Jiří Wohanka vystudoval herectví na pražské DAMU a za své velké štěstí považuje, že ho dva roky učil Rudolf Hrušínský. Po absolutoriu v roce 1972 nastoupil do Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, kde strávil devatenáct let, během nichž odehrál...

Životopis

Jiří Wohanka vystudoval herectví na pražské DAMU a za své velké štěstí považuje, že ho dva roky učil Rudolf Hrušínský. Po absolutoriu v roce 1972 nastoupil do Divadla Jaroslava Průchy na Kladně, kde strávil devatenáct let, během nichž odehrál pětaosmdesát rolí. Z Kladna pak přešel do pražského divadla Labyrint, v Divadle v Dlouhé je od jeho založení v roce 1996.
Herecký rejstřík Jiřího Wohanky má velké rozpětí, od romantických hrdinů (Ruy Blas), přes role komediální (na Kladně byly velmi populární inscenace her Osvobozeného divadla, v nichž s Otakarem Brouskem ml. vytvořil dvojici hlavních komiků, v Dlouhé zazářil jako excentrický don Basilio v Lazebníkovi sevillském a teď je neodolatelným mrtvým králem Verencem v Soudných sestrách), až k postavám charakterním (Dubský v Našich furiantech, On v Něžné, Král v Konci masopustu, Vodník a Táta v Kabaretu Undine). Jiří Wohanka mnohem raději hraje než zkouší: „Potřebuji diváky, pokud možno plné divadlo...“

Jiří je pyšným novopečeným tatínkem - k dceři Julince přibyl syn Richard. Wohankovi bydlí na samotě v lese, v domě, který Jiří sám postavil. Jiřího sportovní založení je všeobecně známé: kromě jiného létá na ultralehkých strojích, motorových rogalech a na větroních.

Natočil na padesát televizních inscenací, hrál asi ve stejném počtu českých filmů, často se také objevuje v menších rolích v německých a anglických filmech. Jeho první větší filmovou rolí byl Jakub Míla v Babičce (režie A. Moskalyk), ale poprvé se ve filmu objevil s replikou znějící asi takto: „Co je vole?... Přece na půdě, vole!“ jako student ve Starcích na chmelu.