zavřít
Upravit životopis

Životopis

Sv. Johanka z Arku, zvaná Panna orléanská, byla francouzská hrdinka a bojovnice proti Angličanům.

Stoletá válka a panna z Arku
Johanka se narodila patrně roku 1412 v zámožné selské rodině v lotrinské vesnici Domrémy-la-Pucelle. Krátce nato byla zahájena třetí etapa stoleté války. Angličané se vylodili na kontinentě a roku 1415 zvítězili u Azincourtu. Poté postupně ovládli severní Francii. Roku 1420 podepsali anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. Šílený smlouvu v Troyes, na jejímž základě získal dědický nárok na francouzskou korunu po Karlově smrti anglický panovnický rod Lancasterů. Tím byly opominuty dědické nároky dauphina Karla. Po brzké smrti Karla VI. († 1422) se dědicem trůnu stal nedávno narozený syn předčasně zesnulého Jindřicha V. a Karlovy dcery Kateřiny z Valois Jindřich VI. Dauphin Karel se stáhl na jih od Loiry a vzdal se aktivity. Tehdy se zrodil široký lidový odpor proti anglickým uchvatitelům.

Za této situace vystoupila Johanka z Arku, přesvědčená o tom, že byla Bohem vyvolena – jak jí údajně sdělily hlasy světců – osvobodit Francii. Počátkem března 1429 vyjela se skromným doprovodem od guvernéra ve Vaucouleurs za Karlem VII. do Chinonu a za několik týdnů ho přiměla svou přímostí a nezlomným přesvědčením o svém vyšším poslání k tažení do Orléansu. Jana z Arku dostala vojsko, byť malé, nechala si vyšít na korouhev květy lilie a slova Jesus Maria. Její vítězný pochod trval od května do července. 8. května 1429 vjela do osvobozeného Orléansu, 18. června, porazila anglickou armádu u Patay a odtáhla k Remeši, korunovačnímu městu francouzských králů. 17. července byl dauphin Karel v Remeši korunován jako Karel VII., čímž získal v očích současníků rozhodující převahu nad svým anglickým soupeřem nezletilým Jindřichem VI.

Nepohodlná mučednice
Johanka z Arku byla rozhodnuta pokračovat v boji až do vyhnání Angličanů ze země. Mocně působila na vojáky i lid, král se však začal její popularity obávat, proto jí svěřoval stále méně důležité, ale často nebezpečné úkoly. Počátkem září 1429 sice zaútočily její oddíly na Paříž, neměly však bez královy podpory šanci. Při obnovení válečných operací na jaře 1430 hájila Johanka s malým vojenským oddílem proti anglickým útokům Compiegne a byla – patrně zradou – zajata 23. května Burgunďany, kteří byli spojenci Anglie.

Johančino kouzlo však nepřestávalo na lid působit, takže se Angličané rozhodli jednou provždy s žijící legendou skoncovat. Zajatou dívku od Burgunďanů koupili za 10 000 liber a odvlekli ji do Rouenu před církevní soud, který měl prokázat Johančino spojení s ďáblem. V předem rozhodnutém procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka. Dne 30. května 1431 byla devatenáctiletá Johanka na rouenském náměstíčku Vieux Marché (Starý trh) upálena.

Když si Karel VII. zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Johanku za oběť justičního omylu. Katolická církev ji prohlásila roku 1909 za blahoslavenou a roku 1920 za svatou.

Johanka z Arku

19 let, francouzská hrdinka, bojovnice proti angličanům