Klára Pollertová se k herectví dostala díky svým rodičům, kteří si přáli, aby se z ní stala herečka a nakonec se jim jejich přání splnilo. Narodila se v Praze 17. září 1971 a vyrůstala na pražském Smíchově. Jednoho dne se její sestra zúčastnila...
Životopis
Klára Pollertová se k herectví dostala díky svým rodičům, kteří si přáli, aby se z ní stala herečka a nakonec se jim jejich přání splnilo.
Narodila se v Praze 17. září 1971 a vyrůstala na pražském Smíchově. Jednoho dne se její sestra zúčastnila konkurzu, a protože nechtěla jít sama, Klára šla s ní. Tam si jí pořádající všimli a především díky jejím krásným očím ji pozvali na jiný konkurz, a to k filmu HORDUBAL (1979), kde ji nakonec obsadili do role Hafie. V roce 1980 si měla zahrát Lucii v seriálu LUCIE, POSTRACH ULICE, kde už měla roli téměř jistou, ale nakonec režisér Jindřich Polák obsadil tehdy začínající Žanetu Fuchsovou. Stejný režisér ji pak nakonec obsadil v roce 1983 do seriálu NÁVŠTĚVNÍCI, kde si zahrála postavu Ali.
Na základní školu nevzpomíná moc v dobrém, protože většinu času trávila před kamerou, a tak ani její známky nebyly nejlepší díky mnoha zameškaným hodinám.
Ve 14 letech ji obsadil režisér Jiří Menzel do komedie VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ (1985), jejími rodiči zde byli Marián Labuda a Milena Dvorská. Ve stejném roce pak ještě dostala roli Zuzany ve filmu DO ZUBŮ A DO SRDÍČKA. Jednu z hlavních rolí (Milenu), dostává o rok později v dramatickém filmu OPERACE MÉ DCERY.
Po dokončení základní školy se pokoušela dostat na konzervatoř, ale nebyla přijata, a tak se nakonec rozhodla přihlásit na Střední odborné učiliště spojů.
Jako studentku čtvrtého ročníku ji herec a tehdy debutující režisér Milan Šteindler obsadil do filmu VRAŤ SE DO HROBU (1989), kde ztvárnila jednu z hlavních úloh, roli Evy.
Maturitu dokončila s vyznamenáním, ale to už byla čerstvě přijata na DAMU, zkoušky zvládla hned napoprvé. DAMU dokončila v roce 1994, jejími pedagogy tehdy byli Petr Čepek, Věra Galatíková či Jiří Hálek. I když dostala nabídku stát se členkou Národního divadla, raději dala přednost dojíždění do města Ústí nad Labem kde působila v tamějším Činoherním studiu, zde mj. ztvárnila postavu ve hře Franka Wedekinda “Procitnutí jara“ nebo "Její Pastorkyňu".
Od roku 1995 byla členkou Divadla pod Palmovkou, zde ztvárnila několik rolí např. ve hrách “Jak se vám líbí“, “Život je sen“ či “Ubohý vrah“.
V letech 1995–1997 si zahrála i v televizních pohádkách O PRINCI TRUHLÍKOVI, NENÍ HOUBA JAKO HOUBA, CYPRIÁN A BEZHLAVÝ PRAPRADĚDEČEK a jeho následném volném pokračování s názvem VOJTÍK A DUCHOVÉ.
V roce 2002 opouští Divadlo pod Palmovkou a stává se členkou Labyrintu neboli dnešního Švandova divadla na Smíchově. Zde ji můžeme vidět v několika hrách mj. “Mobile Horror“,“Znalci“,“Dorotka“, “Periferie“ nebo “Žebrácká opera“. Výbornou roli Maired ale ztvárnila i v inscenaci “Poručík z Inishmoru“, jejíž derniéra se odehrála 10. listopadu 2007.
Ve filmu si naposledy zahrála v komediálním drama POLOČAS ROZPADU (2007).
Životním partnerem Kláry se stal herec Ivan Trojan, za kterého se provdala jako jednadvacetiletá studentka DAMU. Jejich rodiče o tom tehdy ani nevěděli, svatbu měli malou, jen oni dva a dva svědci. Společně spolu vychovávají dva syny, staršího Františka (*1999) a mladšího Josefa (*2001).
Roli manželů si společně okusili i na filmovém plátně, a to ve filmu Davida Ondříčka JEDNA RUKA NETLESKÁ z roku 2003.
Klára kromě sestry má i o pár měsíců staršího bratra Lukáše, který je znám jako vodní slalomář a na olympijských hrách získal dvě medaile (zlatá, stříbrná). Sportovní kariéru ale ukončil a věnuje se lékařství.
Klára získala v roce 1993 cenu Valtra Tauba. V současné době se věnuje především divadlu, kde předvádí výborné výkony v několika hrách, a také svým dvěma synům....
Narodila se v Praze 17. září 1971 a vyrůstala na pražském Smíchově. Jednoho dne se její sestra zúčastnila konkurzu, a protože nechtěla jít sama, Klára šla s ní. Tam si jí pořádající všimli a především díky jejím krásným očím ji pozvali na jiný konkurz, a to k filmu HORDUBAL (1979), kde ji nakonec obsadili do role Hafie. V roce 1980 si měla zahrát Lucii v seriálu LUCIE, POSTRACH ULICE, kde už měla roli téměř jistou, ale nakonec režisér Jindřich Polák obsadil tehdy začínající Žanetu Fuchsovou. Stejný režisér ji pak nakonec obsadil v roce 1983 do seriálu NÁVŠTĚVNÍCI, kde si zahrála postavu Ali.
Na základní školu nevzpomíná moc v dobrém, protože většinu času trávila před kamerou, a tak ani její známky nebyly nejlepší díky mnoha zameškaným hodinám.
Ve 14 letech ji obsadil režisér Jiří Menzel do komedie VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ (1985), jejími rodiči zde byli Marián Labuda a Milena Dvorská. Ve stejném roce pak ještě dostala roli Zuzany ve filmu DO ZUBŮ A DO SRDÍČKA. Jednu z hlavních rolí (Milenu), dostává o rok později v dramatickém filmu OPERACE MÉ DCERY.
Po dokončení základní školy se pokoušela dostat na konzervatoř, ale nebyla přijata, a tak se nakonec rozhodla přihlásit na Střední odborné učiliště spojů.
Jako studentku čtvrtého ročníku ji herec a tehdy debutující režisér Milan Šteindler obsadil do filmu VRAŤ SE DO HROBU (1989), kde ztvárnila jednu z hlavních úloh, roli Evy.
Maturitu dokončila s vyznamenáním, ale to už byla čerstvě přijata na DAMU, zkoušky zvládla hned napoprvé. DAMU dokončila v roce 1994, jejími pedagogy tehdy byli Petr Čepek, Věra Galatíková či Jiří Hálek. I když dostala nabídku stát se členkou Národního divadla, raději dala přednost dojíždění do města Ústí nad Labem kde působila v tamějším Činoherním studiu, zde mj. ztvárnila postavu ve hře Franka Wedekinda “Procitnutí jara“ nebo "Její Pastorkyňu".
Od roku 1995 byla členkou Divadla pod Palmovkou, zde ztvárnila několik rolí např. ve hrách “Jak se vám líbí“, “Život je sen“ či “Ubohý vrah“.
V letech 1995–1997 si zahrála i v televizních pohádkách O PRINCI TRUHLÍKOVI, NENÍ HOUBA JAKO HOUBA, CYPRIÁN A BEZHLAVÝ PRAPRADĚDEČEK a jeho následném volném pokračování s názvem VOJTÍK A DUCHOVÉ.
V roce 2002 opouští Divadlo pod Palmovkou a stává se členkou Labyrintu neboli dnešního Švandova divadla na Smíchově. Zde ji můžeme vidět v několika hrách mj. “Mobile Horror“,“Znalci“,“Dorotka“, “Periferie“ nebo “Žebrácká opera“. Výbornou roli Maired ale ztvárnila i v inscenaci “Poručík z Inishmoru“, jejíž derniéra se odehrála 10. listopadu 2007.
Ve filmu si naposledy zahrála v komediálním drama POLOČAS ROZPADU (2007).
Životním partnerem Kláry se stal herec Ivan Trojan, za kterého se provdala jako jednadvacetiletá studentka DAMU. Jejich rodiče o tom tehdy ani nevěděli, svatbu měli malou, jen oni dva a dva svědci. Společně spolu vychovávají dva syny, staršího Františka (*1999) a mladšího Josefa (*2001).
Roli manželů si společně okusili i na filmovém plátně, a to ve filmu Davida Ondříčka JEDNA RUKA NETLESKÁ z roku 2003.
Klára kromě sestry má i o pár měsíců staršího bratra Lukáše, který je znám jako vodní slalomář a na olympijských hrách získal dvě medaile (zlatá, stříbrná). Sportovní kariéru ale ukončil a věnuje se lékařství.
Klára získala v roce 1993 cenu Valtra Tauba. V současné době se věnuje především divadlu, kde předvádí výborné výkony v několika hrách, a také svým dvěma synům....
