Josef Abrhám se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně. Po dvou letech studia herectví na VŠMU v Bratislavě přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech, v téže době hostoval i na scéně Národního divadla. Po...
Životopis
Josef Abrhám se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně. Po dvou letech studia herectví na VŠMU v Bratislavě přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech, v téže době hostoval i na scéně Národního divadla. Po ukončení vojenské služby nastoupil do vznikajícího Činoherního klubu, se kterým je spjata stěžejní etapa jeho divadelní kariéry. Roku 1992 přijal angažmá v Národním divadle, nicméně po dvou letech odešel z divadla natrvalo.
Poprvé se před kamerou objevil ve třetím ročníku DAMU v černobílé moralitce Strop (1961) - absolventského filmu Věry Chytilové. Současně natočil malou roli v detektivce Vladimíra Čecha Kde alibi nestačí. Další rok mu přinesl už velké příležitosti - rozsáhlou úlohu milovníka v Brynychově Neschovávejte se, když prší a drobnou postavu Datla v Transportu z ráje. Náročná, nicméně příjemná byla spolupráce s Jaromilem Jirešem na Křiku. Tady už jako mladý herec prokázal, že vládne širokým talentem, schopen vdechnout život protikladným postavám. A pak už to šlo ráz na ráz.
Ztvárnil řadu krásných úloh ve filmech 60. a 70. let: např. Velká cesta (režie Jurij Ozerov, 1962), Každý den odvahu (režie Evald Schorm, 1964), Dita Saxová (režie Antonín Moskalyk, 1967), Pension pro svobodné pány (režie Jiří Krejčík, 1967), Partie krásného dragouna (režie Jiří Sequens, 1970), Holka na zabití (režie Juraj Herz, 1975).
V roce 1976 natočil epizodní roli v komedii dvojice Smoljak - Svěrák Marečku, podejte mi pero! S ní přišel zásadní obrat, neboť tito tvůrci rozpoznali Abrhámův smysl pro humor a začali ho obsazovat do svých komedií - Kulový blesk (1978) a Vrchní, prchni!
Často jej obsazuje do svých filmů také režisér Jiří Menzel. Poprvé to bylo v adaptaci Vančury Konec starých časů (1989), poté ve snímku Žebrácká opera (1991) nebo do filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006).
Získal Českého lva 1993 za nejlepší mužský herecký výkon roku ve filmu Jana Hřebejka Šakalí léta. Z dalších filmů: Andělské oči (režie Dušan Klein, 1994), komedie Stůj, nebo se netrefím (režie Jiří Chlumský, 1998), Všichni mojí blízcí (režie Matěj Mináč, 1999), Návrat ztraceného ráje (režie Vojtěch Jasný, 1999), Pánská jízda (režie Martin Kotík, 2004) a Hřebejkova Kráska v nesnázích (2006).
Šťastnou ruku měl Josef Abrhám i při volbě televizních seriálů: jeho primář Blažej v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města mu přinesl celonárodní věhlas. V několika titulech se setkal i se svou ženou Libuší Šafránkovou, např. v seriálu Náves.
Navzdory hereckému mistrovství nepodléhal Josef Abrhám nikdy hvězdným návykům, sporadicky poskytuje rozhovory a nerad se předvádí na veřejnosti.
Poprvé se před kamerou objevil ve třetím ročníku DAMU v černobílé moralitce Strop (1961) - absolventského filmu Věry Chytilové. Současně natočil malou roli v detektivce Vladimíra Čecha Kde alibi nestačí. Další rok mu přinesl už velké příležitosti - rozsáhlou úlohu milovníka v Brynychově Neschovávejte se, když prší a drobnou postavu Datla v Transportu z ráje. Náročná, nicméně příjemná byla spolupráce s Jaromilem Jirešem na Křiku. Tady už jako mladý herec prokázal, že vládne širokým talentem, schopen vdechnout život protikladným postavám. A pak už to šlo ráz na ráz.
Ztvárnil řadu krásných úloh ve filmech 60. a 70. let: např. Velká cesta (režie Jurij Ozerov, 1962), Každý den odvahu (režie Evald Schorm, 1964), Dita Saxová (režie Antonín Moskalyk, 1967), Pension pro svobodné pány (režie Jiří Krejčík, 1967), Partie krásného dragouna (režie Jiří Sequens, 1970), Holka na zabití (režie Juraj Herz, 1975).
V roce 1976 natočil epizodní roli v komedii dvojice Smoljak - Svěrák Marečku, podejte mi pero! S ní přišel zásadní obrat, neboť tito tvůrci rozpoznali Abrhámův smysl pro humor a začali ho obsazovat do svých komedií - Kulový blesk (1978) a Vrchní, prchni!
Často jej obsazuje do svých filmů také režisér Jiří Menzel. Poprvé to bylo v adaptaci Vančury Konec starých časů (1989), poté ve snímku Žebrácká opera (1991) nebo do filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006).
Získal Českého lva 1993 za nejlepší mužský herecký výkon roku ve filmu Jana Hřebejka Šakalí léta. Z dalších filmů: Andělské oči (režie Dušan Klein, 1994), komedie Stůj, nebo se netrefím (režie Jiří Chlumský, 1998), Všichni mojí blízcí (režie Matěj Mináč, 1999), Návrat ztraceného ráje (režie Vojtěch Jasný, 1999), Pánská jízda (režie Martin Kotík, 2004) a Hřebejkova Kráska v nesnázích (2006).
Šťastnou ruku měl Josef Abrhám i při volbě televizních seriálů: jeho primář Blažej v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města mu přinesl celonárodní věhlas. V několika titulech se setkal i se svou ženou Libuší Šafránkovou, např. v seriálu Náves.
Navzdory hereckému mistrovství nepodléhal Josef Abrhám nikdy hvězdným návykům, sporadicky poskytuje rozhovory a nerad se předvádí na veřejnosti.
