zavřít
Upravit životopis

Životopis

Už během školní docházky se věnoval divadlu. Po absolvování vysoké školy 1957 vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, než se stal 1958 členem divadelního souboru Šinkokugeki. Z hlavních rolí, které zde během svého desetiletého působení hrál pod režijném vedením Seiičira Učikawy, vyniká postava mladého boxera v dramatu Toi hitocu no miči (1960). Popularitu získal díky TV seriálu Taiko-ki (1965) a Hisacu šikakenin (1972, Mzda profesionálních zabijáků).

Ve filmu nejprve ztělesňoval robustní typy, ať už sportovně zdatných nebo drsných mužů. Do mezinárodního povědomí vstoupil díky filmům režiséra Šóheje Imamury, v nichž vytvořil působivé portréty mužů rozporuplných charakterů a tragických osudů: vrah žen, stižený patologickou nenávistí k otci, v psychologickém dramatu podle románu Rjúzoa Sasakiho Moje úloha je pomsta; samuraj pochybné pověsti Furukawa v historickém dramatu z období japonské buržoazní revoluce Eidžanaika.

Dále jako ovdovělý venkovan Tacuhei, jemuž připadla rituální povinnost odnést na zádech svou starou matku (Sumiko Sakamotová) na horské pohřebiště, v psychologickém historickém dramatu podle dvou románů Šičira Fukazawy Balada o Narajamě; ambiciózní dobrodruh Iheidži Muraoka, který se v důsledku řady náhod stane zámožným majitelem nevěsticů, v satirické historicko-společenské fresce Kuplíř.

Jeho strhující, expresivně laděné výkony v Imamurových filmech, z nichž některé byly uvedeny a oceněny na prestižních MFF v Cannes (Balada o Narajamě) a Karlových Varech (Eidžanaika), zaujaly amerického scenáristu a režiséra Paula Schradera natolik, že mu svěřil titulní roli ve svém životopisném dramatu Mišima: Život ve čtyřech kapitolách. Úlohou výstředního japonského spisovatele, dramatika, herce, režiséra a sportovce Jukio Mišimy, který po účasti na nezdařeném pokusu o vojenský převrat spáchal 1970 rituální sebevraždu, doplnil svou galerii kontroverzních hrdinů o skutečnou historickou postavu.

Mohli by vás také zajímat…