Je synem lékaře. Herectví studoval v dramatických kurzech Reného Simona a divadelní zkušenosti sbíral na jevišti Théâtre National Populaire, ale díky svým tanečním a pěveckým vlohám vystupoval také v kabaretech Saint-Germain-des-Prés.

Od poč. 50. let pravidelně účinkoval v TV, v rozhlase a ve filmu, kde začínal malými úlohami. První větší příležitosti se mu naskytly teprve poč. 60. let, kdy se stal oblíbeným představitelem komických pruďasů a milovníků proti své vůli.

Pozoruhodné veseloherní typy lehkomyslných, temperamentních a sympatických mladých mužů s neodolatelným šarmem, živelnou fantazií a poetickým důvtipem vytvořil v komediích Philippa de Brocy (Hry lásky, Šprýmař, Milenec na pět dnů, Pán ze společnosti).

Dokázal však postihnout i charakterově komplikovanější hrdiny, jejichž činy nabývají filozofického smyslu a spontánní radost ze života u nich získává ironickou podobu, zabarvenou sarkasmem. Nejlépe to předvedl v titulní postavě dobrosrdečného, morálně čistého mladíka, který v neochvějné víře v lidskost pohlíží na kruté podivnosti novodobé civilizace, v moderním přepisu Voltairova románu Candide (r. N. Carbonneaux).

Během 60. let vytvořil plejádu tragikomických hrdinů ve francouzských i zahraničních filmech: zajatý francouzský voják v tragikomedii z 2. světové války Desátník smolař (r. J. Renoir). mladý iluzionista Gérard Dagmar, jeden ze dvou nevlastních synů slavného lupiče-gentlemana v detektivní komedii Arsen Lupin kontra Arsen Lupin (r. É. Molinaro); dlouhonosý fanfaron, voják, básník a fantasta Cyrano de Bergerac v historické komedii Cyrano a d'Artagnan (r. A. Gance); lehkomyslný a lenošivý záletník Antoine Mirtifore v komedii Pán ze společnosti (r. Ph. de Broca); udatný seržant Jolicoeur v heroicko-komické burlesce Galantní slavnosti (r. R. Clair); francouzský aviatik Pierre Dubois v dobrodružné retrokomedii Báječní muži na létajících strojích (r. K. Annakin).

Od konce 60. let reprezentoval na plátně různé typy Francouzů středních a vyšších vrstev, jejichž portréty pojímal mnohdy s ironickým odstupem a kteří někdy pod zdánlivě přátelskou maskou skrývali podlost a neurózu: mizerný vyděrač Paul v rodinném dramatu Roztržka (r. C. Chabrol); zámožný obchodník Henri Sénéchal, který se s přáteli marně snaží společné pojíst, v satirickém podobenství Nenápadný půvab buržoazie (r. L. Buñuel); milenec vdané renomované lékařky (Annie Girardotová) v psychologickém dramatu Nejcennější co mám (r. J.-L. Bertucelli); majitel malého krámku a opravny Pierre, který se po krátkém vztahu s nedávno ovdovělou matkou tří dětí (Annie Girardotová) vrací ke své manželce, v melodramatu Život jde dál (r. M. Mizrahi); hlava rodiny Lelièvrových, jejichž poklid zcela zničí mladá negramotná služka (Sandrine Bonnairová), v kriminálním dramatu Slavnost (r. C. Chabrol).

Od roku 1970 působil v hereckém souboru divadla Comédie Française. V letech 1966-74 byl předsedou hereckého odborového svazu.

V červnu 1980 navštívil Prahu, aby vystoupil v TV hudebním pořadu s Helenou Vondráčkovou Haló Praha, pane Pařížane (r. Ján Roháč).

V letech 1966-80 byl ženatý se Sabine Litiqueovou, s níž má syny Vincenta (nar. 1966) a Mathiase (nar. 1969).