Karel Křemenák

herec, pěvec a tanečník

Narození:
24. října 1929
Úmrtí:
19. listopadu 2007
Upravit profil
Herec a pěvec Karel Křemenák, který v dětství hrál 8 let na housle, zemřel jako dlouholetý sólista opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň ve věku 78 let. Divadlo: Poprvé vystoupil Karel Křemenák před lidmi ve svých 16 letech na kůru Chrámu...

Životopis

Herec a pěvec Karel Křemenák, který v dětství hrál 8 let na housle, zemřel jako dlouholetý sólista opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň ve věku 78 let.

Divadlo:
Poprvé vystoupil Karel Křemenák před lidmi ve svých 16 letech na kůru Chrámu sv. Kajetána v Praze v České mši vánoční Jana Jakuba Ryby. Po pěveckém školení navíc obdařen mimořádnými schopnostmi a vzácným krásným zpěvem začínal Křemenák svou operní dráhu v r. 1948 jako osmnáctiletý mladík ve Slezském divadle Opava. První rolí byl Vodník z Dvořákovy Rusalky, kterou se naučil za týden a bez zkoušek s orchestrem; a tato postava pak příznačně provázela celý jeho další umělecký život. S vodníkem se představil snad na všech operních scénách někdejšího Československa. Vojenskou službu nastoupil na Slovensku, kde bylo Křemenákovi umožněno hostovat v opeře Slovenského národního divadla Bratislava. Ačkoliv Křemenák vystupoval na koncertech po celé republice a hostoval v řadě českých a moravských divadel včetně Národního divadla Praha, patřil k předním pěvcům, kteří se podíleli na poválečném formování plzeňské opery. Do zdejšího angažmá nastoupil v r. 1952 na základě hostování v roli Vodníka z Dvořákovy Rusalky. Pro svou spolehlivost, muzikalitu i pro své herectví a široké hlasové rozpětí od hlubokého basu po vysoký baryton se Křemenák stal rychle jednou z opor zdejšího souboru. Není proto divu, že za svého plzeňského působení až do r. 199o, kdy odešel do důchodu, vytvořil přes 2oo rolí a na jevišti vystoupil ve více než 3. ooo představeních. Soupis rolí Karla Křemenáka je rozsáhlý a zahrnuje velké i malé, vážné i komické a jen v plzeňském nastudování oper Bedřicha Smetany vytvořil 13 rolí. V Prodané nevěstě zpíval Kecala, Indiána nebo Míchu, přičemž role Míchy byla v Plzni jeho nejčastěji zpívaným partem. Z dalších českých operních rolí ztvárnil Vladislava v Daliborovi, Přemysla v Libuši, Bohuše i Purkabího z Jakobína, Prospera v Bouři, Lamingera v Psohlavcích. Byl také Martinem Avdějičem v české premiéře opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí. Ze světového repertoáru patřily Křemenákovi titulní role v Rigolettu, Eugenu Oněginovi, Donu Pasqualovi, Falstaffovi, v Bludném Holanďanovi a kromě nich vytvořil také Pizzara ve Fideliovi, Mefistofela ve Faustovi a Markétce, Figara ve Figarově svatbě, Renata v Maškarním plesu nebo Tomského v Pikové dámě. Jeho poslední operní rolí byl Jonáš ve Foersterově Bloudovi, naposledy vystoupil na jevišti Velkého divadla Plzeň jako Čang v Lehárově operetě Země úsměvů v r. 2oo4. S lahodným, sytým a stále svěžím hlasem se setkávali nejenom návštěvníci divadel nebo koncertů. Pro své osobnostní založení Karel Křemenák zkrášloval niterným prožitkem zpívaného textu také posvátné liturgie v jednom z plzeňských chrámů Páně.

Tituly a ocenění:
Karel Křemenák byl v r. 1983 oceněn titulem Zasloužilý umělec, ke kterému v r. 2oo4 přibylo aureátství ceny Senior Prix.

Divadlografie (výběr): Antonín Dvořák – Rusalka (vodník); Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta (Kecal); Antonín Dvořák – Jakobín (Bohuš); Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta (indián); Antonín Dvořák – Jakobín (purkrabí); Bedřich Smetana – Prodaná nevěsta (Mícha); Zdeněk Fibich – Bouře (Prospero); Bedřich Smetana – Dalibor (Vladislav); Karel Kovařovic – Psohlavci (Laminger); Bedřich Smetana – Libuše (Přemysl); Bohuslav Martinů - Čím lidé žijí (Martin Avdějič); Bedřich Smetana – Dvě vdovy (hajný Mumlal); Giuseppe Verdi – Rigoletto (Rigoletto); Bedřich Smetana – Braniboři v Čechách (Volfram Obramovič); Petr Iljič Čajkovskij – Evžen Oněgin (Evžen Oněgin); Donizetti - Don Pasqual (Don Pasqual); Gioacchino Antonio Rossini – Lazebník sevillský (Bartolo); Falstaff (Falstaff); Richard Wagner – Bludný Holanďan; Ludwig van Beethoven – Fidelio (Pizzaro); Charles François Gounod - Faust a Markétka (Mefistofeles); Wolfgang Amadeus Mozart - Figarova svatba (Figaro); Carl Maria von Weber – Čarostřelec (Kuno); Giuseppe Verdi – Maškarní ples (Renato); Petr Iljič Čajkovskij - Piková dáma (Tomský); Josef Bohuslav Foerster - Bloud (Jonáš); Bohuslav Martinů – Řecké pašije (Patriarcheas); Franz Lehár - Země úsměvů (Čang); ...