Prof. MUDr. Jean-Martin Charcot byl francouzský lékař, jeden z tvůrců neurologie a psychiatrie.
Charcot se narodil 16. srpna v Paříži jako syn producenta ozdobných povozů. Už jako dítě ho fascinovalo lékařství a zajímal se také o literaturu. V...
Životopis
Prof. MUDr. Jean-Martin Charcot byl francouzský lékař, jeden z tvůrců neurologie a psychiatrie.
Charcot se narodil 16. srpna v Paříži jako syn producenta ozdobných povozů. Už jako dítě ho fascinovalo lékařství a zajímal se také o literaturu. V roce 1848 ukončil studium medicíny a začal pracovat na oddělení Rayera (privátního lékaře Napoleona III.) v Salpêtrière. Už v roce 1865 popsal amyotrofickou laterární sklerózu, chronickou míšní nemoc (pozvolný rozpad předních rohů a postranních provazců míšních), ale zabýval se i interními nemocemi, v roce 1876 popsal atrofickou cirhózu jaterní.
V letech 1872 - 1888 přednášel o neurologii, přitom sestavil neurologický chorobopis. Byly to „Přednášky o nemocech nervové soustavy“, v nichž většina věcí byla zcela nových. V roce 1882 se mu splnil životní sen: v Salpêtrière byla otevřena Klinika nervových nemocí se vším všudy - i s fyzikální terapií (elektro, hydro, atd.). Bylo to první zařízení na léčbu nervových nemocí, které neslo označení klinika. Současně byla v roce 1869 královnou Viktorií otevřena Národní neurologická nemocnice v Londýně (National Hospital). Charcot popsal řadu neurologických onemocnění. Velkou pozornost věnoval hysterii. Byl to první lékař, který se orientoval v pestré změti neurologických onemocnění a položil tomuto oboru pevné základy. Jean-Martin Charcot zemřel na náhlou zástavu srdce 16. srpna roku 1893. V Česku o Charcotovi vyšel článek už v roce jeho smrti z pera Ladislava Haškovce.
V oborech medicíny ve kterých působil, pocházejí od jeho příjmení následující názvy:
Charcotův stav
Charcotova třída
Mezi jeho žáky patřili i takové osobnosti jako Sigmund Freud, Josef Babinský, Pierre Janet, Albert Londe, Georges Gilles de la Tourette, nebo Alfréd Binet.
Charcot se narodil 16. srpna v Paříži jako syn producenta ozdobných povozů. Už jako dítě ho fascinovalo lékařství a zajímal se také o literaturu. V roce 1848 ukončil studium medicíny a začal pracovat na oddělení Rayera (privátního lékaře Napoleona III.) v Salpêtrière. Už v roce 1865 popsal amyotrofickou laterární sklerózu, chronickou míšní nemoc (pozvolný rozpad předních rohů a postranních provazců míšních), ale zabýval se i interními nemocemi, v roce 1876 popsal atrofickou cirhózu jaterní.
V letech 1872 - 1888 přednášel o neurologii, přitom sestavil neurologický chorobopis. Byly to „Přednášky o nemocech nervové soustavy“, v nichž většina věcí byla zcela nových. V roce 1882 se mu splnil životní sen: v Salpêtrière byla otevřena Klinika nervových nemocí se vším všudy - i s fyzikální terapií (elektro, hydro, atd.). Bylo to první zařízení na léčbu nervových nemocí, které neslo označení klinika. Současně byla v roce 1869 královnou Viktorií otevřena Národní neurologická nemocnice v Londýně (National Hospital). Charcot popsal řadu neurologických onemocnění. Velkou pozornost věnoval hysterii. Byl to první lékař, který se orientoval v pestré změti neurologických onemocnění a položil tomuto oboru pevné základy. Jean-Martin Charcot zemřel na náhlou zástavu srdce 16. srpna roku 1893. V Česku o Charcotovi vyšel článek už v roce jeho smrti z pera Ladislava Haškovce.
V oborech medicíny ve kterých působil, pocházejí od jeho příjmení následující názvy:
Charcotův stav
Charcotova třída
Mezi jeho žáky patřili i takové osobnosti jako Sigmund Freud, Josef Babinský, Pierre Janet, Albert Londe, Georges Gilles de la Tourette, nebo Alfréd Binet.