Jarka Rytychová, na počátku devadesátých let jedna z našich nejúspěšnějších modelek, která se prosadila v Paříži, kam před osmnácti lety odjela společně s Evou Herzigovou a Terezou Maxovou, se mohla stát světovou topmodelkou. Pracovala pro...
Životopis
Jarka Rytychová, na počátku devadesátých let jedna z našich nejúspěšnějších modelek, která se prosadila v Paříži, kam před osmnácti lety odjela společně s Evou Herzigovou a Terezou Maxovou, se mohla stát světovou topmodelkou. Pracovala pro nejznámější módní domy a fotila s nejlepšími módními fotografy. Krátce působila též jako herečka (drama Amerika z r. 1994), později se stala módní ředitelkou časopisu Elle a pak - ve světě nejmladší - šéfredaktorkou módního časopisu Harper´s Bazaar.
Francouzi ji na jaře 1989 nenašli jen tak na ulici. K modelingu ji přivedla už v patnácti o tři roky starší a prý mnohem krásnější sestra Alice, která předváděla pro brněnský obchodní dům Prior a které se Jarka vždy chtěla podobat. Začala také předvádět módu a za jednu přehlídku brala tehdy slušných dvě stě korun. Na jedné z nich si jí všiml Tono Stano, který s ní udělal první fotky.
Na konkurz francouzské agentury Madison Models ji pozvala na jaře 1989 Milada Karasová, která v posledních letech poslala do světa většinu úspěšných českých modelek. Jarce se do Paříže původně nechtělo, kvůli nepřátelskému prostředí, které tam mezi modelkami panovalo, nakonec však odjela půl roku po Evě Herzigové a Tereze Maxové. Jak čekala, život tam byl tvrdý. První čtyři měsíce neměla práci, musela nafotit snímky, které by mohla ukazovat potenciálním klientům, a to všechno stálo spoustu peněz. Zadlužila se u agentury, pro kterou pracovala. Nakonec v metropoli módy Jarka Rytychová strávila čtyři roky a dosáhla maxima, kterého se dosáhnout dalo. Přestoupila k prestižnější agentuře a stala se reklamní tváří firmy Hermes na parfém Caleche. Plakát s její tváří visel na každém nároží. Světové fotografy udivovala, že si s nimi povídala o politické situaci a ekonomice ve Francii; do světa se totiž dostala poměrně pozdě - až ve dvaceti, kdy už za sebou měla rok a půl studia na Vysoké škole ekonomické v Praze. Přesto se rozhodla vrátit domů. Zjistila, že svět, který ji nijak neobohacuje, není pro ni. To, co dělala, jí najednou připadalo málo.
V roce 1993, kdy byla na vrcholu, odpověděla v jednom rozhovoru, že neví přesně, co bude po skončení své kariéry dělat. Každopádně už tehdy jí bylo jasné, že se vrátí zpět do Čech - do Prahy. Režisér Vladimír Michálek jí někdy v té době nabídl hlavní ženskou roli ve filmu Amerika. Hudbu k filmu dělala skupina Lucie, s jejímž členem Robertem Kodymem tehdy Jarka chodila. Podmínkou však bylo, že v Čechách stráví aspoň tři měsíce v jednom kuse. Udělala to, a pak se jí už nechtělo zpátky do Paříže. Zůstala v Praze. Další nabídky od filmu nepřišly a Jarka je ani nehledala.
Proto začala pracovat nejdřív v módním časopise Elle a pak se stala první šéfredaktorkou české edice Harper´s Bazaaru. V sedmadvaceti letech byla nejmladší šéfredaktorkou časopisu, který vychází po celém světě. Po dvou a půl roku ji začal stereotyp časopisecké práce ubíjet. Tehdy ji na karlovarském filmovém festivalu seznámil režisér Michálek s hrdinou svého filmu Je třeba zabít Sekala, polským hercem Olafem Lubaszenkem. K jejím partnerům patřili také fotograf David Kraus a majitel reklamní agentury a bývalý herec Karel Greif. Se vztahem na dálku s polským hercem však váhala. Nechtěla se do Polska přestěhovat natrvalo, přestože tam má mediální agentura, ve které začala mezitím pracovat, svou pobočku. A Olaf Lubaszenko se kvůli práci nemohl přestěhovat do Prahy. Stejně jako odloučení nepřežil pětiletý vztah s Robertem Kodymem, kterého poznala ještě v době, kdy kapela Lucie vůbec nebyla slavná, nepřežil to ani vztah s Olafem Lubaszenkem.
Jarka nikdy nelitovala zkušenosti, kterou jí modeling dal. Paříž ji prý naučila přizpůsobivosti. Nedělá jí problémy naučit se něco nového, přizpůsobit se prostředí nebo lidem. Dala jí i potřebnou sebejistotu.
Jarka nerada někam chodí, je ráda doma, má ráda pořádek, žehlí, uklízí. Taky proto svět modelingu snášela tak špatně. Skončila, když si uvědomila, že tuto práce dělá jen pro peníze. V současné době je spokojená. Každý den sedne do auta a jede z Braníka, kde bydlí s přítelem, na Malostranské náměstí do kanceláře. Pracuje jako mediální konzultantka především v oblasti životního stylu, takže využívá kontakty, které získala v modelingu i v žurnalistice.
Se svým přítelem má Jarka momentálně dvě děti, dceru a syna. Žijí v pražských Hostavicích.
Francouzi ji na jaře 1989 nenašli jen tak na ulici. K modelingu ji přivedla už v patnácti o tři roky starší a prý mnohem krásnější sestra Alice, která předváděla pro brněnský obchodní dům Prior a které se Jarka vždy chtěla podobat. Začala také předvádět módu a za jednu přehlídku brala tehdy slušných dvě stě korun. Na jedné z nich si jí všiml Tono Stano, který s ní udělal první fotky.
Na konkurz francouzské agentury Madison Models ji pozvala na jaře 1989 Milada Karasová, která v posledních letech poslala do světa většinu úspěšných českých modelek. Jarce se do Paříže původně nechtělo, kvůli nepřátelskému prostředí, které tam mezi modelkami panovalo, nakonec však odjela půl roku po Evě Herzigové a Tereze Maxové. Jak čekala, život tam byl tvrdý. První čtyři měsíce neměla práci, musela nafotit snímky, které by mohla ukazovat potenciálním klientům, a to všechno stálo spoustu peněz. Zadlužila se u agentury, pro kterou pracovala. Nakonec v metropoli módy Jarka Rytychová strávila čtyři roky a dosáhla maxima, kterého se dosáhnout dalo. Přestoupila k prestižnější agentuře a stala se reklamní tváří firmy Hermes na parfém Caleche. Plakát s její tváří visel na každém nároží. Světové fotografy udivovala, že si s nimi povídala o politické situaci a ekonomice ve Francii; do světa se totiž dostala poměrně pozdě - až ve dvaceti, kdy už za sebou měla rok a půl studia na Vysoké škole ekonomické v Praze. Přesto se rozhodla vrátit domů. Zjistila, že svět, který ji nijak neobohacuje, není pro ni. To, co dělala, jí najednou připadalo málo.
V roce 1993, kdy byla na vrcholu, odpověděla v jednom rozhovoru, že neví přesně, co bude po skončení své kariéry dělat. Každopádně už tehdy jí bylo jasné, že se vrátí zpět do Čech - do Prahy. Režisér Vladimír Michálek jí někdy v té době nabídl hlavní ženskou roli ve filmu Amerika. Hudbu k filmu dělala skupina Lucie, s jejímž členem Robertem Kodymem tehdy Jarka chodila. Podmínkou však bylo, že v Čechách stráví aspoň tři měsíce v jednom kuse. Udělala to, a pak se jí už nechtělo zpátky do Paříže. Zůstala v Praze. Další nabídky od filmu nepřišly a Jarka je ani nehledala.
Proto začala pracovat nejdřív v módním časopise Elle a pak se stala první šéfredaktorkou české edice Harper´s Bazaaru. V sedmadvaceti letech byla nejmladší šéfredaktorkou časopisu, který vychází po celém světě. Po dvou a půl roku ji začal stereotyp časopisecké práce ubíjet. Tehdy ji na karlovarském filmovém festivalu seznámil režisér Michálek s hrdinou svého filmu Je třeba zabít Sekala, polským hercem Olafem Lubaszenkem. K jejím partnerům patřili také fotograf David Kraus a majitel reklamní agentury a bývalý herec Karel Greif. Se vztahem na dálku s polským hercem však váhala. Nechtěla se do Polska přestěhovat natrvalo, přestože tam má mediální agentura, ve které začala mezitím pracovat, svou pobočku. A Olaf Lubaszenko se kvůli práci nemohl přestěhovat do Prahy. Stejně jako odloučení nepřežil pětiletý vztah s Robertem Kodymem, kterého poznala ještě v době, kdy kapela Lucie vůbec nebyla slavná, nepřežil to ani vztah s Olafem Lubaszenkem.
Jarka nikdy nelitovala zkušenosti, kterou jí modeling dal. Paříž ji prý naučila přizpůsobivosti. Nedělá jí problémy naučit se něco nového, přizpůsobit se prostředí nebo lidem. Dala jí i potřebnou sebejistotu.
Jarka nerada někam chodí, je ráda doma, má ráda pořádek, žehlí, uklízí. Taky proto svět modelingu snášela tak špatně. Skončila, když si uvědomila, že tuto práce dělá jen pro peníze. V současné době je spokojená. Každý den sedne do auta a jede z Braníka, kde bydlí s přítelem, na Malostranské náměstí do kanceláře. Pracuje jako mediální konzultantka především v oblasti životního stylu, takže využívá kontakty, které získala v modelingu i v žurnalistice.
Se svým přítelem má Jarka momentálně dvě děti, dceru a syna. Žijí v pražských Hostavicích.
