Vyrůstal na venkově v rodině veterináře. Od dětství snil o spisovatelské dráze.
V letech 1975-80 absolvoval hereckou průpravu u Antoina Viteze na Státní konzervatoři dramatického umění v Paříži. Už během studií asistoval režisérovi Vitezovi...
Životopis
Vyrůstal na venkově v rodině veterináře. Od dětství snil o spisovatelské dráze.
V letech 1975-80 absolvoval hereckou průpravu u Antoina Viteze na Státní konzervatoři dramatického umění v Paříži. Už během studií asistoval režisérovi Vitezovi při inscenování hry Bérénice (1978) na jevišti Théâtre des Quartiers d'Ivry a sám pak režíroval drama Martina Sperra Lovecké výjevy z Dolních Bavor (1980). Režisér Patrice Chéreau ho angažoval do Théâtre des Amandiers v Nanterre, kde režíroval hru Christophera Marlowa Velká Británie (1984), a ještě předtím mu svěřil ústřední part ve svém film. dramatu Poraněný člověk. Úloha homosexuálního mladíka jménem Henri, který přichází z malého města do Paříže a tam ho svede k prostituci jiný homosexuál (Vittorio Mezzogiorno), mu vynesla Stříbrnou plaketu na MFF v Chicagu 1983 a nominaci na Césara 1983.
Neúspěšně se ucházel také o Césara 1985, na něhož byl navržen za roli osamělého jezdce na kolečkových bruslích, jehož útočištěm před světem se stala zákoutí pařížského metra, v kultovním snímku Podzemka (r. L. Besson). Atmosféru realizace tohoto filmu zachytil J.-H. A. ve svém krátkém dokumentu The Making of Subway (1985, Natáčení Podzemky).
Mezi kandidáty na Césara 1986 se dostal díky svému ztvárnění postavy řidiče náklaďáku s literárními ambicemi Zorga, o jehož milostném vztahu k neurotické servírce (Béatrice Dalleová) pojednává eroticky laděné drama podle románu Philippa Dijana 37, 2° po ránu (r. J.- J. Beineix).
Pro svoji mladicky vyhlížející tvář často ztělesňoval milence hlavních hrdinek (Bolest lásky, Brutální Nikita). Citlivý portrét milujícího otce Nicolase, který pro svého nevyléčitelně nemocného šestiletého synka zinscenuje přílet létajícího talíře s dobrosrdečným mimozemšťanem na palubě, vytvořil ve sci-fi pohádce Gawin (r. A. Sélignac). O natáčení tohoto filmu i o hereckém životě napsal knihu Dans l'ombre de Gawin (1992, V Gawinově stínu).
Za vedlejší roli francouzského krále Karla IX. ve film. adaptaci historického románu Alexandra Dumase Královna Margot (r. P. Chéreau) získal Césara 1994.
V letech 1975-80 absolvoval hereckou průpravu u Antoina Viteze na Státní konzervatoři dramatického umění v Paříži. Už během studií asistoval režisérovi Vitezovi při inscenování hry Bérénice (1978) na jevišti Théâtre des Quartiers d'Ivry a sám pak režíroval drama Martina Sperra Lovecké výjevy z Dolních Bavor (1980). Režisér Patrice Chéreau ho angažoval do Théâtre des Amandiers v Nanterre, kde režíroval hru Christophera Marlowa Velká Británie (1984), a ještě předtím mu svěřil ústřední part ve svém film. dramatu Poraněný člověk. Úloha homosexuálního mladíka jménem Henri, který přichází z malého města do Paříže a tam ho svede k prostituci jiný homosexuál (Vittorio Mezzogiorno), mu vynesla Stříbrnou plaketu na MFF v Chicagu 1983 a nominaci na Césara 1983.
Neúspěšně se ucházel také o Césara 1985, na něhož byl navržen za roli osamělého jezdce na kolečkových bruslích, jehož útočištěm před světem se stala zákoutí pařížského metra, v kultovním snímku Podzemka (r. L. Besson). Atmosféru realizace tohoto filmu zachytil J.-H. A. ve svém krátkém dokumentu The Making of Subway (1985, Natáčení Podzemky).
Mezi kandidáty na Césara 1986 se dostal díky svému ztvárnění postavy řidiče náklaďáku s literárními ambicemi Zorga, o jehož milostném vztahu k neurotické servírce (Béatrice Dalleová) pojednává eroticky laděné drama podle románu Philippa Dijana 37, 2° po ránu (r. J.- J. Beineix).
Pro svoji mladicky vyhlížející tvář často ztělesňoval milence hlavních hrdinek (Bolest lásky, Brutální Nikita). Citlivý portrét milujícího otce Nicolase, který pro svého nevyléčitelně nemocného šestiletého synka zinscenuje přílet létajícího talíře s dobrosrdečným mimozemšťanem na palubě, vytvořil ve sci-fi pohádce Gawin (r. A. Sélignac). O natáčení tohoto filmu i o hereckém životě napsal knihu Dans l'ombre de Gawin (1992, V Gawinově stínu).
Za vedlejší roli francouzského krále Karla IX. ve film. adaptaci historického románu Alexandra Dumase Královna Margot (r. P. Chéreau) získal Césara 1994.
