Jestliže některým fotbalistům trvá roky, než se dočkají uznání svých fotbalových kvalit, Karel Poborský mezi ně určitě nepatří. Do dějin fotbalu vstoupil hned svou první brankou v národním týmu. Neuvěřitelně drzý oblouček, kterým ve čtvrtfinále...
Životopis
Jestliže některým fotbalistům trvá roky, než se dočkají uznání svých fotbalových kvalit, Karel Poborský mezi ně určitě nepatří. Do dějin fotbalu vstoupil hned svou první brankou v národním týmu. Neuvěřitelně drzý oblouček, kterým ve čtvrtfinále mistrovství Evropy 1996 pokořil portugalského brankáře Baíu, se stal jeho známkou kvality a vstupenkou do prestižních evropských klubových soutěží. Jeho služeb v následujících letech využily Manchester United, Sporting Lisabon a Lazio Řím, dnes je kapitánem pražské Sparty.
Karel Poborský se narodil 30. března 1972 v Jindřichově Hradci. Dětství strávil v nedaleké Třeboni a v místním klubu podnikl první krůčky k budoucí slávě. V šestnácti letech jej vytáhly České Budějovice do první ligy a pak už věci dostaly prudký spád. Bleskurychlý záložník s nevídaným citem pro míč se stal žádaným zbožím, po jeho službách prahla obě pražská „S“. Oběma nejdřív vyfoukla cenný úlovek Viktoria Žižkov, ale za rok a půl už Poborský oblékl červenobílý dres Slavie. Lví měrou se podílel na skvostné sezóně, v níž Slavia získala ligový titul a v Poháru UEFA prošla až do semifinále.
Talentovaného hráče si brzy všiml také reprezentační trenér Dušan Uhrin. Premiéru si Poborský odbyl v roce 1994 v přátelském utkání s Tureckem. O dva roky později už patřil k základním kamenům týmu, jenž se chystal na mistrovství Evropy do Anglie. Poborský dostal od trenéra hodně ofenzivní roli – doplňovat na hrotu osamoceného Pavla Kuku – a svými úniky dokázal potrápit všechny soupeře ve skupině. Jeho slavná chvíle přišla ve čtvrtfinále proti Portugalsku. V 53. minutě se rozběhl s míčem mezi tři obránce, zvedl oči a dloubákem lehce přehodil vybíhajícího brankáře. Míč zapadl přesně pod břevno a britští fanoušci křičeli nadšením. Klíčovou roli sehrál také ve finále proti Německu: po zákroku na něj Berger proměnil penaltu. Češi však vedení neudrželi a v prodloužení inkasovali rozhodující „zlatý“ gól.
S nálepkou zářivé megahvězdy přestoupil Poborský vzápětí po šampionátu do Manchesteru United. První zahraniční angažmá však mladíkovi, který ještě před pár lety kopal v Jiskře Třeboň, příliš nevyšlo. Karel si obtížně zvykal na extrémně tvrdý ostrovní styl a navíc soupeřil o místo v sestavě se „zlatým chlapcem“ Davidem Beckhamem. „Přes něho jsem se prostě prosadit nemohl. Nejhorší bylo, když se zranilo několik záložníků, nepostavili mě, ale nějakého sedmnáctiletého kluka z béčka,“ vzpomíná hořce Poborský.
Zanechal tedy marného snažení a odešel do Benfiky Lisabon. V portugalském klubu viditelně pookřál, stal se tahounem týmu a jeho technické kousky dostávaly fanoušky do varu. Dnes je „el Hurricano“ oslavován jako jeden z nejlepších hráčů, kteří kdy v portugalské lize působili. S nově nabytou sebedůvěrou odjel na EURO 2000 a také zde podával vynikající výkony. Ve druhém zápase proti Francii proměnil pokutový kop, ovšem jeho spoluhráči vedení neudrželi a po porážce 2:1 se museli smířit s vyřazením. Závěrečný duel s Dánskem na tom nemohl nic změnit.
K dalšímu přestupu pomohl Poborskému reprezentační spoluhráč Pavel Nedvěd. Když se ho v roce 2001 kouč Lazia Řím zeptal, jestli neví o nějakém dobrém hráči na pravý kraj zálohy, bez váhání vyslovil jeho jméno. Netrvalo dlouho a Karel se stěhoval do „věčného města“. Výsledkem byla dlouhá šňůra Lazia bez porážka a na konci sezóny téměř Scudetto. Poborský se stal klíčovým hráčem, na jehož průniky podél postranní čáry spoléhali oba útočníci i trenéři. „Jeho působení v římském klubu je pouze dočasné,“ varoval však už tehdy hráčův manažer Pavel Paska.
Na jaře roku 2002 šokoval Poborský italský fotbalový svět prohlášením o chystaném konci kariéry. „Je mi teprve devětadvacet, ale na 99 procent se po této sezóně vrátím do České republiky. Vážně uvažuji i o konci kariéry,“ prohlásil muž, o jehož služby se přetahovaly AC Milán, Juventus Turín, španělská Celta Vigo, turecký Besiktas Istanbul. Svůj slib nakonec splnil, přestože kopačky na hřebík dosud nepověsil. V květnu se dohodl na podmínkách roční smlouvy s opcí s pražskou Spartou a po šesti letech se tak vrátil do české ligy.
Fanoušci v české kotlině přijali návrat hvězdného záložníka se smíšenými pocity. Zejména slávistům vadilo, že Poborský si nevybral pro zakončení kariéry jejich klub, z něhož kdysi odešel do světa velkého fotbalu. Dvanáctimiliónová smlouva zase byla trnem v oku médiím, v nichž bylo obšírně rozebíráno, zda si Poborský takové peníze zaslouží. Fotbalista si nepomohl ani výbuchem hněvu směrem k novináři, který se pokoušel získat jeho dojmy bezprostředně po zápase přímo na hrací ploše. A k dovršení smůly Sparta zdaleka nepředváděla atraktivní fotbal, jak by se na tým plný hvězd slušelo…
Poborský vlétl do české ligy impozantně, ve čtyřech prvních utkáních vstřelil po gólu, Spartu přivedl jako nový kapitán k titulu a zasloužil se o vyšší příliv fanoušků na Letnou. Naklonit fotbalovou veřejnost si však dokázal až výkony v Lize mistrů a hlavně v reprezentaci, která i díky jeho výkonům postoupila na Euro 2004. Navzdory postupujícím rokům patří vytříbený technik stále do základní sestavy Brücknerova výběru. Počtem startů již dávno překročil osmdesátku a mohutně atakuje historický rekord Zdeňka Nehody (90 zápasů).
Karel Poborský je ženatý, se ženou Marcelou má syna Patrika a dceru Kláru. Za svůj domov si vybral jihočeskou Hlubokou, kde si postavil dům. Je spolumajitelem firmy, zabývající se výrobou zdravotnických lůžek. O budoucím využití fotbalem vydělaných peněz však stále nemá jasno.
Ve zkratce:
Přezdívky: Steve, El Hurricano
Výška: 174 cm
Váha: 73 kg
Kariéra:
1978-84 – Jiskra Třeboň
1984-87 – Dynamo České Budějovice
1987-88 – Jiskra Třeboň
1988-94 – Dynamo/SK České Budějovice
1994-6 – Viktoria Žižkov
1996 – Slavia Praha
1996-8 – Manchester United
1998-2001 – Benfika Lisabon
2001-2 – Lazio Řím
2002-? – Sparta Praha
Kolektivní úspěchy:
Stříbrná medaile z mistrovství Evropy - 1996
Mistr ligy ČR – 1996 (Slavia), 2003 (Sparta)
Mistr Premier League - 1997
Vítěz Portugalského poháru – 1999
Karel Poborský se narodil 30. března 1972 v Jindřichově Hradci. Dětství strávil v nedaleké Třeboni a v místním klubu podnikl první krůčky k budoucí slávě. V šestnácti letech jej vytáhly České Budějovice do první ligy a pak už věci dostaly prudký spád. Bleskurychlý záložník s nevídaným citem pro míč se stal žádaným zbožím, po jeho službách prahla obě pražská „S“. Oběma nejdřív vyfoukla cenný úlovek Viktoria Žižkov, ale za rok a půl už Poborský oblékl červenobílý dres Slavie. Lví měrou se podílel na skvostné sezóně, v níž Slavia získala ligový titul a v Poháru UEFA prošla až do semifinále.
Talentovaného hráče si brzy všiml také reprezentační trenér Dušan Uhrin. Premiéru si Poborský odbyl v roce 1994 v přátelském utkání s Tureckem. O dva roky později už patřil k základním kamenům týmu, jenž se chystal na mistrovství Evropy do Anglie. Poborský dostal od trenéra hodně ofenzivní roli – doplňovat na hrotu osamoceného Pavla Kuku – a svými úniky dokázal potrápit všechny soupeře ve skupině. Jeho slavná chvíle přišla ve čtvrtfinále proti Portugalsku. V 53. minutě se rozběhl s míčem mezi tři obránce, zvedl oči a dloubákem lehce přehodil vybíhajícího brankáře. Míč zapadl přesně pod břevno a britští fanoušci křičeli nadšením. Klíčovou roli sehrál také ve finále proti Německu: po zákroku na něj Berger proměnil penaltu. Češi však vedení neudrželi a v prodloužení inkasovali rozhodující „zlatý“ gól.
S nálepkou zářivé megahvězdy přestoupil Poborský vzápětí po šampionátu do Manchesteru United. První zahraniční angažmá však mladíkovi, který ještě před pár lety kopal v Jiskře Třeboň, příliš nevyšlo. Karel si obtížně zvykal na extrémně tvrdý ostrovní styl a navíc soupeřil o místo v sestavě se „zlatým chlapcem“ Davidem Beckhamem. „Přes něho jsem se prostě prosadit nemohl. Nejhorší bylo, když se zranilo několik záložníků, nepostavili mě, ale nějakého sedmnáctiletého kluka z béčka,“ vzpomíná hořce Poborský.
Zanechal tedy marného snažení a odešel do Benfiky Lisabon. V portugalském klubu viditelně pookřál, stal se tahounem týmu a jeho technické kousky dostávaly fanoušky do varu. Dnes je „el Hurricano“ oslavován jako jeden z nejlepších hráčů, kteří kdy v portugalské lize působili. S nově nabytou sebedůvěrou odjel na EURO 2000 a také zde podával vynikající výkony. Ve druhém zápase proti Francii proměnil pokutový kop, ovšem jeho spoluhráči vedení neudrželi a po porážce 2:1 se museli smířit s vyřazením. Závěrečný duel s Dánskem na tom nemohl nic změnit.
K dalšímu přestupu pomohl Poborskému reprezentační spoluhráč Pavel Nedvěd. Když se ho v roce 2001 kouč Lazia Řím zeptal, jestli neví o nějakém dobrém hráči na pravý kraj zálohy, bez váhání vyslovil jeho jméno. Netrvalo dlouho a Karel se stěhoval do „věčného města“. Výsledkem byla dlouhá šňůra Lazia bez porážka a na konci sezóny téměř Scudetto. Poborský se stal klíčovým hráčem, na jehož průniky podél postranní čáry spoléhali oba útočníci i trenéři. „Jeho působení v římském klubu je pouze dočasné,“ varoval však už tehdy hráčův manažer Pavel Paska.
Na jaře roku 2002 šokoval Poborský italský fotbalový svět prohlášením o chystaném konci kariéry. „Je mi teprve devětadvacet, ale na 99 procent se po této sezóně vrátím do České republiky. Vážně uvažuji i o konci kariéry,“ prohlásil muž, o jehož služby se přetahovaly AC Milán, Juventus Turín, španělská Celta Vigo, turecký Besiktas Istanbul. Svůj slib nakonec splnil, přestože kopačky na hřebík dosud nepověsil. V květnu se dohodl na podmínkách roční smlouvy s opcí s pražskou Spartou a po šesti letech se tak vrátil do české ligy.
Fanoušci v české kotlině přijali návrat hvězdného záložníka se smíšenými pocity. Zejména slávistům vadilo, že Poborský si nevybral pro zakončení kariéry jejich klub, z něhož kdysi odešel do světa velkého fotbalu. Dvanáctimiliónová smlouva zase byla trnem v oku médiím, v nichž bylo obšírně rozebíráno, zda si Poborský takové peníze zaslouží. Fotbalista si nepomohl ani výbuchem hněvu směrem k novináři, který se pokoušel získat jeho dojmy bezprostředně po zápase přímo na hrací ploše. A k dovršení smůly Sparta zdaleka nepředváděla atraktivní fotbal, jak by se na tým plný hvězd slušelo…
Poborský vlétl do české ligy impozantně, ve čtyřech prvních utkáních vstřelil po gólu, Spartu přivedl jako nový kapitán k titulu a zasloužil se o vyšší příliv fanoušků na Letnou. Naklonit fotbalovou veřejnost si však dokázal až výkony v Lize mistrů a hlavně v reprezentaci, která i díky jeho výkonům postoupila na Euro 2004. Navzdory postupujícím rokům patří vytříbený technik stále do základní sestavy Brücknerova výběru. Počtem startů již dávno překročil osmdesátku a mohutně atakuje historický rekord Zdeňka Nehody (90 zápasů).
Karel Poborský je ženatý, se ženou Marcelou má syna Patrika a dceru Kláru. Za svůj domov si vybral jihočeskou Hlubokou, kde si postavil dům. Je spolumajitelem firmy, zabývající se výrobou zdravotnických lůžek. O budoucím využití fotbalem vydělaných peněz však stále nemá jasno.
Ve zkratce:
Přezdívky: Steve, El Hurricano
Výška: 174 cm
Váha: 73 kg
Kariéra:
1978-84 – Jiskra Třeboň
1984-87 – Dynamo České Budějovice
1987-88 – Jiskra Třeboň
1988-94 – Dynamo/SK České Budějovice
1994-6 – Viktoria Žižkov
1996 – Slavia Praha
1996-8 – Manchester United
1998-2001 – Benfika Lisabon
2001-2 – Lazio Řím
2002-? – Sparta Praha
Kolektivní úspěchy:
Stříbrná medaile z mistrovství Evropy - 1996
Mistr ligy ČR – 1996 (Slavia), 2003 (Sparta)
Mistr Premier League - 1997
Vítěz Portugalského poháru – 1999
