Katharine Hepburn
herečka
- Narození:
- 12. května 1907
- Úmrtí:
- 29. června 2003, důvod: nádor
Upravit profil
Je druhým ze šesti dětí význačné novoanglické rodiny; otec byl uznávaným lékařem urologem a matka, která byla původně učitelkou, se angažovala v ženském hnutí. Už od dětství tíhla k herectví. Navštěvovala West Middle School a dívčí Oxford School...
Životopis
Je druhým ze šesti dětí význačné novoanglické rodiny; otec byl uznávaným lékařem urologem a matka, která byla původně učitelkou, se angažovala v ženském hnutí. Už od dětství tíhla k herectví. Navštěvovala West Middle School a dívčí Oxford School v Hartfordu. Vystudovala drama na exkluzivní filadelfské koleji Bryn Mawr (1924-28), kde její herecké ambice podporoval profesor literatury, který jí ve školním představení výjevů z řecké mytologie svěřil postavu Pandory.
Profesionální hereckou dráhu zahájila 1928 úlohou dvorní dámy v tehdy populární hře Melchiora Lengyela a Lajose Bira Carevna, inscenované letním repertoárovým souborem Edwina H. Knopfa v Baltimore. V listopadu 1928 debutovala na Broadwayi ve hře z prostředí dívčí školy Katharine Clugstonové Za oněch dnů. Kvůli své tvrdohlavé povaze a neskrývané aroganci se často dostávala do konfliktů s divadelními producenty a režiséry. V roce 1932 slavila velký úspěch na Broadwayi jako amazonská královna Antiope v komedii Juliana Thompsona Manžel válečnice (volně vycházející z Aristofanovy Lysistraty).
Film. studio RKO jí nabídlo smlouvu a k jejímu překvapení akceptovalo její nesmyslně vysoké finanční požadavky (1500 dolarů týdně). I když se záhy prosadila i na film. plátně (především jako mladá adeptka herectví Eva Lovelaceová v adaptaci divadelní hry Zoe Akinsové Jitřní sláva a jako Jo Marchová v přepisu klasického románu Louisy May Alcottové Malé ženy), odmítala postavení film. hvězdy. Avšak díky úlohám v úspěšných filmech (výstřední bohatá dědička Susan Vanceová v crazy komedii Leopardí žena a dcera z bohaté rodiny Linda Setonová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Prázdniny), v nichž byl jejím partnerem Cary Grant, se na konci 30. let zařadila mezi nejpopulárnější hollywoodské herečky.
Nejlépe se uplatnila v komediálně zábavných konverzačních dramatech, kde ztělesňovala typ svobodomyslné, nekonvenční, odhodlané a energické mladé ženy, která ví, co chce a umí toho dosáhnout. Obraz moderní emancipované ženy přitom ovšem zároveň do jisté míry ironizovala, díky čemuž mu dodávala na zábavnosti i věrohodnosti. 1939 se vrátila na Broadway, kde vytvořila hlavní úlohu bohaté dědičky Tracy Lordové ve společenské komedii Philipa Barryho Příběh z Filadelfie.
Svůj honorář za účinkování v této mimořádně úspěšné hře vyměnila za podíl na zisku a film. práva, která draze prodala společnosti MGM s tím, že si ponechala možnost rozhodovat o klíčových otázkách vzniku film. verze (r. G. Cukor), ve které si pro sebe zajistila hlavní roli. Vedení MGM bylo nuceno se smířit s jejím rostoucím vlivem, zvláště když snímkem Nejprve stvořil ženu odstartovala dlouholetou spolupráci s hvězdou společnosti Spencerem Tracym. Stali se jedním z nejpopulárnějších hereckých párů stříbrného plátna.
Po Tracyho boku vykreslila portréty vitálních, emancipovaných žen v devíti filmech, většinou komediích o manželském životě dvou zaměstnaných lidí s konfliktními situacemi, založenými na střetnutí někdy ryze osobních, někdy profesionálních zájmů: hubatá novinářka Tess Hardingová v komedii Nejprve stvořil ženu (r. G. Cukor), vdova Christine Forrestová v dramatu podle knihy I. A. R. Wylieho Strážce ohně (r. G. Cukor), ovdovělá Jamie Rowanová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Bez lásky (r. H. S. Bucquet), farmářka Lutie Cameronová v příběhu o rodině osídlenců amerického Západu Moře trávy (r. E. Kazan), manželka ctižádostivého politika Mary Matthewsová v komediálním dramatu Stav unie (r. F. Capra), advokátova manželka Amanda Bonnerová v komedii Adamovo žebro (r. G. Cukor), učitelka tělocviku a talentovaná sportovkyně Pat Pembertonová v komedii Pat a Mike (r. G. Cukor), TV pracovnice z oddělení výzkumu Bunny Watsonová v romantickém příběhu podle divadelní komedie Williama Marchanta Žena, která všechno ví (r. W. Lang), tolerantní matka v Hádej, kdo přijde na večeři (r. S. Kramer).
Jejich dlouholeté intimní přátelství, které bylo veřejným tajemstvím, trvalo až do Tracyho smrti 1967. V 50. letech se úspěšně přehrála do postav staropanenských, často opuštěných žen, které přesto statečně vzdorují osudu: kousavě ironická misionářka Rose Sayerová, která je nucena prožít řadu týdnů na palubě vysloužilého parního člunu uprostřed africké divočiny s ošlehaným námořníkem (Humphrey Bogart), v dobrodružné romanci Africká královna (r. J. Huston); stárnoucí provinční učitelka Jane Hudsonová, která jako turistka prožije na cestě po Evropě v Benátkách po náhodném setkání s mladým Italem (Rossano Brazzi) krátké chvíle osobního štěstí, v romantickém příběhu podle hry Arthura Laurentise Letní opojení (r. D. Lean).
Dále si zahlrála jako osamoceně žijící farmářská dcera Lizzie Curryová, do jejíhož života vnese alespoň nakrátko jiskru citového vzplanutí sympatický podvodníček (Burt Lancaster), v adaptaci hry Richarda Nashe Obchodník s deštěm (r. J. Anthony); Eleanor Akvitánská, manželka francouzského krále Jindřicha II. (Peter O'Toole) a matka tří proti sobě intrikujících synů (Anthony Hopkins, Nigel Terry a John Castle), v historické komedii podle divadelní hry Jamese Goldmana Lev v zimě (r. A. Harvey). Poslední velkou rolí se stala milující manželka Ethel Thayerová v přepisu komorní hry Ernesta Thompsona Na Zlatém jezeře (r. M. Rydell), v níž hrála s Henrym Fondou.
V 90. letech se věnovala už jen příležitostně práci pro TV a jako stará moudrá teta hlavního hrdiny (Warren Beatty) se objevila v milostném příběhu Milostná aféra (r. G. G. Caron). Ve své výjimečné herecké kariéře kromě dalších ocenění získala rekordní počet čtyř Oscarů (Jitřní sláva, Hádej, kdo přijde na večeři, Lev v zimě, Na Zlatém jezeře) a osm oscarových nominací (Alice Adamsová, Příběh z Filadelfie, Nejprve stvořil ženu, Africká královna, Letní opojení, Obchodník s deštěm, Náhle minulého léta, Cesta dlouhého dne do noci).
Pravidelně se vracela na jeviště, kde si vyzkoušela na Broadwayi i na regionálních scénách (American Shakespeare Festival v connecticutském Stratfordu) např. shakespearovský repertoár: Rosalinda v Jak se vám líbí (1950), Beatrice v Kupci benátském (1957), Viola v Mnoho povyku pro nic (1960), Kleopatra v Antoniovi a Kleopatře (1960). S divadlem se rozloučila 1969 v broadwayské inscenaci muzikálu Alana Jay Lernera Coco (1969), v němž ztvárnila legendární francouzskou módní návrhářku Coco Chanel. Je autorkou vzpomínkové knížky The Making of the African Queen (1987, Natáčení Africké královny) a vlastní autobiografie Me: Stories of My Life (1991, Já: Příběhy mého života). 1928-34 byla provdána za právníka Ludlowa Ogdena Smithe.
Autor: Miloš Fikejz
Profesionální hereckou dráhu zahájila 1928 úlohou dvorní dámy v tehdy populární hře Melchiora Lengyela a Lajose Bira Carevna, inscenované letním repertoárovým souborem Edwina H. Knopfa v Baltimore. V listopadu 1928 debutovala na Broadwayi ve hře z prostředí dívčí školy Katharine Clugstonové Za oněch dnů. Kvůli své tvrdohlavé povaze a neskrývané aroganci se často dostávala do konfliktů s divadelními producenty a režiséry. V roce 1932 slavila velký úspěch na Broadwayi jako amazonská královna Antiope v komedii Juliana Thompsona Manžel válečnice (volně vycházející z Aristofanovy Lysistraty).
Film. studio RKO jí nabídlo smlouvu a k jejímu překvapení akceptovalo její nesmyslně vysoké finanční požadavky (1500 dolarů týdně). I když se záhy prosadila i na film. plátně (především jako mladá adeptka herectví Eva Lovelaceová v adaptaci divadelní hry Zoe Akinsové Jitřní sláva a jako Jo Marchová v přepisu klasického románu Louisy May Alcottové Malé ženy), odmítala postavení film. hvězdy. Avšak díky úlohám v úspěšných filmech (výstřední bohatá dědička Susan Vanceová v crazy komedii Leopardí žena a dcera z bohaté rodiny Linda Setonová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Prázdniny), v nichž byl jejím partnerem Cary Grant, se na konci 30. let zařadila mezi nejpopulárnější hollywoodské herečky.
Nejlépe se uplatnila v komediálně zábavných konverzačních dramatech, kde ztělesňovala typ svobodomyslné, nekonvenční, odhodlané a energické mladé ženy, která ví, co chce a umí toho dosáhnout. Obraz moderní emancipované ženy přitom ovšem zároveň do jisté míry ironizovala, díky čemuž mu dodávala na zábavnosti i věrohodnosti. 1939 se vrátila na Broadway, kde vytvořila hlavní úlohu bohaté dědičky Tracy Lordové ve společenské komedii Philipa Barryho Příběh z Filadelfie.
Svůj honorář za účinkování v této mimořádně úspěšné hře vyměnila za podíl na zisku a film. práva, která draze prodala společnosti MGM s tím, že si ponechala možnost rozhodovat o klíčových otázkách vzniku film. verze (r. G. Cukor), ve které si pro sebe zajistila hlavní roli. Vedení MGM bylo nuceno se smířit s jejím rostoucím vlivem, zvláště když snímkem Nejprve stvořil ženu odstartovala dlouholetou spolupráci s hvězdou společnosti Spencerem Tracym. Stali se jedním z nejpopulárnějších hereckých párů stříbrného plátna.
Po Tracyho boku vykreslila portréty vitálních, emancipovaných žen v devíti filmech, většinou komediích o manželském životě dvou zaměstnaných lidí s konfliktními situacemi, založenými na střetnutí někdy ryze osobních, někdy profesionálních zájmů: hubatá novinářka Tess Hardingová v komedii Nejprve stvořil ženu (r. G. Cukor), vdova Christine Forrestová v dramatu podle knihy I. A. R. Wylieho Strážce ohně (r. G. Cukor), ovdovělá Jamie Rowanová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Bez lásky (r. H. S. Bucquet), farmářka Lutie Cameronová v příběhu o rodině osídlenců amerického Západu Moře trávy (r. E. Kazan), manželka ctižádostivého politika Mary Matthewsová v komediálním dramatu Stav unie (r. F. Capra), advokátova manželka Amanda Bonnerová v komedii Adamovo žebro (r. G. Cukor), učitelka tělocviku a talentovaná sportovkyně Pat Pembertonová v komedii Pat a Mike (r. G. Cukor), TV pracovnice z oddělení výzkumu Bunny Watsonová v romantickém příběhu podle divadelní komedie Williama Marchanta Žena, která všechno ví (r. W. Lang), tolerantní matka v Hádej, kdo přijde na večeři (r. S. Kramer).
Jejich dlouholeté intimní přátelství, které bylo veřejným tajemstvím, trvalo až do Tracyho smrti 1967. V 50. letech se úspěšně přehrála do postav staropanenských, často opuštěných žen, které přesto statečně vzdorují osudu: kousavě ironická misionářka Rose Sayerová, která je nucena prožít řadu týdnů na palubě vysloužilého parního člunu uprostřed africké divočiny s ošlehaným námořníkem (Humphrey Bogart), v dobrodružné romanci Africká královna (r. J. Huston); stárnoucí provinční učitelka Jane Hudsonová, která jako turistka prožije na cestě po Evropě v Benátkách po náhodném setkání s mladým Italem (Rossano Brazzi) krátké chvíle osobního štěstí, v romantickém příběhu podle hry Arthura Laurentise Letní opojení (r. D. Lean).
Dále si zahlrála jako osamoceně žijící farmářská dcera Lizzie Curryová, do jejíhož života vnese alespoň nakrátko jiskru citového vzplanutí sympatický podvodníček (Burt Lancaster), v adaptaci hry Richarda Nashe Obchodník s deštěm (r. J. Anthony); Eleanor Akvitánská, manželka francouzského krále Jindřicha II. (Peter O'Toole) a matka tří proti sobě intrikujících synů (Anthony Hopkins, Nigel Terry a John Castle), v historické komedii podle divadelní hry Jamese Goldmana Lev v zimě (r. A. Harvey). Poslední velkou rolí se stala milující manželka Ethel Thayerová v přepisu komorní hry Ernesta Thompsona Na Zlatém jezeře (r. M. Rydell), v níž hrála s Henrym Fondou.
V 90. letech se věnovala už jen příležitostně práci pro TV a jako stará moudrá teta hlavního hrdiny (Warren Beatty) se objevila v milostném příběhu Milostná aféra (r. G. G. Caron). Ve své výjimečné herecké kariéře kromě dalších ocenění získala rekordní počet čtyř Oscarů (Jitřní sláva, Hádej, kdo přijde na večeři, Lev v zimě, Na Zlatém jezeře) a osm oscarových nominací (Alice Adamsová, Příběh z Filadelfie, Nejprve stvořil ženu, Africká královna, Letní opojení, Obchodník s deštěm, Náhle minulého léta, Cesta dlouhého dne do noci).
Pravidelně se vracela na jeviště, kde si vyzkoušela na Broadwayi i na regionálních scénách (American Shakespeare Festival v connecticutském Stratfordu) např. shakespearovský repertoár: Rosalinda v Jak se vám líbí (1950), Beatrice v Kupci benátském (1957), Viola v Mnoho povyku pro nic (1960), Kleopatra v Antoniovi a Kleopatře (1960). S divadlem se rozloučila 1969 v broadwayské inscenaci muzikálu Alana Jay Lernera Coco (1969), v němž ztvárnila legendární francouzskou módní návrhářku Coco Chanel. Je autorkou vzpomínkové knížky The Making of the African Queen (1987, Natáčení Africké královny) a vlastní autobiografie Me: Stories of My Life (1991, Já: Příběhy mého života). 1928-34 byla provdána za právníka Ludlowa Ogdena Smithe.
Autor: Miloš Fikejz
