Jenom málo míst si za druhé světové války vybralo takovou daň jako Leningrad - snad s výjimkou vyhlazovacích táborů. Během víc než dvouletého obléhání města museli jeho obyvatelé vytrpět jeden konstantní hladomor, a živili se vším možným včetně krys či knižního papíru, popřípadě i sami sebou. To vše popisuje očima náctileté dívky deník Jeleny Muchinové. Oproti tolika jiným deníkům okolo má navíc šťastný příběh - deník sice končí nečekaně v květnu 1942, jeho autora se však dočkala evakuace a dožila až do roku 1991 v Moskvě. Deník byl anonymně darován sovětským archivům až v roce 1962.

Autor: Osobnosti.cz