Herečkou se stala tak trochu náhodou; váhala mezi sportovní kariérou (měla šanci startovat na olympiádě) a divadlem. Poblíž jejího domu realizoval George Lucas Americké graffiti a svěřil jí malou roli. Předtím si už zahrála epizodu ve filmu...
Životopis
Herečkou se stala tak trochu náhodou; váhala mezi sportovní kariérou (měla šanci startovat na olympiádě) a divadlem. Poblíž jejího domu realizoval George Lucas Americké graffiti a svěřil jí malou roli. Předtím si už zahrála epizodu ve filmu Jednička je osamělé číslo, ale s film. kariérou vůbec nepočítala. V pol. 70. let začala účinkovat v TV a právě tehdy se ustálila její film. podoba, která tak ztížila rozvoj jejího talentu.
Dlouho totiž ztělesňovala emocionálně komplikované ženy, které se pasivně poddávají svému osudu. Často byla také jen dekorativním pozadím pro popis mužských protagonistů. Prosadila se úlohou mladistvé schizofreničky Deborah Blakeové, která bojuje se svou chorobou, v dramatu Nikdy jsem ti neslibovala růžovou zahradu (r. A. Page).
Portrét ženy, vystavené řadě dilemat, vytvořila v postavě Mary Ann Tylerové, kterou dusí atmosféra malého města, z něhož ale nakonec kvůli vztahu s místním automechanikem (David Keith) neodjede, v dramatu Den nezávislosti (r. R. Mandel). Teprve však v 90. letech se jí naskytly příležitosti vyzkoušet si role protikladných charakterů. V životopisném hudebním snímku The Doors (r. O. Stone) ztvárnila postavu novinářky Patricie Kenneallyové, která se svými čarodějnickými praktikami spolupodílela na sebezničení legendárního zpěváka Jima Morrisona (Val Kilmer).
Mezi nominované kandidáty na Oscara 1995 a na Zlatý glóbus 1995 ji vynesla úloha Marilyn Lovellové, manželky velitele posádky kosmické lodi (Tom Hanks), v rekonstrukci kosmického dramatu Apollo 13 (r. R. Howard). Jako drsná vražedkyně Wanda se představila v psychologickém kriminálním dramatu Porota (r. H. Gould).
Úspěšně si počíná i jako divadelní herečka; na jevišti newyorského Public Theatre zaujala ve hře Thomase Babea Taken in Marriage (cena Theatre World Award) a se souborem Long Wharf v Connecticutu účinkovala ve hrách Wendy Wassersteinové Uncommon Women and Others a Samsona Raphaelsona Accent on Youth. Od 1994 je manželkou herce Bruce Abbotta.
Zahrála si také v seriálu Prison Break - Michaelovu a Lincolnovu matku.
Dlouho totiž ztělesňovala emocionálně komplikované ženy, které se pasivně poddávají svému osudu. Často byla také jen dekorativním pozadím pro popis mužských protagonistů. Prosadila se úlohou mladistvé schizofreničky Deborah Blakeové, která bojuje se svou chorobou, v dramatu Nikdy jsem ti neslibovala růžovou zahradu (r. A. Page).
Portrét ženy, vystavené řadě dilemat, vytvořila v postavě Mary Ann Tylerové, kterou dusí atmosféra malého města, z něhož ale nakonec kvůli vztahu s místním automechanikem (David Keith) neodjede, v dramatu Den nezávislosti (r. R. Mandel). Teprve však v 90. letech se jí naskytly příležitosti vyzkoušet si role protikladných charakterů. V životopisném hudebním snímku The Doors (r. O. Stone) ztvárnila postavu novinářky Patricie Kenneallyové, která se svými čarodějnickými praktikami spolupodílela na sebezničení legendárního zpěváka Jima Morrisona (Val Kilmer).
Mezi nominované kandidáty na Oscara 1995 a na Zlatý glóbus 1995 ji vynesla úloha Marilyn Lovellové, manželky velitele posádky kosmické lodi (Tom Hanks), v rekonstrukci kosmického dramatu Apollo 13 (r. R. Howard). Jako drsná vražedkyně Wanda se představila v psychologickém kriminálním dramatu Porota (r. H. Gould).
Úspěšně si počíná i jako divadelní herečka; na jevišti newyorského Public Theatre zaujala ve hře Thomase Babea Taken in Marriage (cena Theatre World Award) a se souborem Long Wharf v Connecticutu účinkovala ve hrách Wendy Wassersteinové Uncommon Women and Others a Samsona Raphaelsona Accent on Youth. Od 1994 je manželkou herce Bruce Abbotta.
Zahrála si také v seriálu Prison Break - Michaelovu a Lincolnovu matku.