Jaroslav Ježek byl hudební skladatel, spolupracovník Voskovce a Wericha v Osvobozeném divadle.

Jaroslav Ježek se narodil jako syn krejčího na Žižkově. Po absolvování skladby na konzervatoři studoval na mistrovské škole u J. Suka a klavír u A. Šímy.

Po nezdařené operaci oslepl Jaroslav Ježek na jedno oko, na druhé viděl špatně a následkem spály byl i nedoslýchavý. Přesto se stal hudebníkem.

Ještě během studií Jaroslav Ježek strávil rok v Paříži, kde ho nejvíce zaujal jazz. Ve dvaadvaceti letech začal spolupracovat se slavnou dvojicí komiků Voskovcem a Werichem v Osvobozeném divadle.
Pro jejich hry skládal scénickou hudbu s řadou písní, které se staly populárními a Ježka proslavily. Jeho písně s převážně satiricko politickými texty V a W nemají ve světě obdoby.

Byly součástí her:
Golem
Caesar
Svět za mřížemi
Osel a stín
Slaměný klobouk
Kat a blázen
Panoptikum
Balada z hadrů
Nebe na zemi
Rub a líc
Těžká Barbora
Pěst na oko

Ze hry Juan and comp je i slavný Bugatti step.

Jaroslav Ježek byl rovněž geniálním improvizátorem. Na různá témata z řad obecenstva improvizoval foxtroty, tanga, blues, pochody, polky, charlestony. Prostě hudební žánry, jaké si kdo přál.

Vážná hudba:
Ani u divadla nezapomínal Ježek na vážnou hudbu. Zkomponoval několik cyklů písní:

Kalendář
Čtverák Pierrot
Čtyři písně – na texty K. Biebla, V. Nezvala a V. Závady
Dvě písně na Puškina

Věnoval se i klavírním skladbám:
Sonatina
Malá suita
Capricelo
Etuda
Bagately
Rapsódie – byla inspirována rokem 1938

Tvořil i komorní skladby pro dechový kvintet, smyčcový kvartet, housle a klavír apod.
Koncert pro housle a dechový orchestr hrála později s velkým úspěchem Česká filharmonie vedená V. Talichem.

Filmová hudba:
Jako spolutvůrce filmů se svými písněmi podílel na vzniku řady filmů. Některé písně z těchto filmů ovlivnily masové poválečné písně.

Pudr a benzín
U nás v Kocourkově
Peníze anebo život
Hej rup
Svět patří nám
Modrý svět

Mnichovské události donutily Jaroslava Ježka a jeho přátele k emigraci do USA. Díky krajanům se uplatnil jako sbormistr amatérského mužského a ženského sboru v New Yorku.
Našel tu i oddanou přítelkyni, která se o něj starala až do jeho smrti. Zemřel na selhání ledvin v newyorské nemocnici. Jeho přátelé uložili jeho popel po válce na Olšanském hřbitově.