Původně chtěl být lesníkem, ale bratr jej přivedl k ochotnickému divadlu, recitoval i na Wolkerově Prostějově. Na JAMU studoval na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy tu ještě působily tak výrazné osobnosti brněnské kultury jako Miloš Hynšt, Alois Hajda či Milan Uhde. Právě za docentem Hynštem (který byl v té době vykázán z Brna) odešel po absolutoriu v roce 1972 do svého prvního angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Následovala štace v Chebu, kde se setkal s Janem Grossmannem, a za ním putoval i do Hradce Králové. I když to byla doba hektická (hrál současně v Chebu i Hradci), má na ni pěkné vzpomínky.

Nejen díky krásné roli Dona Juana pod Grossmanovým vedením, ale i setkáním s dalšími zajímavými režiséry jako byl Miroslav Krobot či Josef Krofta. Pak se konečně podařilo „dát rodinu dohromady", když společně s manželkou Evou získali angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. I tady jej čekaly pěkné role, např. Mackie Messer či Chlestakov. V roce 1988 dostal současně nabídku do Ypsilonky a Divadla E. F. Buriana. Vybral si druhou možnost, ale po půl roce bylo divadlo zrušeno. Přešel do tzv. Káčka (dnešní Divadlo Komedie).

Od roku 1991 jsou jeho domovskou scénou Městská divadla pražská. Kromě divadla se věnuje dabingu (mj. v sérii animovaných filmů o medvídkovi Pú mluví postavu oslíka Ijáčka), práci v rozhlase, ale také učení na Konzervatoři Jaroslava Ježka.