaru, Prochajda na španělku a Stěpán Karbulka na bicí. Napsali jsme několik dalších písní a rok a půl makali na desce, kterou zaštítilo vydavatelství Monitor EMI.

Intenzivní rok, který přinesl mnoho dobrého, ačkoliv cesty byly občas hustě trnité. Jak to tak bývá i hořké chvíle nastaly, např. rozloučení s taneční formací Nana Zorin, s kterou jsem odjela pouhé dva koncerty a připravila pár věcí na novou desku.

Během posledních dvou let se můj život změnil,a v zásadě velice pozitivně. Poznala jsem Muay Thai, kerému se věnuji, pořídila si psa, v létě minulého roku odjela pár velkých festivalů s výbornými muzikanty, s kterými je velká radost hrát a za setkání s nimi vděčím zásadní osobě Vladanu Malinjakovi, s kterým mě ještě stěžejní spolupráce výhledově čeká. Především jsem konečně našla nejlepší profesorku zpěvu Hanku Peckovou (s.r.o. ), potkala a poznala víc ty nejzásadnější lidi, kteří do mého života neodlučitelně patří...

Těším se na všechny koncerty a muzikální vyžití, které mě ještě čekají…a inspirace je nezastavitelná přívalová vlna...