Divadlu se začal věnovat na popud profesora literatury během studií na lyceu v Dijonu. Po maturitě odešel do Paříže, kde nejprve navštěvoval herecké kurzy v Centre Dramatique de la rue Blanche.

Další odbornou hereckou průpravu absolvoval v letech 1952-55 na pařížské Konzervatoři, kde se spřátelil s Jean-Paulem Belmondem a Jeanem Rochefortem, s nimiž byl ke konci studií přijat jako stážista do proslulého divadla Comédie Française; na jeho scéně se objevili všichni tři společně ve hrách Alfreda de Musseta Fantasia a Paula Claudela Zvěstování Panny Marie. S kolegou Guy Bedosem vystupoval pak v kabaretech, než nastoupil angažmá do divadelního souboru Compagnie Grenier-Hussenot.

V letech 1967-68 vedl spolu s Delphine Seyrigovou a Jeanem Rochefortem divadlo Théâtre Antoine, kde si vyzkoušel své herecké schopnosti zejm. ve hrách současných autorů (mj. H. Pinter, T. Stoppard, J. Anouilh a R. Harwood), ale i v klasických dílech (Čechovův Strýček Váňa).

Ve filmu, kde začínal koncem 50. let, se musel dlouho spokojovat s vedlejšími party. Uplatnil se zejm. v milostných, dobrodružných a detektivních komediích (mj. Hořké pilulky, Zničte banku, Pán ze společnosti, Záhadný kontraband, Prachy a smůla, Také velké bankovky mohou být falešné a Sympatický dareba), v nichž vytvořil postavy tichých, někdy smolařských, jindy vychytralých a snílkovských chlapíků.

Během 70. let dokázal však také přesvědčivě ztvárnit záporné typy, lstivé intrikány a vyšinuté zločince: ctihodný maloměstský obchodník Albert Danville, jeden z hlavních násilníků a vrahů mladé profesorky (Mimsy Farmerová), ve společensko-kritickém dramatu Jako štvaná zvěř (r. S. Leroy); bohatý Angličan Perry Rupert-Foote, masový vrah, mstící někdejší znásilnění své manželky (Laura Antonelliová), v kriminálním thrilleru podle knihy Eda McBaina Bez motivu (r. Ph. Labro).

Největší úspěch mu však zajistily především komediální a tragikomické role dobrosrdečných hrdinů, kteří se potýkají s všedními profesními a rodinnými problémy: obchodní cestující s deštníky a vášnivý malíř Henri Serin, jemuž se po několika citových zklamáních splní sen žít podle své chuti, v komedii Koláče z Pont-Avenu (r. J. Séria); berní úředník Paul, o jehož peripetiích při navazování známosti se stejně osamělou ženou (Annie Girardotová) vypráví komedie Případný sňatek možný (r. R. Pouret).

S přibývajícím věkem byl více obsazován do dramaticky náročnějších úloh, jimiž konečně mohl prokázat šíři svého hereckého rejstříku: zkušený policista Fred, pátrající po chladnokrevném vrahovi (Jean-Pierre Bisson), ve film. adaptaci kriminálního románu Robina Cooka Dubnové měsíce jsou vražedné (r. L. Heynemann); asketický barokní skladatel a učitel hry na violu da gamba Sainte Colombe, k jehož dceři (Anne Brochetová) vzplane milostnou vášní jeho nadaný žák (Guillaume Depardieu/Gérard Depardieu), v historickém hudebním melodramatu Všechna jitra světa (r. A. Corneau).

Španělský dominikánský mnich Bartolomé de las Casas, který se pro svou obhajobu práv Indiánů sto let po objevení Ameriky dostane do ostré rozepře s demagogickým filozofem (Jean-Louis Trintignant), v historickém dramatu Spor ve Valladolidu (r. J.-D. Verhaeghe); homosexuální doktor René Meinthe ve film. přepisu románu Patricka Modiana Yvonnin parfém (r. P. Leconte).

Celkem pětkrát byl nominován na Césara (Koláče z Pont-Avenu, Několik dní se mnou, Čistka, Všechna jitra světa, Max a Jeremie), ale zatím ho nezískal ani jednou.