Karel Pešek, řečený Káďa byl český fotbalový a hokejový hráč a reprezentant hrající především v pražské Spartě.
Svou fotbalovou kariéru zahájil již ve třinácti letech, kdy nastoupil za dospělé Meteoru Vinohrady a o dva roky později přestoupil...
Životopis
Karel Pešek, řečený Káďa byl český fotbalový a hokejový hráč a reprezentant hrající především v pražské Spartě.
Svou fotbalovou kariéru zahájil již ve třinácti letech, kdy nastoupil za dospělé Meteoru Vinohrady a o dva roky později přestoupil do slavného ČAFC Vinohrady, kde měl za odměnu zdarma obědy. V té době bylo pro studenty velmi obtížné hrát fotbal, protože to školský systém neměl příliš rád. Proto bylo v té době běžné, že si hráči na zápas lepili vousy a hráli pod přezdívkami. A tak měl Karel Pešek sportovní přezdívku Káďa, která mu poté, co zazářil na fotbalovém turnaji, zůstala až do konce života.
O jeho služby v té době stála Viktorka Žižkov a Slavia, ale nakonec se radovala Sparta, která se domluvila s hráčovým bratrem. Stalo se tak v roce 1913 a Káďa zahájil ve Spartě jako krajní záložník. Již po roce se propracoval do funkce kapitána. Káďova maminka vedla na stadionu hospodu, ve které zdarma bavil lidi začínající komik a sparťanský brankář Vlasta Burian. Záhy však vypukla válka a mnoho hráčů, včetně Kádi, narukovalo na frontu.
Po válce ale nabraly věci rychlý spád a Sparta se v roce 1919 stala prvním neoficiálním mistrem ČSR. Káďa začal hrát středního záložníka a dařilo se mu jak na Spartě, tak v reprezentaci. Z té doby také pochází termín „Železná Sparta“. Tým totiž v letech 1920 – 1923 sehrál 50 mistrovských utkání, ani jednou neprohrál, dal 230 gólů a dostal jen 40. Káďa byl hvězdou týmu a obdivovala ho celá Evropa. Vynalezl například obranný skluz a Sparta s ním v čele vyhrávala. Ve Vídni porazila před padesáti tisíci lidmi nejlepší rakouské týmy. V Praze porazili uruguayský National Montevideo i anglický Bolton Wanderers. Sparta vyhrávala na zájezdech ve Francii, Portugalsku, či Španělsku. V roce 1926 se konal úspěšný zájezd do USA a o rok později získala Sparta Středoevropský pohár, což byla prestižní klubová soutěž srovnatelná s dnešní Ligou mistrů.
V roce 1933, ve svých 38 letech, již Káďa nepodával tak oslnivé výkony a přestoupil na konci kariéry do brněnského týmu ligového nováčka SK Židenice. Se Spartou byl třikrát mistrem ČSR a jednou vyhrál Středoevropský pohár. Odehrál 727 zápasů, což byl klubový rekord, který překonal až Jozef Chovanec, a když sparťanský dres oblékal naposledy, diváci v hledišti slzeli.
Jedenáct let byl členem fotbalové reprezentace a ve 44 reprezentačních zápasech byl vždy kapitánem. Byl to i slavný hokejista, jenž získal na mistrovství Evropy s reprezentací třikrát zlatou medaili. Na olympijských hrách v Antverpách 1920 získal v hokeji bronz a mohl se stát prvním Čechem, který by získal na olympijských hrách medaili ve dvou kolektivních sportech. Ve finále fotbalového turnaje, které hráli naši proti domácím Belgičanům, se zápas nevyvíjel dobře a naši prohrávali 2:0. Káďa, který si po zápase stěžoval na výkon rozhodčího, ale v 36. minutě odvolal tým ze hřiště a naši přišli i o bronzovou medaili.
Káďa si byl vědom, že se nemůže živit sportem do smrti, a tak vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a po ukončení kariéry nastoupil jako RNDr. na ministerstvo zdravotnictví. Získal také čistě pro potěšení ještě lékárnický titul MgPH. Na ministerstvu pracoval až do roku 1951, kdy ho zastihla komunistická čistka, která posílala všechny lidi, kteří nebyli členy strany do továren. A tak byl až do svého důchodu Káďa, dvojnásobný doktor, dělníkem, nejprve pomocným. Karel Pešek zemřel krátce po svých pětasedmdesátinách 30. září 1970 na zástavu srdce. K jeho rakvi, kterou pokrývala státní a sparťanská vlajka, se přišlo poklonit tisíce lidí.
Svou fotbalovou kariéru zahájil již ve třinácti letech, kdy nastoupil za dospělé Meteoru Vinohrady a o dva roky později přestoupil do slavného ČAFC Vinohrady, kde měl za odměnu zdarma obědy. V té době bylo pro studenty velmi obtížné hrát fotbal, protože to školský systém neměl příliš rád. Proto bylo v té době běžné, že si hráči na zápas lepili vousy a hráli pod přezdívkami. A tak měl Karel Pešek sportovní přezdívku Káďa, která mu poté, co zazářil na fotbalovém turnaji, zůstala až do konce života.
O jeho služby v té době stála Viktorka Žižkov a Slavia, ale nakonec se radovala Sparta, která se domluvila s hráčovým bratrem. Stalo se tak v roce 1913 a Káďa zahájil ve Spartě jako krajní záložník. Již po roce se propracoval do funkce kapitána. Káďova maminka vedla na stadionu hospodu, ve které zdarma bavil lidi začínající komik a sparťanský brankář Vlasta Burian. Záhy však vypukla válka a mnoho hráčů, včetně Kádi, narukovalo na frontu.
Po válce ale nabraly věci rychlý spád a Sparta se v roce 1919 stala prvním neoficiálním mistrem ČSR. Káďa začal hrát středního záložníka a dařilo se mu jak na Spartě, tak v reprezentaci. Z té doby také pochází termín „Železná Sparta“. Tým totiž v letech 1920 – 1923 sehrál 50 mistrovských utkání, ani jednou neprohrál, dal 230 gólů a dostal jen 40. Káďa byl hvězdou týmu a obdivovala ho celá Evropa. Vynalezl například obranný skluz a Sparta s ním v čele vyhrávala. Ve Vídni porazila před padesáti tisíci lidmi nejlepší rakouské týmy. V Praze porazili uruguayský National Montevideo i anglický Bolton Wanderers. Sparta vyhrávala na zájezdech ve Francii, Portugalsku, či Španělsku. V roce 1926 se konal úspěšný zájezd do USA a o rok později získala Sparta Středoevropský pohár, což byla prestižní klubová soutěž srovnatelná s dnešní Ligou mistrů.
V roce 1933, ve svých 38 letech, již Káďa nepodával tak oslnivé výkony a přestoupil na konci kariéry do brněnského týmu ligového nováčka SK Židenice. Se Spartou byl třikrát mistrem ČSR a jednou vyhrál Středoevropský pohár. Odehrál 727 zápasů, což byl klubový rekord, který překonal až Jozef Chovanec, a když sparťanský dres oblékal naposledy, diváci v hledišti slzeli.
Jedenáct let byl členem fotbalové reprezentace a ve 44 reprezentačních zápasech byl vždy kapitánem. Byl to i slavný hokejista, jenž získal na mistrovství Evropy s reprezentací třikrát zlatou medaili. Na olympijských hrách v Antverpách 1920 získal v hokeji bronz a mohl se stát prvním Čechem, který by získal na olympijských hrách medaili ve dvou kolektivních sportech. Ve finále fotbalového turnaje, které hráli naši proti domácím Belgičanům, se zápas nevyvíjel dobře a naši prohrávali 2:0. Káďa, který si po zápase stěžoval na výkon rozhodčího, ale v 36. minutě odvolal tým ze hřiště a naši přišli i o bronzovou medaili.
Káďa si byl vědom, že se nemůže živit sportem do smrti, a tak vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a po ukončení kariéry nastoupil jako RNDr. na ministerstvo zdravotnictví. Získal také čistě pro potěšení ještě lékárnický titul MgPH. Na ministerstvu pracoval až do roku 1951, kdy ho zastihla komunistická čistka, která posílala všechny lidi, kteří nebyli členy strany do továren. A tak byl až do svého důchodu Káďa, dvojnásobný doktor, dělníkem, nejprve pomocným. Karel Pešek zemřel krátce po svých pětasedmdesátinách 30. září 1970 na zástavu srdce. K jeho rakvi, kterou pokrývala státní a sparťanská vlajka, se přišlo poklonit tisíce lidí.