zavřít
Upravit životopis

Životopis

Josef Jandáč se narodil 12. listopadu 1968 v Berouně. Od malička však vyrůstal ve vísce Chrustenice u Berouna, kde také poprvé obul brusle. V necelých osmi letech přešel na berounský zimní stadion, kde se zařadil do přípravky tamního týmu. Ve čtrnácti letech si jej z Berouna vytáhlo do svého dorosteneckého týmu prvoligové Kladno. V přední hokejové baště tehdejšího Československa však vydržel jen tři roky. Kvůli studijním povinnostem se vrátil do Berouna, kde od sedmnácti let nastupoval za seniorský tým, jemuž v roce 1993 pomohl postoupit do první ligy.

Po zdravotních i rodinných problémech se však rozhodl ještě v témže roce ukončit hráčskou kariéru. Z hokejové scény ale neodešel. Na Štědrý den roku 1994 podepsal svou první profesionální trenérskou smlouvu. Ve čtyřiadvaceti letech se stal hlavním koučem Berouna, který v ročníku 1995 / 1996 dovedl až do semifinále první ligy proti Becherovce Karlovy Vary, která později neúspěšně bojovala o postup do extraligy.

To už však za sebou měl první vybojovaný titul v kariéře. V květnu roku 1995 provedl jihokorejský celek Seok Top Soul vyřazovacími boji tamní soutěže až ke konečnému vítězství. V Korejské republice také založil svou hokejovou školu, která úspěšně funguje dodnes.

V Berouně Jandač působil tři roky ve funkci hlavního kouče, jeden ročník byl i sportovním manažerem klubu. V říjnu roku 1998 se ale rozhodl pro odchod, když přijal výzvu z Kralup nad Vltavou. Tým, jenž dva roky předtím neúspěšně válčil s Duklou Jihlava o účast v extralize, se po sedmnácti kolech potácel na předposlední příčce. Jandač nahradil po šestnáctém kole na trenérské židli zkušenějšího Zdeňka Müllera a mužstvo dovedl na konečnou sedmou příčku.

Po sezoně opět vyrazil do Korejské republiky, aby dosáhl dalšího triumfu. Tentokrát svému mužstvu pomohl získat titul v univerzitní lize, která je v korejských podmínkách ceněna více, než první liga.

Když se v květnu roku 1999 vrátil do Čech, zjistil, že kralupský hokej opustil jeho generální parter Kaučuk a tým ze dne na den zanikl. Proto Josef Jandač přijal v létě nabídku slávistického generálního manažera Jaromíra Látala, aby se ujal trénování dorosteneckého mužstva.

V roce 2000 se ještě jednou v kariéře vrátil do Berouna, ale po skončení ročníku střední Čechy definitivně opustil a podepsal smlouvu s ambiciózním celkem Bílých Tygrů Liberec. Stačil mu jeden jediný rok, aby severočeský celek dotáhl do nejvyšší soutěže. Na jaře roku 2002 Jandačův tým postupně přehrál Kadaň, Chomutov, v prvoligovém finále si poradil 3 - 1 na zápasy s Duklou Jihlava a v baráži přejeli Liberečtí i silné Kladno.

Úspěšně období pod Ještědem ukončila tragická událost z 15. na 16. září 2003, kdy spáchal sebevraždu útočník Pavel Kábrt. Ztráta člověka, který ještě den předtím sdílel s ostatními kabinu a ani náznakem na sobě nedal znát, co se v něm odehrává, týmem otřásla. Mužstvo se dostalo do hlubokého výsledkového útlumu a po prohře na ledě Zlína v 17. kole se Josef Jandač rozhodl po domluvě s vedením klubu na svůj post rezignovat a v klubu nadále působil v roli sportovního manažera.

Touha po trenérské práci jej v červnu roku 2004 nasměrovala do Českých Budějovic. Jihočeský klub se propadl do první hokejové ligy a mocně toužil po návratu. Josef Jandač jej měl dovést zpět mezi elitu a nakonec to dokázal. Umně poskládaný tým, navíc ozdobený hvězdami ze stávkující kanadsko-americké NHL, vybojoval postup do extraligy.

Sezona však Jandačovi vzala hodně sil. Dlouho zvažoval, zda v práci pod Černou věží pokračovat, ale v květnu roku 2005 nakonec kývl a prodloužil s Českými Budějovicemi smlouvu. Prakticky nově poskládaný celek pod jeho vedením zaskočil celou Tipsport extraligu. Do play-off se sice Jandačovi hoši dostali až na poslední chvíli z osmé pozice, ale ve vyřazovacích bojích si poradili s dřívějším Jandačovým chlebodárcem z Liberce a v souboji o finále notně potrápili Slavii Praha.

Josef Jandač

49 let, hokejový trenér